Polohy šikmé a příčné

Z WikiSkript

Polohy šikmé[upravit | editovat zdroj]

U poloh šikmých dochází k tomu, že hlavička naléhá na excentricky na pánevní vchod a svou částí přesahuje laterální okraj. Podélná osa plodu poté naléhá šikmo na podélnou osu dělohy.

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

Nejčastější příčina šikmých poloh plodu je spojována s kefalopelvický nepoměr. Dále mohou být způsobeny placentou praeviou, myoma praevium, relativně zkráceným pupečníkem, apod. I. doba porodní poté může být zkomplikována větším odtokem plodové vody, který může způsobit až výhřez pupečníku.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

V prvním Pawlikově hmatu nacházíme laterální vychýlení naléhající velké části plodu. Šikmá poloha je často označována jako poloha přechodná, protože po odtoku plodové vody se mění na polohu příčnou nebo polohu podélnou hlavičkou.

Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

  • Poloha šikmá příznivá - hlavička přesahuje představím linea terminalis a do pánevní vchodu se přiklání hřbet plodu. Pokud dojde k přeměně polohy na polohu podélnou hlavičkou, vstoupí hlava do pánevního vchodu ve flexi.
  • Poloha šikmá nepříznivá - záhlaví hlavičky přesahuje laterální okraj vchodu a do pánevního vchodu je přikloněno břicho plodu. Pokud dojde k přeměně polohy na polohu podélnou hlavičkou, vstoupí hlava do pánevního vchodu v deflexi.


Finální prognózu dalšího postupu při porodu potvrdíme pomocí ultrazvukového vyšetření.

Vedení porodu[upravit | editovat zdroj]

Nejčastěji je indikován císařský řez, ale jsou případy, kdy můžeme vést porod vaginálně. To se poté řídíme níže uvedeným postupem:

  1. Medikamentózně zesílíme děložní činnost,
  2. při neodteklé plodové vodě proveden za kontrakce dirupci vaku blan, pokud hlavička naléhá centricky,
  3. pokud se přemění šikmá poloha na polohu podélnou hlavičkou a jsou splněny podmínky pro porod per ves naturelem pokusíme se o něj,
  4. pokud se přemění šikmá poloha na polohu příčnou, ukončujeme porod císařským řezem.


Plod kontinuálně monitorujeme.

Polohy příčné[upravit | editovat zdroj]

U poloh příčných nalezneme hlavičku plodu uloženou na jedné lopatě kyčelní kyčelní kosti a pánevní konec plodu na druhé lopatě kyčelní kosti. Osa celého plodu je umístěna obloukovitě napříč a kolmo na podélnou osu dělohy. Jak polohu šikmou, tak i příčnou řadíme mezi polohy patologické.

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

Mezi nejčastější příčiny příčné polohy plodu patří placenta praevia, vícečetného těhotenství, polyhydramnion, děložní myomy, relativně zkrácený pupečník, zúžený pupečník, apod.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Při Pawlikově hmatu nalézáme prázdný dolní děložní segment. Celkový tvar dělohy je ovoidní. Maximum ozev můžeme nalézt ve výši umbilikální čáry, u I. postavení na levé straně, u II. postavení na pravé straně. Při vnitřním vyšetření je poševní klenba prázdná nebo můžeme nahmatat malé části plodu, při odtoku plodové vody i naléhající raménko.

Klinický průběh[upravit | editovat zdroj]

V poslední trimestru těhotenství se mnoho plodů dostane do polohy příčné, ale kontrakcemi se poté přetočí do polohy podélné, jen část plodu zůstane v poloze příčné i nadále. Předčasný odtok plodové vody zhoršuje podmínky pro plod, děložními kontrakcemi je plod natlačen do menšího prostoru a může se rozvinout hypoxie.
Spontánní vaginální porod lze uskutečnit jen u velice malých odumřených plodů, dochází k realizace tzv. porodu zdvojeným tělem, kdy je hlavička vtlačena do břicha a prochází porodními cestami souběžně s trupem. Další možnost spontánního porodu vaginální cestou je spontánní evoluce - tj. poloha příčná se těsně před porodem mění v polohu podélnou koncem pánevním.

Vedení porodu[upravit | editovat zdroj]

U živých jednočetných plodů se plánuje císařský řez a nečeká se na spontánní začátek porodu.

Obraty plodu v příčné poloze[upravit | editovat zdroj]

Pokud se plod nachází v příčné poloze a žena chce rodit spontánně vaginální cestou, může se lékař pokusit o obrat zevními či vnitřními hmaty a tak dítě přetočit do polohy podélné hlavičkou nebo koncem pánevním. Je potřeba však upozornit a matka musí podepsat informovaný souhlas s možnými riziky, které obrat zevními i vnitřními hmaty pojí.

Obrat zevními hmaty[upravit | editovat zdroj]

Obrat z příčné polohy na podélnou hlavičkou bývá většinou méně úspěšný, ale existují situace, kdy se lékaři obrat povedl. Může se však stát, že i při úspěšném přetočení zaujme za určitou dobu plod znovu příčnou polohu.
Existují možná rizika předčasného odloučení placenty při nepoznaném krátkém pupečníku. Úspěšné přetočení můžeme docílit na počátku porodu, kdy po přetočení do polohy podélné hlavičkou provedeme dirupci vaku blan, tudíž hlavička sestoupí do porodního vchodu. Poté uložíme ženu na bok, kde se uchylovala hlavička.
Pokud dojde u porodu dvojčat k přetočení druhého dvojčete po porodu prvního do polohy příčné, tak se preferuje ukončení císařským řezem, z důvodu převyšujících rizik vedení porodu dále spontánní vaginální cestou.

Obrat vnitřními hmaty[upravit | editovat zdroj]

V dnešní době, když dojde k přetočení druhého plodu po porodu prvního dvojčete, volí se cesta císařského řezu. Jiný způsob je v situaci, když dojde k úmrtí plodu. Za předpokladu celistvosti plodu můžeme zvolit vaginální operační postupy, abychom plod otočili do polohy podélné. Pokud však hrozí u matky vznik komplikace, např. rozvoj diseminovaná intravaskulární koagulace, ukončujeme porod mrtvého plodu též císařským řezem.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]


Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel, a kolektiv. MARŠÁL. Porodnictví. 3.přepracované a doplněné vydání vydání. Praha. 2014. 576 s. ISBN 978-80-247-4529-9.