Pracovní zátěž a muskuloskeletální onemocnění

Z WikiSkript

Faktor nebo soubor faktorů působících v pracovním prostředí (práce sama nebo pracovní prostředí) mohou zapříčinit vznik nemoci (nemoci z povolání). Při zvýšené pracovní zátěži na muskuloskeletální systém vznikají onemocnění šlach (tendinitidy, tendosynovitidy, tendovaginitidy), šlachových úponů (entezopatie), kloubů (artrózy), poškození menisků, nemoci tíhových váčků (burzitidy), nemoci periferních nervů (kompresivně – ischemická neuropatie).

Charakteristika noxy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o expozice jednostranné dlouhodobé nadměrné zátěži, která je objektivizována hygienickým šetřením na pracovišti. Platí:

  • kriterium dlouhodobosti: Platí při vyloučení úrazového děje,
  • kritérium nadměrnosti: Je hodnoceno podle velikosti vynakládané svalové síly, doby jejího působení, četnosti pracovních pohybů v časové jednotce a podle základní pracovní polohy nebo pozice končetin. Je splněno, když průměrná celosměnová síla přesáhne limit Fmax 10 % při statické práci a 30 %Fmax při práci dynamické.
  • kritérium jednostrannosti: Splněno při přetěžování stejné svalové skupiny déle než 50 % pracovní doby.

Etiopatogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jednostranná dlouhodobá nadměrná zátěž způsobí alteraci přetěžované tkáně, která postupuje rychleji než její reparace.

Klinické projevy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nejprve bolest, otok, porucha funkce, později závažnější projevy (např. deformity kloubů).

Speciální preventivní opatření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Cílem je zabránit nadměrné pracovní zátěži a zahrnují opatření technická a technologická (např. automatizace výroby), ergonomická, organizační (úprava např. režimu práce a odpočinku), vstupní a periodické preventivní prohlídky.

Tendinitidy, tendosynovitidy, tendovaginitidy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jde o aseptický zánět šlach a šlachových pochev způsobené drobnými traumaty, která vznikají v důsledku jejich vzájemného tření při nadměrném počtu pohybů ve vnucených polohách. Následně se mohou rozvinout degenerativní změny – ztluštění fibrózní pochvy – a zúžení průchodů pro šlachy (stenózující tendovaginitida). Morbus de Quervain je označení pro tendosynovitidu šlach m. abductor pollicis longus a m. extensor pollicis brevis.

Klinické projevy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Otok, bolest při pohybu a palpaci, případně krepitace.

Preventivní opatření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Omezit počet neobvyklých pohybů ve vnucených fixovaných polohách.

Entezopatie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jde o nemoci šlachových úponů. Patří sem (mimo jiné) onemocnění loketního kloubu – epikondilitida radiální, ulnární – a onemocnění rotátorové manžety a impingment syndrom. Tyto jsou často nemocemi z povolání.

Epikondilitidy – radiální a ulnární[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Při práci s nástroji s dlouhou rukojetí a u prací s nadměrnými pohyby lokte při nadměrné zátěži vzniknou mikrotraumata, aseptický zánět a degenerativní dystrofické změny (zmnožení chrupavčité tkáně, rozvláknění Sharpeyských vláken, eroze s následnou fibrózou a novotvorbou kosti – periostální kalcifikace). Postižení úponů extensorů na radiálním epikondylu humeru se nazývá tenisový loket, flexorů na epikondylu ulnárním pak oštěpařský nebo golfový loket.

Klinické projevy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klidová i námahová bolest propagující se distálně po svalu, palpační bolestivost. Charakteristická je bolest při extenzi (zvláště 3. prstu) / flexi proti odporu.

Preventivní opatření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Používání epikondylických pásek a bandáž loktů.

Syndrom rotátorové manžety, impingment syndrom, ruptura rotátorové manžety[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dystrofické změny šlach svalů rotátorové manžety (m. supraspinatus, infraspinatus, teres minor, subscapularis) při přetěžování ramenního kloubu. Impingment syndrom je způsoben mechanickou komprimací šlachy m. supraspinati mezi tuberkulum majus humeri a akromion. Nejvyšší stupeň poškození představuje ruptura rotátorové manžety.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Bolest v noci a při tenzních manévrech na m. supraspinatus. U impingment syndromu je pozitivní příznak bolestivého oblouku – při abdukci nad určitou mez (obvykle 60°) se objeví bolest která při další abdukci (nad 110°–120°) vymizí. U těžších stavů fibrotizace a kontraktury s následným omezením abdukce.

Artróza z přetěžování[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Neliší se od běžné artrózy. Vzniká po mnoholeté zátěži (prům. 15–20 let). Nejčastější lokalizace je loketní a kolenní kloub.

Kompresivně – ischemická neuropatie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jde o nemoci periferních nervů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování nebo z tlaku, tahu, torze. K útlaku nervů dochází v predilekčních místech: Karpální tunel (n. medianus), supinátorový tunel (n. radialis), pronátorový tunel (n. medianus), n. ulnaris v sulcus ulnaris, tarzální tunel (n. tibialis), fossa poplitea (n. tibialis), retrofibulární prostor (n. peroneus communis). Pohyby dochází k zužování tunelových prostorů a útlaku nervu. Situaci mohou zhoršovat akcesorní vlivy (prosáknutí při tendovaginitidě, endokrinologické faktory jako klimax a gravidita, konfigurace po úrazu jako např. po Collesově fraktuře).

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

stádia:

  1. iritačníparestézie, dysestezie, kausalgie, hyperestezie
  2. zániková− objevuje se hypestezie a paretické projevy

Burzitidy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jsou to aseptické záněty tíhových váčků. Nejčastější jsou bursitis prepatelaris, olecrani, subacromialis.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Burzitidy.

Poškození menisku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o ruptury meniscus medialis − v důsledku jeho menší pohyblivosti.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • PELCLOVÁ, Daniela, et al. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. s. 49-61. ISBN 80-246-1183-X.