Q horečka

Z WikiSkript

Q horečka
Q fever
Febris Q
Rentgen pacienta s plicní formou
Rentgen pacienta s plicní formou
Původce Coxiella burnetii
Přenos přes hospodářská zvířata: ovce, dobytek nebo kozy
Inkubační doba 14–60 dní
Klinický obraz často asymptomatické, v jiném případě: horečka (až 40 °C), bolesti hlavy, nevolnost, bolesti svalů, zimnice, noční pocení, zvracení, průjem, bolest břicha nebo hrudníku
Diagnostika PCR, histologické vyšetření
Léčba doxycyklin
Klasifikace a odkazy
MKN-10 A78
MeSH ID D011778
MedlinePlus 000611
Medscape 227156


Q horečka je akutní infekční onemocnění s plicní, chřipkovou, gastrointestinální nebo meningoencefalitickou formou.

Původce[upravit | editovat zdroj]

Coxiella burnetii

Původcem tohoto onemocnění je gramnegativní kokobacil Coxiella burnetii. Množí se intracelulárně a je velmi odolná, zejména proti vysušení. Díky své odolnosti může být využita jako biologická zbraň.[1]

Přenos[upravit | editovat zdroj]

Zdrojem onemocnění jsou hospodářská zvířata: ovce, dobytek nebo kozy. Nejvíce infekční jsou při porodu, jelikož patogen je koncentrován v placentě a plodové vodě. K přenosu může také dojít mlékem nebo močí. Coxiella burnetii může díky své odolnosti přežívat po dlouhou dobu v prachu a půdě.[2] K přenosu může dojít kontaktem s mlékem, močí nebo plodovou vodou zvířat. Nejčastější variantou přenosu je inhalace aerosolu a prachu.[3] Infekční dávka je nízká, stačí 1 až 10 bakterií. Inkubační doba je 14–60 dní. [4]

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Poprvé se objevila v Austrálii v roce 1935. Ze začátku nebyl znám původce tohoto onemocnění, a proto bylo pojmenováno jako Q fever. Q znamená query, tedy otazník, otázka.[5] Kromě několika zemí v Evropě a Nového Zélandu byla nákaza Q horečkou zaznamenána ve všech zemích světa. Okolo 3% obyvatel USA má v těle protilátky proti patogenu, hlášených případů je zde ale pouze okolo 100 ročně.

Příznaky[upravit | editovat zdroj]

Q horečka může proběhnout jako akutní nebo chronické onemocnění, i když častý je také asymptomatický průběh. Mezi příznaky akutního onemocnění patří: horečka (až 40 °C), bolesti hlavy, nevolnost, bolesti svalů, zimnice, noční pocení, zvracení, průjem, bolest břicha nebo hrudníku. Výjimečně se akutní onemocnění může zkomplikovat (pneumonie, hepatitida, myokarditida). Mortalita hospitalizovaných pacientů je pod 2%. V 5% případů dochází k závažnému chronickému onemocnění. To se může projevit brzy (6 týdnů) po akutním onemocnění nebo až za několik let. Do rizikové skupiny pacientů patří těhotné ženy, imunosuprimovaní pacienti a lidé s vadou chlopně. V 60% případů se projeví jako endokarditida.[6]

Prevence, léčba a diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Po prodělání infekce vzniká celoživotní imunita. Lékem první volby je doxycyklin. Léčba akutní formy trvá 2–3 týdny a chronické 18 měsíců.[7]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]