Retinopatie nedonošených

Z WikiSkript

Oční pozadí – normální zralá sítnice.

Retinopatie nedonošených dětí (ROP – retinopathy of prematurity) je vazoproliferativní onemocnění nezralé sítnice (retiny) způsobené narušením normálního vývoje tvořících se cév sítnice. Ohrožuje zejména těžce nedonošené novorozence. ROP je nejčastější příčinou nevidomosti v dětském věku ve vyspělých zemích.[1]

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

ROP je multifaktoriální onemocnění. Mezi rizikové faktory patří:

  • těžká nedonošenost a nízká porodní hmotnost,
  • hyperoxie,
  • sepse a další faktory.[2]

Prevencí je kontrolované podávání kyslíku u nedonošených pod 32. gestační týden, s cílem vyvarovat se hyperoxie. U všech nedonošených jsou nezbytné pravidelné kontroly oftalmologem (screening ROP).[3]

Embryologie a patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Do 16. týdne těhotenství nejsou v sítnici žádné cévy, kyslík do sítnice difunduje z choroidální cirkulace. Kolem 16. týdne těhotenství začíná vaskularizace sítnice. Cévy sítnice vyrůstají z optického disku směrem k okraji sítnice. Prekurzory cévního systému sítnice, buňky mezenchymového původu, putují z optického nervu vrstvou nervových buněk. Následuje proliferace endoteliálních buněk a tvorba kapilár sítnice. Nazální část sítnice je kompletně vaskularizovaná koncem 32. týdne těhotenství, temporální část je vaskularizovaná v termínu porodu.[4]

V první fázi ROP dochází v důsledku hyperoxie k vazokonstrikci a irreverzibilní destrukci endotelu kapilár. V důsledku takto vzniklé ischémie dochází v další fázi k novotvorbě cév, které však nejsou zralé a nepodléhají normální regulaci.[5] Cévy vrůstají do sklivce a trakcí odchlipují sítnici. Kvůli synechii s frontální dislokací čočky vzniká sekundární glaukom.[3]


Stadia[upravit | editovat zdroj]

Rozlišuje se 5 stádií ROP. První dvě stádia spontánně ustupují, třetí je rizikové, čtvrté a páté je je prognosticky závažné.

  • ROP I + II – novotvorba cév je mírná nebo přechodná; vzniká demarkační linie mezi vaskularizovanou a avaskulární částí sítnice; v 90 % případů dochází ke spontánní regresi stavu;[1] v budoucnu je vyšší riziko strabismu, amblyopie a myopie.
  • ROP III – cévy a vazivo prorůstají mimo sítnici do sklivce; je indikován operační zákrok k zabránění progrese do dalšího stádia; v 50 % případů dochází ke spontánní regresi.[1]
  • ROP IV – cévy a vazivo prorůstající do sklivce se jizví a způsobují částečné odchlípení sítnice; pokud je postižena i žlutá skvrna, vidění je špatné – dítě rozezná jen světlo a stín.
  • ROP V – úplné odchlípení sítnice → totální slepota.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • Léčba laserovou fotokoagulací;
  • Kryoterapie.

Obě metody ničí periferní části sítnice a zpomalují nebo zabraňují růstu abnormálních cév.[3]

  • ROP IV a V – pars plana vitrektomie (odstranění sklivce, uvolnění sítnice z vazivových membrán a znovupřiložení sítnice na správné místo; místo sklivce se do oka napustí silikonový olej).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c GOMELLA, T. L, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 6. vydání. Lange, 2009. 0 s. s. 457-461. ISBN 0071638482.
  2. Tolsma KW, Allred EN, Chen ML, et al. Neonatal bacteremia and retinopathy of prematurity: the ELGAN study. Arch Ophthalmol. Dec 2011;129(12):1555-63.
  3. a b c MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 12. ISBN 978-80-247-2525-3.
  4. BASHOUR, M. Retinopathy of Prematurity [online]. [cit. 2012-02-23]. <https://emedicine.medscape.com/article/1225022-overview>.
  5. Ashton N. Oxygen and the retinal blood vessels. Trans Ophthalmol Soc U K. Sep 1980;100(3):359-62.