Rh systém

Z WikiSkript
Změněno.png

Rh je krevně skupinový systém, jehož antigeny se vyskytují pouze na erytrocytech. Je vysoce polymorfní – dosud bylo zjištěno více než 40 serologicky odlišných Rh antigenů.

Genetika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Oblast, která kontroluje expresi Rh antigenů, leží na krátkém raménku 1. chromosomu. Tvoří ji dva těsně vázané strukturní geny RHD a RHCE, které kódují membránové proteiny nesoucí antigeny D, d, C, c, E, e. Mezi uvedenými geny se uplatňuje velmi silná genová vazba – kombinace alel obou genů se přenáší z generace na generaci v bloku – tzv. haplotypy.

Makak rhesus (Macaca mulatta) – právě tento druh je spojen s objevem Rh faktoru (Rhesus faktor)

Nejdůležitější je antigen Durčuje Rh pozitivitu (Rh+). Rh negativní jedinci (Rh−) jsou recesivní homozygoti (genotyp dd) – asi 17 % evropské populace. Nelze u nich serologicky prokázat přítomnost antigenu D, což je způsobeno delecí genu D v Rh oblasti DNA.

Antigeny C, c, E, e nejsou tak silné a významné jako antigen D, přesto mohou v případě inkompatibility vyprovokovat tvorbu protilátek. Exprese antigenů C, c, E, e je kontrolována jedním genem a je výsledkem alternativního sestřihu primárního transkriptu RHCE genu. Na plazmatické membráně erytrocytu vystupují jako samostatné antigeny. Mezi alelami C/c a E/e je kodominance.

Protilátky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V Rh systému se přirozeně nevyskytují protilátky (narozdíl od AB0 systému). To znamená, že v těle Rh-negativního jedince se nevyskytují protilátky proti antigenu D. V těle se mohou vytvořit v případě déle trvajícího kontaktu s Rh-pozitivní krví.

Rh inkompabilita při krevní transfuzi[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vznik protilátek v těle může podmínit inkompatibilita Rh faktoru při krevních transfuzích. V takovém případě Rh-negativnímu jedinci je podávána Rh-pozitivní krev. První transfuze mívá mírné projevy. Po takové transfuzi se v organismu vytvoří protilátky anti-Rh a při následující inkompatibilní transfuzi je odpověď organismu mnohem větší.

Rh inkompatibilita matky a plodu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vznik protilátek po přestupu inkompatibilní krve placentou

Další možností vzniku Rh protilátek je inkompatibilita matky a plodu. V takovém případě je matka Rh− a&nbsp a plod Rh+ (po otci). Dostanou-li se erytrocyty plodu do mateřského oběhu, antigeny D stimulují tvorbu anti-D protilátek (třídy IgG). Mateřské protilátky prostupují placentou a způsobují hemolýzu plodových erytrocytů. Senzibilizace Rh-negativní matky nastává většinou po porodu (při porodu dochází k odlučování placenty a určité množství fetální krve proniká do oběhu matky). První dítě zpravidla nebývá postižené, riziko stoupá s počtem dalších inkompatibilních těhotenství nebo potratech.

Mezi příznaky poškození plodu patří:

Poškození plodu lze předejít podáváním anti-D protilátek matce 72 hodin po senzitizační dávce Rh-pozitivních erytrocytů (po porodu či invazivní prenatální diagnostice)

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Hemolytická nemoc novorozence.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2003. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.