Spojení na lebce

From WikiSkripta

Ke spojením na lebce patří synchondroses cranii (lebeční synchondrosy), suturae cranii (lebeční švy), ligamenta a articulatio temporomandibularis (kloub čelistní).

Synchondroses cranii[edit | edit source]

Lebeční synchondrosy jsou části lebeční báze, které neosifikovaly. Persistuje zde tedy původní chrupavka z prenatálního vývoje. Některé z nich zůstavají zachovány po celý život.

  • Synchondroses sphenopetrosa a petrooccipitalis – spojují kost skalní ventrolaterálně s kostí klínovou a dorsomediálně s kostí týlní, tyto synchondrosy zůstávají zachovány celý život.
  • Synchondroses intraoccipitalis anterior et posterior – leží mezi jednotlivými základy týlní kosti, zanikají do 4.–7. roku života.
  • Synchondrosis intersphenoidalis – spojuje dvě poloviny těla kosti klínové, zachází mezi 8. měsícem a 6. rokem.
  • Synchondrosis sphenooccipitalis – spojuje kost klínovou a týlní, udržuje se nejdéle ze všech synchondros, až do 18.–20. roku života.

Suturae cranii[edit | edit source]

Suturae cranii − pohled zleva

Suturae cranii, neboli lebeční švy, jsou vazivová spojení jednotlivých plochých kostí lebky. Tento typ spojení nacházíme výhradně na lebce a je pro ni zcela typický. Za růstového období slouží švy jako místa růstu kostí do plochy. Vazivo uvnitř švu je buď derivátem perichondria kostí osifikujících enchondrálně, nebo pochází z okrajů kostí osifikujících endesmálně. Uspořádání styčné linie je rozličné, od hladkého průběhu po složité interdigitace pilovitých švů.

Mezi nejvýznamnější švy na lebce patří:

  • Sutura sagittalis – šev šípový, spojuje vzájemně kosti temenní, podle něj je nazvána rovina sagitální, která dělí tělo na pravou a levou polovinu.
  • Sutura coronalis – šev korunový, spojuje kost čelní s oběma kostmi temenními, podle něj je pojmenována rovina koronální, která dělí tělo na ventrální a dorsální polovinu, tato rovina je shodná s rovinou frontální.
  • Sutura lambdoidea – šev lambdový, spojuje kost týlní s kostmi temenními.
  • Sutura squamosa – šev šupinový, spojuje šupinu kosti spánkové (squama ossis temporalis) s kostí temenní.
  • Sutura intermaxillaris – šev, který spojuje horní čelisti (maxillae), horní čelist je tedy tvořena dvěma kostmi, narozdíl od čelisti dolní.
  • Sutura metopica – šev, který na lebce novorozence spojuje levý a pravý základ budoucí kosti čelní, probíhá tedy svisle vzhůru nad kořenem nosu uprostřed čela.

Ligamenta na lebce[edit | edit source]

Na lebce samotné mnoho vazů nenajdeme. Prakticky jediným samostatným vazem je ligamentum stylohyoideum, které spojuje processus styloideus na kosti spánkové s malými rohy jazylky.

V dospělosti se mohou v ligamentu vyskytnout drobné kůstky. Tento vaz tedy spojuje jazylku s lebkou a umožňuje ji počítat mezi kosti lebky. Další ligamenta jsou součástí čelistního kloubu (articulatio temporomandibularis), a proto jsou popsány spolu s kloubem.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • WEIGNER, Karel. Topografická anatomie se zřetelem k studiu anatomie a k potřebám klinickým : 1.díl, topografická anatomie hlavy-část lebeční. 3. vydání. Praha : Springer, 1930. 424 s. 
  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, a. s., 2001. 516 s. ISBN 80-7169-970-5.