Tenké a tlusté střevo

From WikiSkripta

(Redirected from Střevo)

Tenké střevo[edit | edit source]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Tenké střevo.

Tenké střevo, intestinum tenue, navazuje na žaludek jako trubice o délce 5-7 m a šířce 3-4 cm. Mezi hlavní funkce tenkého střeva patří trávení a resorpce.

Schéma tenkého a tlustého střeva

Oddíly tenkého střeva:


Mikroskopický obraz sliznice tenkého střeva (barvení HE)

Sliznice[edit | edit source]

plicae circulares, příčné řasy

  • kolmo na podélnou osu
  • vysoké 6-8 mm
  • vytvořeny pouze v duodenu a v jejunu
  • fixní (vznikly zřasením submukózy)
  • směrem k ileu se snižují


klky (villi intestinales)

  • slizniční výrůstky
  • 0,3-1 mm
  • směrem do ilea se snižují a jejich hustoty ubývá
  • při úpatí klků ústí Lieberkühnových krypt (trubičky kolmo probíhající skrz sliznici dno vystýlají Panethovy buňky)

Epitel[edit | edit source]

Pokrývá klky i Lieberkühnovy krypty (kromě dna).

Enterocyty

Významě se podílí na resorpc. Jsou cylindrické, mají ovoidní jádro v dolní třetině.Na apexu se nachází žíhaná kutikula z mikroklků. Životnost enterocytů činí asi 1–3 dny (součást faeces). Jsou opět obnovovány mitotickou činností enterocytů Lieberkühnových krypt.

Pohárkové buňky

Pohárkovité buňky mají kyjovitý tvar a jsou světlé. Nachází se na klcích i v kryptách. V rozšíření apexu zrna mucinu.

Panethovy buňky

Mají kónický tvar. Apex eosinofilní (sekrece peptidáz, enzymu lyzozymu – antimikrobiální).

Endokrinní buňky

Endokrinní buňky jsou enterochromafinní, A-buňky.

Lamina propria[edit | edit source]

Je tvořena řídkým kolagenním vazivem.Nachází se v ní lymfatické uzlíky. Tvoří klky – v ose klku lymfatická kapilára (chylová céva) + 2 arterioly.

Lamina muscularis mucosae[edit | edit source]

Snopečky do klků kontrakcí se vyprazdňuje chylová céva.

Duodenum[edit | edit source]

Jedná se o počáteční a zároveň nejkratší úsek tenkého střeva. Je dlouhý 20-28 cm. V duodenu chybí plicae circulares (příčné řasy), začínají až od papilla duodeni major. Obsahuje málo pohárkových buněk. Submucosa až k papilla duodeni major prostoupena Brunnerovými žlázkami.

Brunnerovy žlázky

- rozvětvené, mucinózní (alkalický sekret)
- vazivo tvoří jen septa
- zasahují i do lamina propria mucosae
- ústí na dně Lieberkühnových krypt

Jejunum[edit | edit source]

Jejunum má dlouhé prstovité klky, které jsou na preparátu říznuty většinou příčně. Také se zde nachází mnoho pohárkových buněk a lymfatických folikulů. Ve sliznici jejuna nacházíme jen noduli (folliculi) lymphatici solitarii. Zároveň bývá jejunum velmi dobře prostoupeno bohatým cévním zásobením.

Ileum[edit | edit source]

Má nízké plicae circulares a v konečném úseku zcela chybí. V ileu se nachází také nízké klky. V lamina propria mucosae (tunica mucosa) nalezneme mnoho lymfatických folikulů, které se shlukují a tvoří Peyerovy plaky.


Tlusté střevo[edit | edit source]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Tlusté střevo.
Anatomie tlustého střeva

Tlusté střevo navazuje na tenké střevo. Délka tlustého střeva činí 1,2-1,5 m, šířka činí asi 4-7,5 cm. Mezi hlavní funkce patří resorpce vody a elektrolytů. Dále tlusté střevo odstraňuje nevstřebané zbytky jako faeces.

Oddíly tlustého střeva:

  • caecum s appendix vermiformis
  • colon ascendes
  • transversum
  • descendens
  • sigmoideum
  • rectum


Struktura[edit | edit source]

  • nejsou plicae circulares a klky
  • štíhlé a hluboké Leiberkühnovy krypty
  • z enterocytů a pohárkových buněk (převládají!)
  • nejsou Panethovy buňky

Appendix vermiformis[edit | edit source]

Délka appendixu činí 5–10 cm, průměr 0,8 cm. Nalezneme zde mělké Lieberkühnovy krypty, kde převládají pohárkové buňky. V lamina propria mucosae se nachází mnoho splývajících lymfatických uzlíků se zárodečnými centry. Lamina muscularis mucosae někdy chybí. Appendix má tenkou souvislou tunicu muscularis externu a tunicu serosu.

Caecum a colon[edit | edit source]

Zevní vrstva tunica muscularis je tvořena jen 3 pruhy (taeniae coli). Výrůstky serózy - appendices epiploicae. Zadní stěna colon je pokryta adventicií.

Rectum[edit | edit source]

Pars ampullaris

  • stavba jako colon, ale v mukóze a submukóze je mnoho lymfocytů a vnější svalovina je souvislá

Canalis analis 3 úseky

  • zona hemorrhoidalis

- oblast columnae, sinus a recessus anales - ostrý přechod cylindrického v dlaždicovitý epitel - chybí lamina muscularis mucosae - v submukóze žilní pleteně

  • zona intermedia

- nad hladkým m. sphincter ani internus (zesílená tunica muscularis) - dlaždicovitý epitel - v lamina propria Vater-Paciniho tělíska a mazové žlázky

  • zona cutanea

- stavba jako kůže (chlupy, žlázky) - okolo análního otvoru m. sphincter ani externus (příčné pruhovaný)


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Procvičování histologických preparátú

Zdroj[edit | edit source]

  • JARKOVSKÁ, Daniela. Trávicí systém [přednáška k předmětu Histologie a embryologie, obor Zubní lékařství, Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 26.10.2011. 

Použitá literatura[edit | edit source]

  • KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.
  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0143-X.