Tenké a tlusté střevo
(Redirected from Střevo)
Tenké střevo[edit | edit source]
Tenké střevo, intestinum tenue, navazuje na žaludek jako trubice o délce 5-7 m a šířce 3-4 cm. Mezi hlavní funkce tenkého střeva patří trávení a resorpce.
Oddíly tenkého střeva:
- duodenum
- jejunum
- ileum
Sliznice[edit | edit source]
plicae circulares, příčné řasy
- kolmo na podélnou osu
- vysoké 6-8 mm
- vytvořeny pouze v duodenu a v jejunu
- fixní (vznikly zřasením submukózy)
- směrem k ileu se snižují
klky (villi intestinales)
- slizniční výrůstky
- 0,3-1 mm
- směrem do ilea se snižují a jejich hustoty ubývá
- při úpatí klků ústí Lieberkühnových krypt (trubičky kolmo probíhající skrz sliznici dno vystýlají Panethovy buňky)
Epitel[edit | edit source]
Pokrývá klky i Lieberkühnovy krypty (kromě dna).
Enterocyty
Významě se podílí na resorpc. Jsou cylindrické, mají ovoidní jádro v dolní třetině.Na apexu se nachází žíhaná kutikula z mikroklků. Životnost enterocytů činí asi 1–3 dny (součást faeces). Jsou opět obnovovány mitotickou činností enterocytů Lieberkühnových krypt.
Pohárkové buňky
Pohárkovité buňky mají kyjovitý tvar a jsou světlé. Nachází se na klcích i v kryptách. V rozšíření apexu zrna mucinu.
Panethovy buňky
Mají kónický tvar. Apex eosinofilní (sekrece peptidáz, enzymu lyzozymu – antimikrobiální).
Endokrinní buňky
Endokrinní buňky jsou enterochromafinní, A-buňky.
Lamina propria[edit | edit source]
Je tvořena řídkým kolagenním vazivem.Nachází se v ní lymfatické uzlíky. Tvoří klky – v ose klku lymfatická kapilára (chylová céva) + 2 arterioly.
Lamina muscularis mucosae[edit | edit source]
Snopečky do klků kontrakcí se vyprazdňuje chylová céva.
Duodenum[edit | edit source]
Jedná se o počáteční a zároveň nejkratší úsek tenkého střeva. Je dlouhý 20-28 cm. V duodenu chybí plicae circulares (příčné řasy), začínají až od papilla duodeni major. Obsahuje málo pohárkových buněk. Submucosa až k papilla duodeni major prostoupena Brunnerovými žlázkami.
Brunnerovy žlázky
- - rozvětvené, mucinózní (alkalický sekret)
- - vazivo tvoří jen septa
- - zasahují i do lamina propria mucosae
- - ústí na dně Lieberkühnových krypt
Jejunum[edit | edit source]
Jejunum má dlouhé prstovité klky, které jsou na preparátu říznuty většinou příčně. Také se zde nachází mnoho pohárkových buněk a lymfatických folikulů. Ve sliznici jejuna nacházíme jen noduli (folliculi) lymphatici solitarii. Zároveň bývá jejunum velmi dobře prostoupeno bohatým cévním zásobením.
Ileum[edit | edit source]
Má nízké plicae circulares a v konečném úseku zcela chybí. V ileu se nachází také nízké klky. V lamina propria mucosae (tunica mucosa) nalezneme mnoho lymfatických folikulů, které se shlukují a tvoří Peyerovy plaky.
Tlusté střevo[edit | edit source]
Tlusté střevo navazuje na tenké střevo. Délka tlustého střeva činí 1,2-1,5 m, šířka činí asi 4-7,5 cm. Mezi hlavní funkce patří resorpce vody a elektrolytů. Dále tlusté střevo odstraňuje nevstřebané zbytky jako faeces.
Oddíly tlustého střeva:
- caecum s appendix vermiformis
- colon ascendes
- transversum
- descendens
- sigmoideum
- rectum
Struktura[edit | edit source]
- nejsou plicae circulares a klky
- štíhlé a hluboké Leiberkühnovy krypty
- z enterocytů a pohárkových buněk (převládají!)
- nejsou Panethovy buňky
Appendix vermiformis[edit | edit source]
Délka appendixu činí 5–10 cm, průměr 0,8 cm. Nalezneme zde mělké Lieberkühnovy krypty, kde převládají pohárkové buňky. V lamina propria mucosae se nachází mnoho splývajících lymfatických uzlíků se zárodečnými centry. Lamina muscularis mucosae někdy chybí. Appendix má tenkou souvislou tunicu muscularis externu a tunicu serosu.
Caecum a colon[edit | edit source]
Zevní vrstva tunica muscularis je tvořena jen 3 pruhy (taeniae coli). Výrůstky serózy - appendices epiploicae. Zadní stěna colon je pokryta adventicií.
Rectum[edit | edit source]
Pars ampullaris
- stavba jako colon, ale v mukóze a submukóze je mnoho lymfocytů a vnější svalovina je souvislá
Canalis analis 3 úseky
- zona hemorrhoidalis
- oblast columnae, sinus a recessus anales - ostrý přechod cylindrického v dlaždicovitý epitel - chybí lamina muscularis mucosae - v submukóze žilní pleteně
- zona intermedia
- nad hladkým m. sphincter ani internus (zesílená tunica muscularis) - dlaždicovitý epitel - v lamina propria Vater-Paciniho tělíska a mazové žlázky
- zona cutanea
- stavba jako kůže (chlupy, žlázky) - okolo análního otvoru m. sphincter ani externus (příčné pruhovaný)
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Procvičování histologických preparátú
Zdroj[edit | edit source]
- JARKOVSKÁ, Daniela. Trávicí systém [přednáška k předmětu Histologie a embryologie, obor Zubní lékařství, Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 26.10.2011.
Použitá literatura[edit | edit source]
- KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0143-X.