Stehenní kýla

Z WikiSkript

Stehenní kýla neboli hernia femoralis se od tříselných kýl liší místem prostupu kýlního vaku, který je pod ligamentum inguinale. Kýlní vak proráží skrz fascia transversalis a septum femorale do oblasti lacuna vasorum většinou mediálně od vena femoralis. Skrz prostor fossa iliopectinea vystupuje do podkoží v oblasti ústí vena saphena magna do vena femoralis – v hiatus saphenus.

Výskyt[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ve 3/4 případů se stehenní kýla objevuje u žen, což je dáno větším prostorem k prostupu a tvarem pánve. Kýlní vak je hmatný jako vyklenutí v oblasti třísla a může sklouzávat až na stehno. Vleže však obvykle mizí. Uskřinutí kýly je relativně častou a závažnou komplikací, která vyžaduje okamžité chirurgické řešení. Jinak hrozí vznik mechanického ileu.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Léčba je stejná jako u jiných druhů hernií. Z operačního přístupu provedeme zrušení kýlního vaku, repozici jeho obsahu a uzavření prostupu (kýlní branky). Obvykle se provádí plastika břišní stěny stehem mezi ligamentum pubicum a fascia pubica.

Diferenciální diganostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V rámci diferenciální diagnostiky přichází v úvahu tříselná kýla (hernia inguinalis), varix vena saphena magna, aneuryzma arteria femoralis nebo jen zvětšená tříselná uzlina.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 3. vydání. Praha : Grada, 2011-. ISBN 978-80-247-3817-8.
  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.