Trachea (histologie)
Trachea je trubicovitý orgán, který vede vzduch z laryngu dále do bronchů, přičemž zároveň zlepšuje jeho vlastnosti. Na příčném řezu je patrná její základní struktura: ploténky hyalinní chrupavky tvaru podkovy, jejíž oba konce jsou spojené pomocí rovné paries membranaceus z hladké svaloviny a elastických vláken.
Tunica mucosa
Lamina epithelialis
Trachea je z většiny vystlána víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami a pohárkovými buňkami, jejichž počet se aborálním směrem zvyšuje. Hlen tvořený pohárkovými buňkami a posunovaný řasinkami spolu tvoří důležitý čisticí mechanismus. Výjimku tvoří carina tracheae, tu chrání odolnější vrstevnatý dlaždicový epitel. V místě rozdvojení trachey do bronchů totiž vzduch proudí turbulentně, což více mechanicky zatěžuje sliznici.



Lamina propria mucosae
Vrstva velmi buněčného řídkého kolagenního vaziva obsahuje cévy, nemyelinizované nervy a seromucinózní žlázy. Přítomny jsou též více či méně četné plazmatické buňky a lymfocyty, které dokonce mohou tvořit folikuly (BALT).
Tunica submucosa
Submukóza je zde na rozdíl od jiných orgánů tvořena řídkým vazivem podobnému lamina propria. Kvůli tomu a vzhledem k absenci svaloviny lamina muscularis mucosae je těžké najít hranici mezi lamina propria a submukózou. Z lamina propria sem zasahuje četná lymfatická infiltrace, v samotném vazivu jsou pak zavzaty větší krevní i lymfatické cévy a seromucinózní žlázky.
Tunica fibromusculocartilaginea
Cartilagines tracheales jsou hyalinní chrupavky ve tvaru podkovy s konci otevřenými dorsálním směrem. Sousední prstence spojuje husté kolagenní vazivo vycházející z perichondria jednotlivých chrupavek. Chrupavky tvoří kostru průdušnice, bez níž by její lumen při výdechu zkolaboval.
Paries membranaceus je skelet z hladké svaloviny (m. trachealis) a elastických vláken, který zezadu doplňuje neuzavřený tvar chrupavek. Tah elastických vláken brání nadměrnému rozepětí, míra stahu svaloviny reguluje průsvit průdušnice.
Tunica adventitia
Je tvořena řídkým kolagenním vazivem, do nějž je zavzato množství krevních i lymfatických cév a nervů. Navazuje z vnější strany na perichondrium (husté kolagenní vazivo) a přechází v interstitium okolních struktur krku a mediastina.
Odkazy
Související články
Literatúra
- EIS, Václav, Štěpán JELÍNEK a Martin ŠPAČEK. Histopatologický atlas [online]. ©2006. [cit. 2010]. <http://histologie.lf3.cuni.cz/histologie/atlas/index.htm>.
- JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
