Vysoce nebezpečné nákazy
Vysoce nebezpečné nákazy jsou velmi nakažlivé, život ohrožující nemoci, které se snadno šíří v populaci. Jejich léčba a profylaxe jsou málo účinné, vyžadují tedy protiepidemická opatření. Vyznačují se přenosem z člověka na člověka.[1]
Etiologie
K původcům vysoce nebezpečných nákaz řadíme:
- virus pravých neštovic
- viry hemoragických horeček
- koronaviry SARS-CoV a MERS-CoV
- virus ptačí chřipky H7N9
- bakterii Yersinia pestis (mor)
Klinický obraz
Klinický obraz se odvíjí od daného patogenu, bývá však velmi závažný. Onemocnění vznikají nespecifickými počátečními příznaky, jako je 
horečka, bolest hlavy, bolest svalů a kloubů, zduření uzlin nebo třeba konjunktivitida. Stav může u respiračních virů progredovat do těžkého akutního respiračního syndromu. V případě hemoragických horeček nacházíme krvácivé projevy (hematemesis, enteroragie, meléna, metroragie).[1]
Organizace péče
Vysoce nebezpečné nákazy vyžadují přísná protiepidemická opatření. V první řadě je nutná izolace nemocného, sestavení seznamu jeho kontaktů a jejich karanténa. K izolaci je možné použít provizorní izolační stan, brzy je však potřeba pacienta převézt v transportním vaku na lůžkové oddělení, které je vybavené izolační jednotkou pro vysoce nebezpečné nákazy. Toto zařízení umožňuje maximální ochranu personálu, na kterou je potřeba myslet i při zpracovávání biologických vzorků od pacienta v laboratoři.[1]
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Převzato z
Použitá literatura
- ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 2. vydání. Karolinum, 2023. 572 s. ISBN 978-80-246-5443-0.
Reference
- ↑ a b c ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 2. vydání. Karolinum, 2023. 572 s. ISBN 978-80-246-5443-0.
