Závrať periferní etiologie

Z WikiSkript

Závrať[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Závrať je subjektivní pocit poruchy rovnováhy. Je doprovázena:

  • objektivní poruchou souhry postavení a pohybu – úchylky a pády,
  • vegetativními příznaky (nauzea, zvracení, změny tepu),
  • případně úzkostí.

Dělení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. vestibulární
    • periferní – poškození labyrintu nebo n. VIII,
    • centrální – poškození jader, drah či mozečku.
  2. extravestibulární – s poruchami očními a propriocepce
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vestibulární syndrom.

Nejčastější etiologie vestibulární závrati[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • přetížení aparátu pohybem či nepřiměřeným gravitačním polem (stav beztíže),
  • záněty, nádory, úrazy, toxiny, léky…

Příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Periferní porucha – harmonie jednotlivých příznaků (nystagmus, pády, úchylky…).

Centrální porucha – charakterizuje je dysharmonie – není souvislost mezi nystagmem a pády, chybí porucha sluchu, často jsou jiné neurologické příznaky.

Charakteristika závratí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • povaha (otáčení, houpání, pocit pádu, slabosti),
  • prodromy závratí (tlak v uchu, bolest hlavy, tinnitus),
  • vyvolávající činitelé (kouření, alkohol, léky, poloha, pohyb, hluk, optické vjemy…),
  • průvodní projevy (nedoslýchavost, tinnitus, vegetativní příznaky, neuro symptomy),
  • trvání a intenzita – vertigo znamená primárně točivou závrať,
  • příznaky – nevůle, zvracení, pocení, palpitace, nystagmus a ataxie (porucha chůze).

Periferní vestibulární syndrom[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Optokinetický nystagmus

Je způsoben postižením rovnovážného ústrojí a/nebo nervu. Obecně platí, že čím je léze periferněji, tím přesnější pocit stavu pacient udává.

Jednostranné postižení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vyskytuje se rotační závrať s nauzeou, obvykle je postižen i sluch. Obtíže se zhoršují při pohybech hlavy.

Oboustranné postižení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pacient si stěžuje na poruchy chůze a na nejistotu (tzv. ataxie). Obtíže se zhoršují ve tmě a na nerovném povrchu, bývá rozmazané vidění při rychlých pohybech hlavy (tzv. oscilopsie). Oboustranná chronicky progredující léze nemá paradoxně moc příznaků.

Nystagmus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Spontánní nystagmus je téměř vždy přítomen – horizontální nebo horizontálně-rotační, jednosměrný, často II.–III.stupně.

  • intenzita nystagmu se zvyšuje při pohledu ve směru rychlé složky (Alexandrův zákon),
  • je pozitivní korelace mezi intenzitou závratě a nystagmem.

U tohoto syndromu se nevyskytuje vertigo bez nystagmu a nystagmus bez vertiga – oční fixace periferní nystagmus inhibuje (abychom ho prokázali, musíme zamezit fixaci – užíváme např. Frenzelovy brýle – tlustá skla (+15D)…).

Nystagmus vykazuje známky únavy – když se pacient snaží vydržet déle očima v jedné pozici, tak časem vymizí.

  • ke straně nemocného labyrintu je iritační, k opačné straně zánikový.

Příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Syndrom je harmonický – všechny úchylky mají stejný směr (oči, pohyby…), akorát rychlá složka nystagmu jde v opačném směru.

  • Intenzita příznaků je dána velikostí rozdílu mezi oběma aparáty – tonické úchylky směřují vždy ke straně slabšího aparátu (silnější to přetlačuje…), tj. ke straně léze – pomalá složka nystagmu jde ke straně léze, rychlá složka (daná touhou mozkové kůry o korekci) je ve směru opačném.
  • Směr úchylky stoje závisí na poloze hlavy, obvykle se uchyluje za postiženým uchem – když je postiženo pravé ucho a otočíme hlavu doprava, tak spadneme dozadu.

Benigní paroxysmální vertigo[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o jednu z nejčastějších příčin periferních závratí. Typický příklad je paroxysmální vestibulární dysfunkce.

  • podkladem je patologie zadního semicirkulárního kanálku daná degenerací utrikulární makuly – poškození vzniká po traumatu, po operaci ve středouší, po infekci, stárnutím

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dochází k uvolnění malých částeček buněk s obsahem minerálů (otokonií) z makuly a vyputování do kanálku – při pohybu hlavou ovlivňují tok endolymfy, dráždí.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

typický – při určitém postavení hlavy dojde k silné rotační závrati:

  • poloha je u daného nemocného vždy stejná – závrať zpravidla do několika sekund zmizí,
  • nejsou poškozeny jiné části ucha (není tinnitus ani nedoslýchavost…).

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • manévr dle Semonta – cílem je odstranit otokonie z kanálku.

Neuronitis vestibularis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • častá příčina závratí – dojde k náhlé, úplné, jednostranné ztrátě vestibulární funkce
  • etiologie – patrně viry
  • příznak – náhle vzniklá, silná rotační závrať, nauzea a zvracení, nedoslýchavost a tinnitus nejsou
  • během pár dnů se stav upraví
  • léčba – kortikoidy

Meniérova choroba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ménièrova choroba.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.