Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Anestetika/Komplikace

Z WikiSkripta

Místní komplikace injekční anestezie

  • Poranění nervu – možno poranit: n. lingualis (parestezie až anestezie), n. VII − periferní obrna, n. alveolaris inf. − dlouhodobé parestezie v oblasti dolního rtu. ! neurodystrofický vřed − pac. se při necitlivosti pokouše (oblast tváři, rtů), možná infekce (vyplachovat antiseptiky, případně nasadit ATB). Léčí se podáváním vitaminu B (Thiamin a B12);
  • Obrna lícního nervu – při mandibulární anestezii;
  • Poranění cévy – vznik hematomu a následné kontraktury (může být i myogenní při poranění m. pterygoideus med.), první pomoc: ledový obklad, stlačení, v případě zánětu se podávají antibiotika;
  • Anemické zóny − časté, bílý flíček v místě vpichu, způs. vasokonstriktory;
  • Poinjekční nekrózy – způsobeny vasokonstrikcí, dále toxická nekróza. V oblasti patra = Willigerova nekróza. Pac. provádí výplachy úst odvarem z heřmánku, analgetiky, anestezující a granulační podporující pastou;
  • Poranění svalu − nejč. m. pterygoideus med., vznik hematomu mezi svalovými snopci, tím dojde ke ztrátě elasticity, tzv. myogenní kontraktura, situaci řešíme rehabilitací + prohříváním;
  • Zanesení infekce;
  • Otok − symptom, jehož podkladem je hematom. Může být způsoben i alergickou reakcí (difuzní otok). Nejč. poranění plexus pterygoideus (velké riziko při anestezii na tuber maxillae);
  • Poruchy zraku − reflektorický spasmus a. centralis retinae + drážděný sympatikus. !KI pro aplikaci anestetika − glaukom. Řešení − hlavně uklidnit pacienta (diazepam), podat papaverin 2 ml s.c.;
  • Zalomení jehly − dnes se už moc nestává, dříve z důvodu opakované sterilizace. Zalomenou jehlu musíme odstranit buď peánovými kleštěmi nebo chirurgicky (pokud nevyčnívá);


Celkové komplikace po injekční anestezii[upravit | editovat zdroj]

  • Kolaps − nesouvisí přímo s anestetikem, spíš stresová reakce (náhlá příhoda), synkopa.
  • Alergická reakce − k léčbě se užívají antihistaminika a kortikoidy. První pomoc: adrenalin − 2ml + 8ml fyz. roztoku, i.v. aplikace, můžu v krátkých intervalech opakovat, nebo epinefrin.;
  • Anafylaktická reakce − k léčbě se užívá adrenalin 1 mg i.v., hydrokortizon 400–600 mg i.v., antihistaminika i.v., noradrenalin 1–2 mg v infuzi, pacient se má uvést do Trendelenburgovy polohy;
  • Náhlé kolapsy až úmrtí − pacient se uvede do horizontální polohy, uvolníme mu oděv, další postup je různý;
  • Toxická reakce − předávkování pac. farmakem - absolutní (extrémně velké množství najednou) / relativní (přiměřené množství, ale nesprávně, např. intravasálně), závisí na koncentraci, dávce a technice podání anestetika! Zhodnotit: věk, celkový zdrav. stav (!!! on. jater a ledvin), hmotnost. První pomoc − anxiolytikum − 5−10mg diazepamu i.v., i.m., Apaurin, Seduxen. Dále kyslík. Zdroj.
  • Křeče;


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
  • PAZDERA, Jindřich a Oldřich MAREK, et al. Neodkladné situace ve stomatologii. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2005. 136 s. ISBN 80-247-0622-9.
  • HRUBÝ, Jan. Anestezie v orální chirurgii [přednáška k předmětu Orální chirurgie 1, obor Zubní lékařství, 1. LF UK]. Praha. 14.10.2014.