Antiepileptika

Z WikiSkript

(přesměrováno z Antikonvulziva)

Epilepsie je časté neurologické onemocnění s různorodými projevy. Prevalence je 8-9 případů na 1000 obyvatel[1]. Charakterisickým projevem onemocnění jsou záchvaty, které lze dělit do dvou velkých skupin:

  • fokální (parciální) a
  • generalizované.


Antiepileptika jsou léky, které potlačují projevy onemocnění.

Mechanismus účinku[upravit | editovat zdroj]

Antiepileptika potlačují excitabilitu neuronů. Cílí na celou řadu receptorů. Ovlivňují sodíkové, kalciové nebo draselné kanály, GABAergní (inhibiční) nebo glutamátové (excitační) receptory.

Úzkospektrá antiepileptika pouze na jednu z výše uvedených struktur (např. karbamazepin, fenytoin - sodíkové kanály, tiagabin, vigabatrin - GABA).

Širokospektrá antiepileptika ovlivňují více nebo většinu z možných cílových struktur (valproát, lamotrigin, topiramát).

Strategie léčby[upravit | editovat zdroj]

Volbu antiepileptik určuje typ záchvatu, přesněji epileptický syndrom. Obecně většina nemocných na léčbu reaguje dobře.

Struktura diazepamu

Léčba je zahájena monoterapií, dávka je postupně zvyšována do podstatné redukce/vymizení záchvatů nebo projevů lékové toxicity. Je-li monoterapie neúčinná tak je opakován stejný postup s jiným lékem. Až po dalším neúspěchu léčby (méně než v 10 %) je přistupováno ke kombinaci více antiepileptik. První epileptický záchvat obvykle není důvodem pro zahájení léčby. Před léčbou je třeba analyzovat kompletní výsledky biochemie a KO. Kontroly v průběhu léčby monitorují její vedlejší účinky. Závažná je teratogenita, která je největší u fenytoinu (6 %). Jeho vysazení má však pro plod následky závažnější (viz Léčiva v těhotenství), fenobarbital někdy vyvolává exantém. Kontrolou užívání léku je jeho hladina v séru a umožňuje individuální stanovení dávky. Léčba usiluje o plnou QoL, odstranění všech záchvatů často navozuje nežádoucí únavu a ospalost[2].

Volba léků u jednotlivých epileptických syndromů[upravit | editovat zdroj]

Primárně generalizovaná epilepsie → dospělí: valproát, hydantoináty; děti (a absence): ethosuximid[2].

Parciální záchvaty (+ sekundárně generalizované) → karbamazepin, valproát[2].

Ukončení léčby zvažujeme nejdříve po 3 letech bez záchvatu při EEG bez specifických EP grafoelementů, pomalu klesáme s dávkou (riziko rebound fenoménu!)[2].

Status epilepticus vyžaduje i.v. diazepam, lorazepam, midazolam.[2]

Rozdělení antiepileptik[upravit | editovat zdroj]

První antiepileptikum, fenobarbital, bylo uvedeno do praxe roku 1912[1], zatím poslední, brivaracetam, roku 2017[3], za více než 100 let používání antiepileptik je v jejich rozdělování přirozeně poměrně značný chaos. Můžeme je dělit podle chemické struktury, podle mechanismu, podle generací, nebo jednoduše na "klasická" a "nová."

Rozdělení podle chemické struktury[upravit | editovat zdroj]

Gabapentin k perorálnímu použití
  1. Hydantoiny – fenytoinStátní úřad pro kontrolu léčiv: fenytoin (parc. a tonicko-klon. záchvaty, ne absence).
  2. Barbituráty – fenobarbital, primidon (tonicko-klon. záchvaty, ne absence).
  3. Sukcinimidy – ethosuximid (absence).
  4. Valproát – valproát (všechny typy záchvatů).
  5. BZD – klonazepam, diazepam, lorazepam (absence, status epilepticus).
  6. Iminostilbeny – karbamazepin (parc. a gen., neuralgie n. V, maniodepres.).
  7. Další – lamotrigin, gabapentin, tiagabin, vigabatrin, felbamát, topiramát (rezistentní formy epilepsie).[4]

Rozdělení na generace podle uvádění do praxe[upravit | editovat zdroj]

  1. generace – barbituráty, hydantoináty, sukcinimidy.
  2. generace – karbamazepin, valproát, BZD (diazepam).
  3. generace – nové selektivní, drahé preparáty (gabapentin, vigabatrin).
Dělení léků do generací bývá poněkud zavádějící a časem trochu zestárne, např. drahý preparát Gabapentin 100 mg po 100 tbl. stál v létě roku 2020 113,16 Kč, jedna tableta tedy stála téměř o polovinu méně než bonbon z hroznového cukru[5]. (Cena léku se přizpůsobila úhradě.)

Rozdělení dle mechanismu účinku[upravit | editovat zdroj]

  1. Blokáda sodíkového kanálu (fenytoin, karbamazepin, lamotrigin).
  2. Blokáda vápníkového kanálu (ethosuximid).
  3. Potenciace účinku GABA (valproát, BZD, barbituráty, vigabatrin, tiagabin).
  4. Snížení excitace glutamátem (felbamát, lamotrigin)[4].

Přehled klasických i nových antiepileptik[upravit | editovat zdroj]

Klasická antiepileptika[upravit | editovat zdroj]

KarbamazepinStátní úřad pro kontrolu léčiv: Karbamazepin
KlobazamStátní úřad pro kontrolu léčiv: Klobazam
KlonazepamStátní úřad pro kontrolu léčiv: Klonazepam
EtosuximidStátní úřad pro kontrolu léčiv: Etosuximid
FenobarbitalStátní úřad pro kontrolu léčiv: Fenobarbital
FenytoinStátní úřad pro kontrolu léčiv: Fenytoin
PrimidonStátní úřad pro kontrolu léčiv: Primidon
ValproátStátní úřad pro kontrolu léčiv: Valproát

Nová antiepileptika[upravit | editovat zdroj]

FlebamátStátní úřad pro kontrolu léčiv: Flebamát
GabapentinStátní úřad pro kontrolu léčiv: Gabapentin
LamotriginStátní úřad pro kontrolu léčiv: Lamotrigin
LevetiracetamStátní úřad pro kontrolu léčiv: Levetiracetam
PregabalinStátní úřad pro kontrolu léčiv: Pregabalin
RufinamidStátní úřad pro kontrolu léčiv: Rufinamid
TiagabinStátní úřad pro kontrolu léčiv: Tiagabin
TopiramátStátní úřad pro kontrolu léčiv: Topiramát
VigabatrinStátní úřad pro kontrolu léčiv: Vigabatrin
ZonisamidStátní úřad pro kontrolu léčiv: Zonisamid
OxkarbazepinStátní úřad pro kontrolu léčiv: Oxkarbazepin
LakosamidStátní úřad pro kontrolu léčiv: Lakosamid
Eslikarbamazepin acetátStátní úřad pro kontrolu léčiv: Eslikarbamazepin acetát
RetigabinStátní úřad pro kontrolu léčiv: Retigabin
PerampanelStátní úřad pro kontrolu léčiv: Perampanel
BrivaracetamStátní úřad pro kontrolu léčiv: Brivaracetam



Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  1. a b KUBA, Robert. Antiepileptika a jejich klinické použití v epileptologii. Praktické lékárenství [online]. 2010, roč. 10, vol. 6, no. 2, s. 62-66, dostupné také z <https://www.solen.cz/artkey/lek-201002-0002_Antiepileptika_a_jejich_klinicke_pouziti_v_epileptologii.php>. ISSN 1803-5329. 
  2. a b c d e SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
  3. SYNEK, Stanislav. Novinky v neurologii. Příspěvek na konferenci Farmakologie a farmakoterapie vybraných onemocnění. Praha. 2019. 
  4. a b HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. ISBN 80-7254-181-1.
  5. STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV,. Gabapentin Teva, ceny a úhrady [online]. [cit. 2020-08-13]. <http://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0019978&tab=prices>.

Související články[upravit | editovat zdroj]