Diferenciální diagnostika povlakových angin

Z WikiSkript

Akutní tonsilitida[upravit | editovat zdroj]

(lat. tonsillitis acuta) může být vyvolána pestrou škálou původců. Nejčastěji se objevuje u dětí a mladých dospělých. Etiologii určuje především intenzita, rozsah, postižení krku, měkkého patra, dále přítomnost exsudace, puchýřků, petechií či enantému. Z bakterií bývá nejčastějším původcem Streptococcus pyogenes. U dětí do tří let bývá většinou virového původu.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Lokálně u tonsilitid dochází k zarudnutí a zduření mandlí, mohou být pokryté povláčky – čepy. Rychle vzniká bolest v krku doprovázená obtížemi při polykání (odynofagie). Submandibulární uzliny jsou zduřelé a bolestivé. K lokálním projevům se přidává celkový pocit nemoci – malátnost, únava, horečka, schvácenost.

CAVE!!! Dle klinického obrazu většinou nelze určit původce.

Diagnóza Klinický obraz (KO), a diagnostika (DG)
Akutní zánět patrových mandlí KO: zarudnutí a edém patrových mandlí, hnisavé čepy, fibrinové povlaky, nekrózy (angina catarrhalis, folicularis, lacunaris, pseudomembranacea)
Infekční mononukleóza KO: povlaková angína s výraznou lymfadenopatií (generalizovanou), Holzelovo znamení, Bassův příznak
KO+diff: leukocytóza (iniciálně leukopenie) monocytóza, atypické leukocyty,
DG: sérologie
Herpangína KO: obraz vezikulární angíny, vesikulární eflorescence na patrových obloucích,
KO+diff: leukopenie
Streptokoková angína KO: obraz nejčastěji lakunární angíny,
KO+diff: neutrofilie s posunem doleva,
DG: kultivace, ASLO
Spála KO: horečka, obraz nejčastěji lakunární angíny, malinový jazyk, spálový kožní exantém, Filatovův a Šrámkův příznak,
DG: KO, FW, kultivace, ASLO
Angína při orofaryngeální formě tularémie KO: obraz nekrotizující angíny, často jednostranná, výrazná regionální lymphadenopatie,
DG: KO, FW, sérologie
Diftérie KO: špinavě šedé povlaky přesahující okraje tonzil, pevně lpící, foetor,
DG: nátěr na sklíčko, bakteriologie
Ulceromembranózní tonsillitis (Plautova–Vincentova angina) KO: nekrotizující angína s tendencí k tvorbě ulcerací, špinavé povlaky, imunologicky kompromitovaní jedinci, těžký celkový stav, jednostranný nález, vzácný výskyt
Angína při agranulocytóze
(při akutní leukémii)
KO: oboustranná nekrotizující angína, ulcerace faryngeální sliznice, není patrná lymfadenopatie, zatímco hepatosplenomegalie je obvykle přítomna, tonzilitida může být první manifestací celkového základního onemocnění
DG: KO, FW
Syfilitická tonzilitida
(II. stádium syfilis)
KO: plaques mucoses,
DG: sérologie

Klinické jednotky[upravit | editovat zdroj]

Streptokoková tonzilofaryngitida[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Spálová angína.

Záškrt[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Difterie.

Plautova-Vincentova angína[upravit | editovat zdroj]

  • vzácná, vyvolaná smíšenou flórou anaerobů a spirochet;
  • postižení je jednostranné – typický je odporný feator ex ore;
  • Lemierrova nemoc – vzácná ale smrtelná, infekce Fusobakterium necrophorum se šíří do mediastina.

Infekční mononukleóza (IM)[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Infekční mononukleóza.
  • značné zduření tonsil, huhňání;
  • Holzelovo znamení – drobné petechie na měkkém patře;
  • Bassův příznak – otok očních víček.

Herpangína[upravit | editovat zdroj]

  • viry Coxsackie, většinou u dětí
  • horečka, bolesti hlavy
  • zarudnutí orofaryngu s drobnými puchýřky (2–10), nesplývají
  • na obloucích, bolest při polykání – odynofagie
  • během 2–4 dní horečka ustoupí a vřídky se zhojí
  • dif.dg. – herpetická stomatitis – vřídky vpředu v ústní dutině
Další formy
Diagnóza
  • z klinického obrazu;
  • laboratorní vyšetření – virové – normální sedimentace, spíše leukopenie, převaha mononukleárů;
  • IM – atypické lymfocyty.
Terapie


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.
  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.