Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Diferenciální diagnostika povlakových angin

Z WikiSkripta

Akutní tonsilitida[upravit | editovat zdroj]

(lat. tonsillitis acuta) může být vyvolána pestrou škálou původců. Nejčastěji se objevuje u dětí a mladých dospělých. Etiologii určuje především intenzita, rozsah, postižení krku, měkkého patra, dále přítomnost exsudace, puchýřků, petechií či enantému. Z bakterií bývá nejčastějším původcem Streptococcus pyogenes. U dětí do tří let bývá většinou virového původu.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Lokálně u tonsilitid dochází k zarudnutí a zduření mandlí, mohou být pokryté povláčky – čepy. Rychle vzniká bolest v krku doprovázená obtížemi při polykání (odynofagie). Submandibulární uzliny jsou zduřelé a bolestivé. K lokálním projevům se přidává celkový pocit nemoci – malátnost, únava, horečka, schvácenost.

CAVE!!! Dle klinického obrazu většinou nelze určit původce.

Diagnóza Klinický obraz (KO), a diagnostika (DG)
Akutní zánět patrových mandlí KO: zarudnutí a edém patrových mandlí, hnisavé čepy, fibrinové povlaky, nekrózy (angina catarrhalis, folicularis, lacunaris, pseudomembranacea)
Infekční mononukleóza KO: povlaková angína s výraznou lymfadenopatií (generalizovanou), Holzelovo znamení, Bassův příznak
KO+diff: leukocytóza (iniciálně leukopenie) monocytóza, atypické leukocyty,
DG: sérologie
Herpangína KO: obraz vezikulární angíny, vesikulární eflorescence na patrových obloucích,
KO+diff: leukopenie
Streptokoková angína KO: obraz nejčastěji lakunární angíny,
KO+diff: neutrofilie s posunem doleva,
DG: kultivace, ASLO
Spála KO: horečka, obraz nejčastěji lakunární angíny, malinový jazyk, spálový kožní exantém, Filatovův a Šrámkův příznak,
DG: KO, FW, kultivace, ASLO
Angína při orofaryngeální formě tularémie KO: obraz nekrotizující angíny, často jednostranná, výrazná regionální lymphadenopatie,
DG: KO, FW, sérologie
Diftérie KO: špinavě šedé povlaky přesahující okraje tonzil, pevně lpící, foetor,
DG: nátěr na sklíčko, bakteriologie
Ulceromembranózní tonsillitis (Plautova–Vincentova angina) KO: nekrotizující angína s tendencí k tvorbě ulcerací, špinavé povlaky, imunologicky kompromitovaní jedinci, těžký celkový stav, jednostranný nález, vzácný výskyt
Angína při agranulocytóze
(při akutní leukémii)
KO: oboustranná nekrotizující angína, ulcerace faryngeální sliznice, není patrná lymfadenopatie, zatímco hepatosplenomegalie je obvykle přítomna, tonzilitida může být první manifestací celkového základního onemocnění
DG: KO, FW
Syfilitická tonzilitida
(II. stádium syfilis)
KO: plaques mucoses,
DG: sérologie

Klinické jednotky =[upravit | editovat zdroj]

Streptokoková tonzilofaryngitida[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Spálová angína.

Záškrt[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Difterie.

Plautova-Vincentova angína[upravit | editovat zdroj]

Infekční mononukleóza[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Infekční mononukleóza.
  • značné zduření tonsil, huhňání;
  • Holtzelovo znamení – drobné petechie na měkkém patře;
  • Bassův příznak – otok očních víček.

Herpangína[upravit | editovat zdroj]

  • viry coxsackie, většinou u dětí
  • horečka, bolesti hlavy
  • zarudnutí orofaryngu s drobnými puchýřky (2–10), nesplývají
  • na obloucích, bolest při polykání
  • během 2–4 dní horečka ustoupí a vřídky se zhojí
  • dif.dg. – herpetická stomatitis – vřídky vpředu v ústní dutině
Další formy
Diagnóza
  • z klinického obrazu;
  • laboratorní vyšetření – virové – normální sedimentace, spíše leukopenie, převaha mononukleárů;
  • IM – atypické lymfocyty.
Terapie


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.
  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.