Elektrická kardioverze

Z WikiSkript
Přenosný manuální externí defibrilátor

Elektrická kardioverze je zákrok, který se používá k léčbě některých arytmií (především fibrilace síní a flutteru síní). Jedná se o elektivní výkon prováděný ambulantně.

Princip[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Elektrickou kardioverzi provádí kardiolog za asistence anesteziologa. Pacient je uložen na speciální lůžko (koronární jednotka, JIP, katetrizační laboratoř), které umožňuje monitoring základních životních funkcí (monitorujeme krevní tlak, dechovou frekvenci a srdeční rytmus).
  • Anesteziolog uvede pacienta do krátkodobé celkové anestezie (etomidat nebo propofol i.v. + fentanyl nebo alfentanil). K vlastní kardioverzi se používá defibrilátor.
  • Kardiolog přiloží na hrudník pacienta dvě elektrody potřené vodivým gelem (velice často se dnes používají tzv. hands free elektrody). Nejčastěji se využívá tzv. anterolaterální pozice – jednu elektrodu umístí do 2.–3. mezižebří parasternálně vpravo a druhou do oblasti srdečního hrotu (anteroposteriorní pozice se užívá u pacientů, kteří mají implantovaný kardiostimulátor nebo defibrilátor)[1].
  • Přes povrch hrudníku se aplikuje výboj stejnosměrného elektrického proudu synchronizovaný s vlnou R o energii 70–120–200 J, jehož cílem je přerušit danou arytmii a obnovit fyziologický srdeční rytmus[1][2].

Indikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Umístění „hands free“ elektrod při zevní elektrické kardioverzi – anterolaterální pozice.

Elektrická verze se klasicky provádí u poruch srdečního rytmu, které vznikají v srdečních síních (tzv. supraventrikulární arytmie). Nejčastěji se jedná o fibrilaci síní, flutter síní a jiné supraventrikulární tachyarytmie. (Možné je také provést elektrickou kardioverzi u hemodynamicky nevýznamné setrvalé monomorfní komorové tachykardie)[1].

Příprava[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Elektrická kardioverze se vzhledem k nutnosti uspání musí provádět nalačno (od půlnoci pacient nejí a nepije).
  • U arytmií trvajících do 48 hodin není nutná jiná speciální příprava.
  • U arytmií trvajících déle než 48 hodin je nutno snížit riziko trombózy a trombembolie. Buďto pacienta 3 týdny před výkonem antikoagulujeme nebo u něj před výkonem provádíme transezofageální echokardiografii k vyloučení přítomnosti trombu v srdečních síních.

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Komplikace elektrické kardioverze jsou vzácné. Zcela ojediněle může výboj elektrického proudu místo přerušení patologického rytmu vyvolat fibrilaci komor. S touto komplikací musí oba lékaři (anesteziolog i kardiolog) počítat a být připraveni ji okamžitě řešit (většinou novým elektrickým výbojem o vyšší energii). Další komplikací může být embolizace krevní sraženiny, což je ale riziko trvající po celou dobu fibrilace síní.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c MARCIÁN, Pavel, Bronislav KLEMENTA a Olga KLEMENTOVÁ. Elektrická kardioverze a defibrilac. Interv Akut Kardiol [online]. 2011, roč. 10, vol. 1, s. 24–29, dostupné také z <http://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2011/01/05.pdf>. ISSN 1803-5302. 
  2. ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. vydání. Galén, 2004. s. 1183-1185. ISBN 80-7262-290-0.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. vydání. Galén, 2004. s. 1183-1185. ISBN 80-7262-290-0.
  • Institut Klinické a Experimentální Medicíny. Elektrická kardioverze [online]. [cit. 2011-02-02]. <https://www.ikem.cz/www/cs/>.