Elektrokardiografie (2. LF UK)

Z WikiSkript

Zadání úlohy[upravit | editovat zdroj]

  1. Zaznamenejte 12svodové EKG jednoho člena pracovní skupiny.
  2. Proměřte a vyhodnoťte naměřený signál dle návodu, načrtněte elektrickou osu srdce.

Teoretický úvod[upravit | editovat zdroj]

Elektrokardiografie (EKG) je základní metodou vyšetření elektrické aktivity srdečního svalu (myokardu). Tato metoda je zcela neinvazivní. Umožňuje odhalení většiny závažnějších srdečních onemocněních (arytmie, akutní či proběhlé poškození srdečního svalu…). Jejím principem je snímání elektrické srdeční aktivity a v podobě Elektrokardiogramu (časový záznam EKG křivek) umožňuje její hodnocení.

Signál, vnikající v SA uzlu, se přenáší Převodním systémem srdečním, až se rozšíří do celého myokardu, tvořeného kardiomyocyty. Na extracelulární membráně každého kardiomyocytu během jeho činnosti vzniká akční potenciál. Při otevření iontových kanálů dochází k depolarizaci membrány, což vede ke stahu svalového vlákna a tím k systole. Systola síní předchází systolu komorovou. Po skončení systoly nastává diastola, během které činností iontových pump dochází k repolarizaci membrán, tj. k vytvoření klidového membránového potenciálu.

Při EKG ovšem není možné zaznamenávat akční potenciály jednotlivých srdečních buněk, ale pouze celkový elektrický projev všech těchto buněk v čase, tzv. sumační potenciál celého myokardu.

Průběh jedné srdeční periody[upravit | editovat zdroj]

Šíření depolarizace

Prvotní signál SA uzlu je natolik slabý, že jej při běžném záznamu EKG prakticky nezaznamenáme. Na EKG záznamu proto vidíme následující grafoelementy:

  • P vlna předchází každému QRS komplexu, od kterého je oddělena PQ intervalem (viz dále). Frekvence jejího výskytu je tedy shodná s frekvencí stahů komor. Dochází k depolarizaci síní. (Repolarizace síní není na záznamu EKG patrná, je překrytá komplexem QRS.)
  • Q interval odpovídá systole síní a zdržení vzruchu v AV uzlu. Měříme jej od začátku P vlny do začátku komorového komplexu.
  • QRS komplex reprezentuje stah komorové svaloviny srdce. Dochází k depolarizaci komor. Popisujeme na něm tři typy kmitů:
    • Q – první negativní kmit, nemusí být přítomen
    • R – každý pozitivní kmit. Normálně se vyskytuje pouze jeden. Pokud je v komplexu více kmitů R, označují se hvězdičkou (např. R*)
    • S – každý negativní kmit po alespoň jednom R. Pokud je jich více, označují se obdobně jako R.
  • T vlna reprezentuje na EKG záznamu repolarizaci komorového myokardu. Ta je během T vlny ukončena.
  • U vlna je viditelná zřídka. Její původ je nejasný.

Délka srdeční periody je vzdálenost dvou sousedních ostrých vln R, tedy R-R interval.

Princip vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Einthovenův trojúhelník

Jak již bylo řečeno, v srdci během jeho činnosti vznikají různé potenciály, které mají specifický směr a velikost, tudíž jsou vyjádřitelné vektorově. Každý vektor je směrem a velikostí typický pro určitou fázi srdeční činnosti, viz. obrázek Šíření depolarizace.

První úspěšnou metodu měření vytvořil holandský fyziolog Willem Einthoven, který byl později za svůj oběv oceněn Nobelovou cenou. Metoda spočívá v umístění tří bipolárních svodů na pravou a levou ruku a na levý kotník. Mezi těmito třemi svody vznikne pomyslný troúhelník, v jehož středu je srdce člověka, nazývaný po svém objeviteli Einthovenův, který je možno vidět na přiloženém obrázku.Během srdeční činnosti mezi jednotlivými svody vnikne měřitelný potenciál, jehož velikost a směr je možné vyjádřit vektorově. Takto získáme tři vektory mezi jednotlivými svody. Tyto vektory se následně sečtou a to tak, aby výsledný vektor začínal ve středu trojúhelníku, tedy v srdci. Takto vzniklý vektor nám ukazuje jednak velikost srdečního potenciálu a jednak směr jeho šíření. Pokud se naměřená velikost zakreslí do grafu v závislosti na čase, vznikne EKG křivka.

Pokud má být výsledek co nejpřesnější, je nutné, aby pacient byl v klidu a nehýbal se, neboť při činnosti libovolného svalu vzniká potenciál, který by znehodnotil měřené výsledky, rovněž se pohybem může měnit elektrická vodivost tkání.

Svody[upravit | editovat zdroj]

Einthovenovy (bipolární) svody[upravit | editovat zdroj]

Bipolární zapojení – měřený signál odpovídá rozdílu potenciálů mezi dvěma elektrodami. Elektroda umístěná na levé ruce se označuje písmenem L (left) – naměřený potencál se značí ΦL, na právé ruce písmenem R (right) – potenciál ΦR a na levém kotníku F (foot) – potenciál ΦF.

Einthovenovy končetinové svody se značí římskými číslicemi I, II a III. Pro výpočet napětí konrétních svodů platí tyto vztahy:

[math] \begin{align} U_{I} &= \Phi_{L} - \Phi_{R}\\ U_{II} &= \Phi_{F} - \Phi_{R}\\ U_{III} &= \Phi_{F} - \Phi_{L} \end{align} [/math]

Elektroda N (neutrální), která se připojuje na pravou nohu, se do vlastního snímání nezapočítává a slouží pouze jako uzemnění.

Goldbergovy (unipolární) svody[upravit | editovat zdroj]

Goldbergovy Svody

Tímto způsobem osvětlujeme dodnes používané označení odpovídajících svodů jako aVR, aVL, aVF. Snímají pouze z jedné elektrody. Goldberg odpojil od centrální svorky vždy končetinu zapojenou současně na měřící elektrodu a z obou dalších končetin odpojil vložený odpor. Jeho centrální svorka již nemá nulové napětí a je posunuta z elektrického středu srdce mezi obě spojené končetiny. Unipolární svody takto vzniklé mají napěťový zisk 87%. Nazývají se zesílené, zvětšeně, augmentované. Dochází ke zvětšení amplitudy o 50 %.

Pro výpočet napětí Goldbergových svodů platí tyto vztahy:

[math] \begin{align} U_{aVR} &= \Phi_{R} - \frac{\Phi_{L} + \Phi_{F}}{2}\\ U_{aVL} &= \Phi_{L} - \frac{\Phi_{R} + \Phi_{F}}{2}\\ U_{aVF} &= \Phi_{F} - \frac{\Phi_{R} + \Phi_{L}}{2} \end{align} [/math]

Hrudní svody[upravit | editovat zdroj]

Wilsonovy (hrudní) svody

Pomocí šesti elektrod V1 až V6, umístěných přímo na hrudníku vyšetřované osoby tak,že elektrody V1 a V2 leží ve čtvrtém mezižebří vpravo a vlevo od sterna, dále vlevo elektroda V3 a dále umísťované elektrody V4, V5 a V6 leží v pátém mezižebří: V4 v čáře probíhající středem levého klíčku, V5 v čáře probíhající přední řasou podpažní jamky a konečně V6 v čáře pod středem podpažní jamky.

Napětí hrudních svodů počítáme jako rozdíl potencálů Konkrétního hrudního svodu a Wilsonovy svorky (průměr potenciálů končetinových svodů).

Výpočet potenciálu Wilsonovy svorky:

[math] \begin{align} U_{W} &= \frac{\Phi_{R} + \Phi_{L} + \Phi_{F}}{3} \end{align} [/math]

Výpočty napětí hrudních svodů:

[math] \begin{align} U_{V1} &= \Phi_{V1} - \Phi_{W}\\ U_{V2} &= \Phi_{V2} - \Phi_{W}\\ U_{V3} &= \Phi_{V3} - \Phi_{W}\\ U_{V4} &= \Phi_{V4} - \Phi_{W}\\ U_{V5} &= \Phi_{V5} - \Phi_{W}\\ U_{V6} &= \Phi_{V6} - \Phi_{W} \end{align} [/math]

Standardní dvanáctisvodové EKG[upravit | editovat zdroj]

Kombinací Einthovenových bipolárních svodů I, II, a III, Goldbergovách unipolárních svodů aVR, aVL a aVF a šesti hrudních svodů získáme standardní dvanáctisvodové EKG.

Konstrukce elektrokardiografu[upravit | editovat zdroj]

doplnit:

Diferenční zesilovače[upravit | editovat zdroj]

Filtry[upravit | editovat zdroj]

Analogo-digitální převodníky[upravit | editovat zdroj]

Domácí příprava[upravit | editovat zdroj]

BTL-08 WIN[upravit | editovat zdroj]

BTL-08 WIN je původní firemní software, určený pro komunikaci s elektrokardiografem BTL-08 S ECG. Díky tomu, že se jedná o program k EKG jednotce BTL-08 S ECG, kterou máme v praktikách a která se už nevyrábí (byl nahrazena novější verzí), dal výrobce program BTL-08 WIN na svých stránkách v rámci podpory ke stažení zdarma. Pokud tento program zjistí, že k počítači není připojena žádná EKG jednotka, spustí automaticky DEMO, tj. chová se stejně, jako by dostával EKG signál od připojeného pacienta. To nám umožní si tento program stáhnout a naučit se s ním pracovat už v rámci domácí přípravy.

Instalace a nastavení programu Ecg[upravit | editovat zdroj]

  1. Najdeme si stránky výrobce BTL Zdravotnická technika, a.s.
  2. V horní liště vybereme Servis / Software
  3. Najdeme Software pro kardio: EKG a ergometrie: BTL 08 ver. 6.12.zip
  4. Stáhneme si instalační soubor: BTL_08_6.12.zip (velikost 15 MB)
  5. Instalační soubor rozzipujeme (vytvoří si adresář BTL 08 ver.6.12)
  6. V této složce je instalační program Setup_BTL08win-6.12.exe, který spustíme
  7. Program BTL-08 WIN se nám defaultně nainstaluje do složky C:\BTL08Win (na disku zabere pouhých 10 MB)
  8. V této složce je program Ecg.exe, který spustíme
  9. Po prvním spuštění se nám objeví hláška:
    Datový soubor nenalezen!
    Nemohu najít datový soubor. Co s tím?
    (nelze nalézt soubor 08data.mdb.)
  10. Zvolíme možnost: ? Použít demonstrační F10
  11. V menu Nastavení si můžeme nastavit Výběr jazyka

Ovládání programu Ecg[upravit | editovat zdroj]

Seznámíme se s fungováním programu pro snímání, ukládání, zobrazování a zpracování EKG a naučíme se s ním pracovat. Program je možné ovládat buď myší, anebo funkčními klávesami.

Uložená data pacientů[upravit | editovat zdroj]
  1. V menu vpravo nahoře rozklikneme nabídku Kartotéka F3
  2. V kartototéce ambulance nalezneme karty pacientů Dowe John a McBeal Ally, v kartotéce ordinace kartu pacienta Novotný Rudolf
  3. Při kliknutí na jméno pacienta můžeme editovat jeho kartu: Vlastnosti pacienta F2
  4. Při dvojkliku na jméno pacienta máme možnost pořídit nový EKG záznam (náběr) anebo si prohlédnout nějaký uložený záznam. (Např. Dowe John má uloženy 4 EKG záznamy)
  5. Dvojklikem na záznam se nám zobrazí EKG křivky ze dvanácti svodů EKG: Vlevo končetinové, vpravo hrudní. Toto uspořádání si můžeme měnit: Mód F3
  6. V záznamu se pohybujeme tažením za spodní táhlo anebo klávesami šipek či PageUp a PageDown
  7. Zkusíme měnit rychlost posuvu papíru F4, amplitudu F5 či filtry F6
  8. Komparace F7 nám umožní porovnat dva různé záznamy
  9. Průměrování F8 nám zprůměruje několik srdečních revolucí. K proměření křivky musíme tažením za červené čtverečky upřesnit časové okamžiky, které se program snažil automaticky nastavit:
    1. p_on začátek vlny P
    2. p_off konec vlny P
    3. qrs_on začátek QRS kompexu
    4. qrs_off konec QRS komplexu
    5. t_off konec vlny T
  10. Volba Potvrdit diagnózu F5 uloží časové okamžiky tak, jak jsme si je upřesnili
  11. Vlevo nahoře se nám zobrazují různé intervaly a amplitudy pro zobrazený svod
  12. Volba Podrobnosti F4 nám zobrazí podrobnou tabulku amplitud pro všechny svody a sklon vypočítaných elektrických os vlny P, komplexu QRS a vlny T
Výstup vyšetření[upravit | editovat zdroj]
  1. Tisk F2
  2. Náhled F2
  3. Uložit obrázek
  4. Uložit jako PNG

Touto akcí se výsledek vyšetření uloží do dvou souborů: V prvním jsou zobrazeny EKG křivky a ve druhém jejich popis.

DEMO[upravit | editovat zdroj]

Když jsme se naučili pracovat s uloženými záznamy, vyzkoušíme si pořízení nového záznamu:

  1. Na stánce Kartotéka si vedle ordinace a ambulance vytvoříme další pracoviště, jehož složku nazveme jménem našeho kruhu, např. Kruh 1
  2. Zde si založíme a vyplníme kartu nového pacienta.
  3. Nyní máme možnost natočit:
    1. Nové standardní EKG (tj. dvanáctisvodové EKG s možností pořízení několika náběrů o délce 10 s)
    2. Nový long záznam (tj. záznam o délce až několik minut, ovšem pouze se záznamem jednoho nebo dvou vybraných svodů).
Standardní EKG[upravit | editovat zdroj]

Při této volbě se v okně do určité době objeví upozornění, že nebyla nalezena žádná připojená jednotka a že se spouští DEMO. Poté se objeví nahrávané křivky, kde na černém pozadí je velký šedý vodotisk DEMO.

Během nahrávání si opět můžeme zkoušet měnit nastavení rychlost posuvu papíru F4, amplitudu F5 či filtry F6.

Po stisku klávesy Enter anebo po kliknutí na červené srdíčko vpravo dole se uloží desetisekundový náběr EKG. To můžeme provést několikrát. (Při následném prohlížení budou tyto náběry od sebe odděleny svislými bílými čarami.)

Snímání ukončíme klávesou Esc anebo kliknutím na Ukončit záznam.

Long EKG[upravit | editovat zdroj]

Při této volbě musíme nejdříve nastavit:

  1. Jaký svod anebo jaké dva svody chceme ukládat (stačí vybrat jeden svod, ten, který měl ve standardním EKG nejzřetelnější R-vlny).
  2. Pořadovanou délku záznamu (stačí 1,5 min, tj. 90 s).

Poté bude záznam probíhat podobně jako prve. Nesmí nás zmýlit, že stejně jako prve budeme sledovat všech 12 svodů EKG – následně se uloží jen ten námi zvolený. Až budeme připraveni začít záznam (když bude záznam probíhat bez artefaktů), stiskneme Enter anebo klikneme na červený obrys srdce vpravo dole. Obrys se celý vybarví červeně, což oznamuje, že probíhá záznam. V srdci se po půlminutách objevuje, jaký čas ještě zbývá do konce. Během této doby už na nic neklikáme, náběr se po stanoveném čase ukončí a uloží sám.

Zobrazení a vyhodnocení[upravit | editovat zdroj]

Oba záznamy si nyní můžeme zobrazit a vyhodnotit stejným způsobem, jak jsme se naučili na uložených datech pacientů.

Kontrolní otázky[upravit | editovat zdroj]

  1. Jaký je princip EKG?
  2. Co jsou to myocyty?
  3. Jaká je funkce myocytů?
  4. Jaké jsou projevy myocytů?
  5. Co je to akční potenciál myocytu?
  6. Co je to sumační potenciál?
  7. Při vyšetření EKG zaznamenáváme akční anebo sumační potenciál?
  8. Co může znamenat zkratka EKG?
  9. Co je to elektrokardiogram?
  10. Co je to izoelektrická linie?
  11. Nakreslete typickou EKG křivku včetně popisu a příslušných os!
  12. Označte v nákresu EKG křivky amplitudu QRS komplexu!
  13. Jak interpretujeme jednotlivé grafoelementy EKG záznamu?
  14. Jak se v EKG záznamu projeví depolarizace síní?
  15. Jak se v EKG záznamu projeví repolarizace síní?
  16. Jak se v EKG záznamu projeví depolarizace komor?
  17. Jak se v EKG záznamu projeví repolarizace komor?
  18. Co je to QRS komplex?
  19. Co znamená interval v EKG záznamu?
  20. Co znamená segment v EKG záznamu?
  21. V jakých jednotkách měříme amplitudu EKG záznamu?
  22. Jaká je přibližná amplituda EKG záznamu?
  23. V jakých jednotkách měříme srdeční frekvenci?
  24. Jaká je přibližná hodnota normální tepové frekvence?
  25. Co je to R-R interval?
  26. K čemu můžeme využít R-R interval?
  27. Jaké druhy elektrod používáme?
  28. Jakým způsobem upevňujeme elektrody?
  29. Jak ošetříme pokožku před upevněním elektrod?
  30. Kam umísťujeme končetinové elektrody?
  31. Kam umísťujeme hrudní elektrody?
  32. Jaké je standardní barevné značení elektrod?
  33. Co je to svod?
  34. Jaký je rozdíl mezi elektrodami a svody?
  35. Jaké druhy svodů rozeznáváme?
  36. Co jsou bipolární svody?
  37. Co jsou unipolární svody?
  38. Co jsou Einthovenovy svody?
  39. Jak označujeme Einthovenovy svody?
  40. Co jsou Goldbergerovy svody?
  41. Co jsou Wilsonovy svody?
  42. Co jsou končetinové svody?
  43. Co jsou hrudní svody?
  44. Co je to Wilsonova svorka?
  45. Jak funguje diferenční zesilovač?
  46. Co jsou to filtry?
  47. Co je to časová konstanta?
  48. Jakou fyzikální jednotku má rychlost záznamu?
  49. Jaké jsou obvyklé rychlosti záznamu?
  50. Nakreslete a popište Einthovenův trojúhelník!
  51. Zakreslete a popište jednotlivé Einthovenovy svody v Einthovenově trojúhelníku!
  52. Zakreslete do Einthovenova trojúhelníku vektory, reprezentující Goldbergerovy svody.
  53. Jak označujeme Goldbergerovy svody?
  54. Co je to elektrický srdeční vektor?
  55. Co jsou to elektrické srdeční osy?
  56. Co je to hlavní elektrická srdeční osa?
  57. Jak graficky konstruujeme vektor hlavní elektrické srdeční osy?
  58. Jak měříme sklon elektrické srdeční osy?
  59. Jaké jsou přibližné fyziologické hodnoty sklonu hlavní elektrické srdeční osy?
  60. Jak z R-R intervalu spočteme srdeční frekvenci?
  61. Co je to variabilita srdeční frekvence?
  62. Co znamená zkratka HRV?


V rámci domácí přípravy si své pochopení ověříte vypracováním Vstupního testu na moodle. Požadovaná úspěšnost je 75 %, abyste mohli být připuštěni na praktika. V případě neúspěchu je možné test opakovat.

Postup vyšetření EKG skutečného pacienta[upravit | editovat zdroj]

EKG přístroj BTL-08 S ECG
EKG normal
Elektroda levé HK
Elektroda levé DK
Hrudní elektrody
Skládání vektorů jednotlivých svodů

Naměřte a zaznamenejte 12 svodové EKG jednoho člena pracovní skupiny.

  1. Před zahájením samotného EKG záznamu vyplňte na první straně protokolu údaje o pacientovi: věk, výšku, hmotnost, BMI, rodinnou anamnézu a osobní anamnézu. Do anamnézy zapisujte především faktory, které by mohly ovlivnit výskyt kardiovaskulárních onemocnění, jako například kouření, obezita, psychické problémy, alkoholismus apod.
  2. Na připojeném počítači spusťte program BTL-08 Win a otevřete položku Kartotéka (Folders), kde ve složce odpovídající číslu kruhu založte kartu nového pacienta (New Patient) a vyplňte požadované informace o vyšetřované osobě.
  3. Zkontrolujte a případně rozmotejte kabely a jejich banánky opatřete příslušnými elektrodami.
  4. Pacient ulehne na lůžko s nataženými končetinami
  5. Na místech pro umístění elektrod navlhčete pokožku, abyste snížili odpor kůže.
  6. Umístění klešťových elektrod (končetinové svody):
    • N - černá - pravá dolní končetina
    • R – červená – pravá horní končetina
    • L – žlutá – levá horní končetina
    • F – zelená – levá dolní končetina
  7. Umístění přísavných elektrod (hrudní svody):[1]
    • V1 – ve 4. mezižebří těsně vpravo u hrudní kosti
    • V2 – ve 4. mezižebří těsně vlevo u hrudní kosti
    • V3 – uprostřed mezi V2 a V4
    • V4 – v 5. mezižebří v medioklavikulární čáře vlevo
    • V5 – mezi V4 a V6
    • V6 – ve stejné výši jako V4 ve střední axilární čáře vlevo
  8. Po správném umístění elektrod zapněte jednotku EKG (on/off) a v programu spusťte nový standardní EKG náběr (New standard ECG examination). V případě nezapnuté jednotky se objeví External Unit is NOT connected. V případe nepřipojené jednotky výstraha sama zmizí a objeví se DEMO verze - nejedná se o vyšetřování skutečného pacienta.
  9. Zkontrolujte parametry záznamu, které by měly odpovídat následujícím hodnotám, případně je změňte:
    • Time base: 25 mm/s
    • Amplitude: 10 mm/mV
    • Filtr: 50 Hz
    • Time constant: 3,2 s
  10. Uložte tři desetisekundové náběry čistého záznamu klávesou Enter vždy po více než 10 sekundách za sebou.
  11. Snímání ukončete klávesou Esc, zkontrolujte a prohlédněte si uložené náběry.
  12. Vypněte jednotku EKG (dlouhý stisk on/off)
  13. Odpojte pacienta.
  14. Vytiskněte vzorek pětisekundového náběru. (V náběru se pohybujte pomocí klávesových šipek a pětisekundový náhled nepřerušený tlustou svislou bílou čarou vytiskněte tlačítkem Enter.) Parametry tisku:
    • Mřížka: normální
    • Posuv: 25 mm/s
    • Amplituda: 10 mm/mV
    • Délka tisknutého záznamu: 5 s

Vyhodnocení EKG[upravit | editovat zdroj]

Proměřte a vyhodnoťte naměřený signál dle návodu, načrtněte elektrickou osu srdce:

  1. Ze záznamu zvolte 1 ze svodů, s nejvýraznější R amplitudou.
  2. Do protokolu vyplňte příslušné intervaly a amplitudy.
  3. Do excelové tabulky zapište požadované hodnoty (time base, first R wave, last R wave, number of R-R intervals).
  4. Vypočítejte hodnotu průměrné tepové frekvence.
  5. Hodnotu průměrné tepové frekvence zapište do protokolu do pole průměrná tepová frekvence – manuálně měřená.
  6. Do pole průměrná tepová frekvence – automaticky měřená zapište údaj Heart rate z vytisknutého EKG záznamu. (V diskusi pak můžete porovnat tyto dvě hodnoty a zhodnotit tak přesnost a spolehlivost přístroje.)
  7. Na záznamu si zvolte jeden úsek komplexu QRS (ve stejném čase pro všechny svody)
  8. Pomocí pravítka změřte amplitudu QRS komplexu. (Při měření pravítkem považujte za počátek amplitudy střed spojnice vlny Q a S.)
  9. Výsledky měření zapište do protokolu.
  10. Potenciál v mV spočítáte jednoduše: je-li měřítko grafu 10 mm/mV, stačí vydělit amplitudu deseti.
  11. Do Einthovenova trojúhelníku zaneste délky amplitud ze svodů I, II, III.
  12. Počátek vektoru je ve středu strany trojúhelníku (dávejte pozor na směr vektorů, je-li kladný či záporný).
  13. Vektory složte a získáte tak výsledný vektor, který je vektorem srdeční osy.
  14. Změřte délku vektoru srdeční osy a sklon pomocí pravítka a úhloměru a zapište do protokolu.
  15. V diskusi můžete porovnat, zda sklon vektoru odpovídá normě či nikoli a uveďte faktory, které mohou ovlivnit případnou odchylku od normy.
  16. V závěru jednoduše a stručně shrňte výsledky

Poznámky[upravit | editovat zdroj]

  1. Pro splnění úkolu není nutné hrudní svody zapojovat.

Přílohy[upravit | editovat zdroj]

Obrazová příloha[upravit | editovat zdroj]

Videotutoriály[upravit | editovat zdroj]

Videotutoriál Ústavu biofyziky[upravit | editovat zdroj]

Odkaz na video QogpdabhkzI

Videotutoriál studentů[upravit | editovat zdroj]

Odkaz na video jE8XS5RI7XA

Poznámka: Video bylo natočeno ještě ve staré provizorní budově. V době jeho vypracování studenty jsme jseště tiskli křivky na papír a vyplňovali předtištěné papírové protokoly. V současné době už nic na papír netiskneme, ale jedeme v paper-less režimu: Namísto tisku na tiskárnu "tiskneme" obrázky do souborů a ty vkládáme do elektronického protokolu ve formátu spreadsheetu, který vyplníme a uložíme na moodle.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Literatura[upravit | editovat zdroj]

  • Literatuti běžnému stavura. EKG. [online].

23. 8. 2015 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/EKG_a_EEG.pdf