Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2018-19/Připomínky

Připomínky

Důležité:

Nastavení profilu

  • Každý student (platí i pro studentky) si ve svém profilu (Nastavení na žluté liště nahoře) v sekci Údaje o uživateli/Základní údaje vyplní pole Vaše skutečné jméno, aby se pak toto jeho skutečné jméno zobrazilo v závorce za jeho uživatelským jménem v historii všech jeho editací (ikonka hodin vpravo nahoře nad každou stránkou). Je to důležité pro označení autorství práce. V případě nesplnění této podmínky mu jeho editace nebudou moci být uznány jako jeho vlastní a tím pádem se mu nebudou počítat při vyhodnocení zápočtu.

Volba a zapsání tématu práce

  • Pokud zpracováváte či revidujete téma z okruhu zkouškových otázek, pak vězte, že každá zkoušková otázka sestává z více podotázek; tyto podotázky mohou být na různých stránkách wikiskript anebo se jedná o oddíly jednoho větší stránky. Každou takovou podotázku řeší zpravidla jedna dvojice (či trojice) studentů (tj. zpravidla polovina pracovního týmu z praktik, není to ovšem závazné pravidlo).
  • V případech, že řešíte návody na praktika, výzkum či jiné téma, postupujete podobným způsobem.
  • V každém případě ovšem každý student provádí editace pod svým vlastním loginem (tj. se svým vlastním přihlášením – viz níže) tak, aby z historie článku bylo zřejmé, kdo jaké partie zpracovával a tyto editace mu byly uznány do zápočtu.
  • Předpokladem je, že se každý předem seznámí s tím, jak Wikiskripta fungují a jakým způsobem se provádějí alespoň základní editace.
  • Studenti z kruhu se dohodnou, jak si rozdělí práci, a zapíšou se do příslušné tabulky následujícím způsobem tak, aby bylo zřejmé, na čem kdo a pod jakým jménem pracuje:
    • kdo si zvolil username (tj. jméno uživatele neboli login, kterým se zaregistroval na Wikiskripta) ve tvaru Jméno Příjmení, tak mu stačí uvést odkaz ve tvaru: 
      [[User:Jméno Příjmení|]]
    • pokud je username v jiném tvaru (například zkratka jména nebo přezdívka), pak je nutno za ním do závorek uvést i skutečné jméno a příjmení: 
      [[User:username|]] (Jméno Příjmení)

Vytvoření článku

  • Na začátek článku, na kterém pracujeme jako na seminární práci, nakopírujeme odkaz na šablonu:
{{Samostatná práce|2. LF UK|([[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|seminární práce]]
– vypracování [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, VL)|zkouškových otázek z biofyziky]])}}

Tato šablona pak vypadá následovně:

Samostatná práce
Tento článek je editován studenty 2. LF UK v rámci plnění jejich studijních povinností (seminární práce – vypracování zkouškových otázek z biofyziky). Ostatní uživatele prosíme, nezasahujte výrazněji do jeho tvorby až do doby, než bude práce odevzdána (s výjimkou malých editací – opravy překlepů, pomoci s formátováním apod.). Máte-li nějaké náměty či připomínky, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte autory stránky – naleznete je v historii.
Stránka byla naposledy aktualizována ve středu 12. 12. 2018 v 16.17.
  • Na konci každého článku bude uvedena kategorie:
[[Kategorie:Biofyzika]]
  • V případě, že se jedná o zkouškovou otázku, má být na konci článku uvedena kategorie:

Časté chyby a nedostatky

Prosíme i ostatní, čtěte připomínky i k pracem svých kolegů; v podstatě se pořád opakují podobné věci, tak ať to není nutné připomínat stále znova. Jedná se zejména o následující nejčastější nedostatky:

  • Méně může být více: Je lepší kratší stránka perfektně udělaná než dlouhá stránka udělaná ledabyle. Kvalita se neměří kvantitou. Dobrý článek je takový, který říká vše, co je třeba říci, a nic zbytečného, co je navíc.
  • Jedná se o seminárku z biofyziky, tématem jsou zkouškové otázky z biofyziky, tak se prosím zaměřujte na biofyzikální pohled na danou problematiku – aby ten výsledek nevypadal jako otázky z první pomoci (úpal, úžeh, přehřátí) nebo fyziologie aj. Samozřejmě, že ty pohledy se do jisté míry prolínají, ale jde o to, že ta zásadní východiska článku by měla být v podstatě fyzikální, potažmo biofyzikální. Všude jde o nějaký systém, ve kterém působí nějaké síly, energie, záření atp., něco, co je měřitelné, něco, co má nějaké fyzikální jednotky; v tom systému působí nějaké regulace, jsou tu nějaké interakce s okolím atd.
  • Nejde jen o to, abyste někde něco našli, přečetli si, opsali, udělali z toho výtah. Ze střední školy i ze současných přednášek toho znáte už celkem dost, je tu spousta fyzikálních zákonů a zákonitostí, a ty "fungují" nejen na neživých předmětech, ale i v živých organismech – o tom ta biofyzika celá je. Proto se nebojte všechny své znalosti využít a spojit a použít k tomu také trochu svého selského rozumu.

Všeobecné nedostatky

Zpracování článků by se mělo řídit WikiSkripta:Pokyny pro přispěvatele. Velká část článků však trpí různými všeobecnými nedostatky, které je nutno napravovat. Je možné, že někteří studenti si jako úkol vyberou projít všechny biofyzikální články a nalezené nedostatky budou systematicky opravovat:

Citace

Citacemi rozumíme odkazy na zdroje, ze kterých jsme čerpali při zpracování článku. U mnoha článků nejsou citace uvedeny pomocí citačních šablon a to je třeba napravit. Pokud byly použity informace převzaté např. z Wikipedie, samozřejmě budou mezi zdroji rovněž uvedeny (odkazem na konkrétní článek), ovšem Wikipedie je pouze terciálním zdrojem – může sloužit jako jakési prvotní vodítko, ale brát a spoléhat se na informace pouze z ní je naprosto nedostatečné. Čerpat z různých bulvárních zdrojů je pak už vyloženě nevhodné. Kromě sekundárních pramenů (např. učebnic, monografií apod.) je vhodné čerpat i z primárních zdrojů, tedy z článků v odborných časopisech. Není snad třeba připomínat, že pokud se v našem případě jedná o biofyzikální témata, měly by mezi zdroji a odkazy být zastoupeny zdroje z tohoto oboru. WikiSkripta mají zabudovaný nástroj, který nám pomůže jednoduše vyplnit celou citační šablonu, pokud zadáme ISBN. Bližší informace viz Nápověda:Citace#Samostatná citace

Reference

Pokud článek tvrdí nějaký konkrétní údaj (dejme tomu, že normální krevní tlak činí tolik a tolik), měla by u každého takového tvrzení být uvedena reference – bližší info rovněž Nápověda:Citace.

Odkazy

Ke každému článku je možno najít články s podobnou či související tematikou či další články a zdroje, které informace daného článku dále rozšiřují. V první řadě uvádíme interní odkazy (tj. odkazy do WikiSkript), ve další řadě externí odkazy (ven do Internetu), případně odkazy na doporučenou literaturu, dosud neuvedenou mezi citacemi. Formálně i zde používáme citační šablony.

Wikifikace

V článcích bývá nedostatek hypertextových odkazů na další články ve WikiSkriptech, např [[olovo|olověná]] destička se zobrazí jako olověná destička (a přitom rovnou článek olovo doplníme např. o informaci, že se používá pro stínění různých druhů záření a doplníme tam odkaz třeba na článek Radioaktivita (2. LF UK)). Pokud se v článcích vyskytují termíny, které nemají až tak úzký vztah k medicíně (či konkrétně k biofyzice) jsou dobře vysvětleny např. na Wikipedii a pro které asi nemá smysl vytvářet zvláštní stránky na WikiSkriptech, je možno na ně odkazovat např. následovně: [[w:cs:Albert Einstein|Einstein]]ova teorie, což se následně zobrazí jako Einsteinova teorie. Viz Nápověda:Interwiki.

Kategorizace

Každý článek musí mít uvedenu jednu či více kategorií, do kterých věcně spadá. Např. všechny články se vztahem k biofyzice musí mít dole uvedenu kategorii Kategorie:Biofyzika, případně i další kategorie – pokud se jedná o zkouškovou otázku či podotázku, pak Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky (2. LF UK) , pokud se jedná o praktikum, pak Kategorie:Biofyzikální praktikum (2. LF UK) apod. Další informace viz Nápověda:Kategorie.

Jazyk

Jazykem článku může být čeština anebo slovenština, ale není možné v jednom článku míchat dva jazyky najednou. Pokud je třeba z nějakého článku odkázat na článek v jiném jazyce, vytvoříme tzv. REDIRECT (přesměrování). Není snad třeba připomínat, že články mají být psány spisovným jazykem podle platných jazykových norem – v případě pochyb můžeme použít např. Internetovou jazykovou příručku. Pokud norma povoluje varianty, měly by být rovněž uplatněny v celém článku jednotně – zpravidla zachovat styl, který použil původní autor článku (například psát stále diskuse anebo diskuze).

Ilustrace

Mnoho článků by se stalo srozumitelnějšími, kdyby je doplnil vhodný obrázek nebo graf. Použitelné obrázky, které můžeme vkládat přímo do článků, najdeme např. v úložišti Wikimedia Commons, kam můžeme rovněž vlastní obrázky nahrát a poté opět použít v článcích. Redakce WikiSkript rovněž nabízí pomoc s vytvářením vhodných obrázků. Každý obrázek musí mít popis v jazyce článku a rovněž z textu článku musí být zřejmé, co má daný obrázek ilustrovat. Do článku můžeme vkládat i další multimediální soubory, viz Nápověda:Obrázky, Nápověda:Video, Nápověda:Ogghandler a Nápověda:Nahrávání a přesouvání souborů na Wikimedia Commons.

Vzorce

Základem fyziky je vzorec, který v krátkosti vysvětlí, co bychom museli opisovat mnoha větami. Viz Nápověda:Math, Nápověda:Chemické vzorce.

Tabulky

Mnoho věcí můžeme zpřehlednit formou tabulek, viz Nápověda:Tabulky.

Typografie

Hodně nešvarů je v oblasti typografie – jsou možná nevýrazné, ale v lepším případě lehce hyzdí celé dílo, v horším případě ubírají jeho přesnosti a srozumitelnosti. Přitom text WikiSkripta je v kódování unicode, které nám dává na výběr bezpočet různých interpunkčních a dalších znamének, která můžeme použít. Například pomlčku nepíšeme jako rozdělovník takto „-“, ale takto „–“; přitom si všímáme i českých uvozovek. Kdyby to nedalo tolik práce, měli bychom správně všechny jednopísmenné předložky oddělovat nezalomitelnými mezerami. Pokud je nedovedeme napsat do textu pomocí naší klávesnice či vložit jiným způsobem přímo v kódování utf-8, vložíme je jako entitu   – viz Nezlomitelná mezera. V každém případě bychom ale nezalomitelné mezery měli používat k oddělení fyzikálních jednotek, aby se nestalo, že se při nějaké velikosti okna číslo ocitne na konci řádku a jednotka na začátku dalšího. Rovněž dáváme pozor na rozdíl mezi tím, když napíšeme, že něco obnáší například 10 % a mezi tím, že se jedná např. o 10% roztok. Viz např. Typografie na počítači.

Odkazy

  • Do článků patří linky neboli odkazy– tj. vámi použité termíny by měly odkazovat na příslušné články ve Wikiskriptech – ať už existující (zobrazí se modře) anebo i dosud neexistující, ale potenciálně budoucí (zobrazí se červeně). Jako vzor, jak by to mělo asi vypadat, jsem na ukázku upravil první odstavec článku Akční a sumační potenciály. Kdo neví, jak je to uděláno, ať klikne na [Editovat], podívá se a pak zase opustí editační okno kliknutím na [Číst]. Jinak viz návod Nápověda:Základy formátování#Odkazy
  • Neduplikujte. Nepište znova to, co už je na Wikiskriptech napsáno – raději odkažte na už existující článek. Pokud má nedostatky, opravte je.

Bibliografie, zdroje

Na konci článku by měly být souhrnně uvedeny i další zdroje, ze kterých jste (byť povšechně) čerpali – učebnice, monografie, odborné články atd. Pokud je zdroj dostupný on-line na Internetu, měl by na něj vést odkaz, avšak samotný odkaz uvést nestačí – i v tomto případě uvádíme jméno autora, název zdroje, rok vzniku (je-li znám) a datum, kdy jsme daný zdroj na Internetu viděli (panta rhei), například takto: 

== Zdroje ==
* {{Citace
| typ = web
| url = http://www.freebookcentre.net/physics-books-download/Biological-and-Environmental-Physics.htm
| příjmení1 = Miller
| jméno1 = D. J.
| název = Biological and Environmental Physics
| citováno = 2013-10-10
}}

Daný záznam se pak zobrazí jednotným způsobem jako:

Podrobný návod, jak správně citovat různé informační zdroje, je zde:


Reference

  • Různá konkrétní tvrzení, která uvádíte, by měla být podložena referencemi přímo v textu článku. Citační šablona (anebo i jen nějaká poznámka) se pak uzavírá mezi značky<ref> </ref>, např:
Čas, za který se izolovaný termodynamický systém přiblíží definovanou měrou (obvykle na 1/e, tj. asi 37%) k rovnovážnému stavu,
 se nazývá ''relaxační doba''.<ref>
{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Maršík
| jméno1 = František
| příjmení2 = Dvořák
| jméno2 = Ivan
| titul = Biotermodynamika
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1998
| vydání = 2
| isbn = 80-200-0664-8
| kapitola = 1.3
| název_kapitoly = Stav termodynamického systému
| strany = 29
}}</ref>

Takovýto zápis se pak zobrazí následovně:

Čas, za který se izolovaný termodynamický systém přiblíží definovanou měrou (obvykle na 1/e, tj. asi 37%) k rovnovážnému stavu, se nazývá relaxační doba.[1]

Na konci článku je pak uvedena už jen jediná značka <references />, např. takhle: 

== Reference ==
<references />

Na tomto místě se pak zobrazí všechny reference uvedené v článku ve tvaru seznamu, například následovně:

  1. ↑ MARŠÍK, František a Ivan DVOŘÁK. Biotermodynamika. 2. vydání. Praha : Academia, 1998. Kapitola 1.3
    Stav termodynamického systému. s. 29. ISBN 80-200-0664-8.

Výzdoba, estetická úprava

  • Chtělo by to alespoň jeden dva obrázky.
  • Jak by měl takový příkladný článek vypadat a co by měl všechno obsahovat – viz Nápověda:Ideální článek

Diskuse a kontrola článku

  • Každý článek má svou Diskusní stránku. Tam se mohou vyjadřovat i ostatní, zde je to správné místo na povídání si o daném tématu.
  • Kdo si myslí, že už má článek zralý ke kontrole, vloží na jeho diskusní stránku šablonu {{Zkontrolovat | Jméno vašeho učitele}}. Viz: Šablona:Zkontrolovat.
    • Kruhy 1, 2, 5, 6 tím pádem zpravidla vkládají šablonu: {{Zkontrolovat | Kychot}}
    • Kruhy 3, 4, 7, 8, 9, 10 tím pádem zpravidla vkládají šablonu: {{Zkontrolovat | Tomsa}}
      Není to však závazné pravidlo – lepší je, aby článek kontroloval ten učitel, který látce lépe rozumí či který ji přednáší, tedy:
    • Optika, záření všeho druhu apod: {{Zkontrolovat | Tomsa}}
    • Biosignály, EKG a další fyziologické záležitosti: {{Zkontrolovat | Kychot}}
      Pokud jste editovali anglický článek na Wikilectures, pak na diskusní stránku vložte některou ze šablon (viz popis na wikilectures: Template:Check) – a to podle tématu článku, kdo co přednáší anebo dělá na praktikách):
    • {{Check | Carmeljcaruana }}
    • {{Check | Tomsa }}
    • {{Check | MartinKralovic }}
  • Poté, co jste vložili příslušnou šablonu na diskusní stránku, budete samozřejmě tuto stránku sledovat a čekat na případné připomínky pedagoga, co je potřeba ještě napravit.
  • Do přehledné tabulky doplňte datum, kdy jste na vašem článku začali pracovat a kdy jste jej podali ke kontrole; pro vašeho vyučujícího tak bude jednodušší se rychle orientovat, které články má ještě zkontrolovat. Pokud učitel delší dobu (několik dní) nereaguje, můžete jej upozornit (na jeho vlastní diskusní stránce, případně e-mailem).
  • Pokud se jedná pouze o formální úpravu článků (překlepy, stylistika, wikifikace apod.) bez změny smyslu vět, šablonu Zkontrolovat již nevkládáme; stačí název upraveného článku (ve formě odkazu) uvést do přehledné tabulky.
  • Na diskusní stránce vašeho článku pak můžete sledovat připomínky ke svému článku a napravit nedostatky. Napravení nedostatků a předání k další kontrole poznamenáte rovněž do sloupce "Poznámky".