Hyperplázie

From WikiSkripta

Hyperplázie je zmnožení buněk. Vede ke zvětšení tkání nebo orgánů. Objevuje se (nejen) ve tkáních s větší mitotickou aktivitou (žlázy, kůže, sliznice).

Fyziologicky je přítomná během těhotenství, kdy dochází k hyperplázii dělohy. Také proliferace epitelu mléčné žlázy během puberty vlivem hormonální stimulace je fyziologická. Při odstranění části jater dochází k jejich regeneraci kompenzační hyperplázií. Replikační obrat se v hepatocytech zvýší až 10×.

Patologická hyperplázie dělohy objevuje při nadměrné produkci estrogenů. U mužů dochází k benigní hyperplazii prostaty. Příčinou je zvýšení počtu receptorů pro androgeny na povrchu prostaty ve vyšším věku. Patologická hyperplázie je rizikovým faktorem pro vznik nádoru.

Hyperplázie spolu s s hypertrofií (zvětšení objemu buněk) a hyperregenerací může patřit mezi atypicky probíhající progresivní změny tkáně. Příkladem hyperplázie je uzlovitá hyperplázie kůry nadledvin, hyperplázie Langerhansových ostrůvků, hyperplázie žaludeční sliznice.

Dělení:
  1. Pseudoepiteliomatózní – v dlaždicovém epitelu při chronickém zánětlivém dráždění kůže a sliznic, po odstranění příčiny se proces sám zhojí.
  2. Pseudosarkomatózní – patří k tzv. fibromatózám, např. proliferativní fasciitida po traumatu.
  3. Uzlovitá – např. v prostatě (u starších mužů při hormonální nesouhře) nebo ve štítné žláze.
  4. Difuzní – např. nadledviny nebo příštítná tělíska.

Hyperregenerace – např. u amputačního neuromu (v místě porušení nervu, pseudotumor složený ze Schwannových buněk, kolagenních fibril a nervových vláken), obdobný je Mortonův neurom na interdigitálních plantárních nervech, obsahující navíc tlustostěnné arterioly s častou trombózou, jeho příčinou je opakovaná traumatizace.

Nenádorové změny buňky

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. ISBN 978-80-7262-773-8.