Imobilizační syndrom

Syndrom z inaktivity – sekundární porucha, jejíž příčina je v nehybnosti, či snížené aktivitě.

Poruchy mohou být:

• psychické,
• fyzické.

Příčiny imobilizačního syndromu

• Silná bolest,
• poruchy nervového, kosterního, svalového systému,
• celková slabost (např. změny stavu vědomí),
• psychosociální problémy (deprese),
• infekční procesy,
• nadměrná sedace (např. při deliriu)
• věk.

Postižené systémy

• Pohybový aparát,
• kardiovaskulární systém,
• respirační systém,
• močový systém,
• zažívací systém,
• kůže,
• nervový systém,
• celkový metabolismus.

Pohybový aparát

• Úbytek svalové síly až o 20 % za 1 týden,
• pokles svalové hmoty – atrofie svalů,
• osteoporóza – řídnutí kostí – začíná již za dva týdny po upoutání na lůžko,
• demineralizace kostí – vyplavování vápníku z kostí – již 2.–3. den,
• ankylóza kloubů – ztuhnutí kloubů,
• kontraktury flexorů – hlavně na dolní končetině.

Kardiovaskulární systém

• Snižuje se výkonnost,
• tepová frekvence se zvyšuje za každý den o 0,5 úderu/min,
• ortostatická hypotenze – pokles krevního tlaku při posazení či postavení po delším upoutání na lůžko,
• nedostatečnost žilních chlopní – dochází ke stáze krve – tzv. hydrostatický edém – u sedícího člověka se objevuje v křížové oblasti nebo na patách; u člověka, který má nohy z lůžka – dochází k otokům na DK,
• tromboflebitida – vznik krevních sraženin, které se zanítí – nebezpečí embolie.

Respirační systém

• Mělké dýchání,
• stagnace hlenu,
• hypostatická pneumonie,
• atelektáza plic – kolaps plicního laloku nebo celých plic.

Zažívací systém

• Zácpa (obstipace),
• zpomalení peristaltiky,
• vyprazdňování vleže, bez dostatku soukromí,
• paradoxní průjem (zatvrdlá stolice – skybala, tekutá část se protlačí).

Metabolický a výživový systém

• Nerovnováha mezi katabolismem a anabolismem – vylučuje se více dusíku, jehož zdrojem je katabolizovaná (odbourávaná) svalová hmota,
• ztráta chuti k jídlu – anorexie,
• snížení bílkovin v krevní plazmě – přesun tekutin – otoky.

Močový systém

• V počátcích – zvýšené množství moče s dočasným zvýšeným vylučováním sodíku;
• postupně se tvorba moči snižuje – koncentrovaná,
• v ledvinách a močovém měchýři se moč díky gravitaci hromadí – stáza moči,
• vznik ledvinových kamenů (kalciové soli),
• retence moči, inkontinence,
• infekce močového systému (např. při katetrizaci).

Nervový systém

• Snížení podnětů z okolí (prostředí),
• změny smyslového vnímání, snížené vnímání těla, není dostatek podnětů,
• různé reakce – neklid, dráždivost, zmatenost, ospalost.

Psychosociální reakce

• Snížená motivace učit se a řešit problémy,
• snížené vnímání času a prostoru,
• zvýšený pocit bezmoci,
• snížená schopnost rozhodování, koncentrace nebo zvládání problému,
• zhoršený spánek.

Kožní systém

• Snižuje se elasticita,
• vznikají dekubity (na predilekčních místech).

Dekubity

Dekubitus je poškození tkáně (místní nekróza) vznikající dlouhodobým působením tlaku (kost proti podložce), které vede k nedostatečnému prokrvení až k odúmrtí tkáně (kůže, podkoží, svalstva).

Klíčové rizikové faktory

• Tlak brání průtoku krve kapilárami, sval a podkožní tkáně jsou více náchylné k ischemii než kůže,
• tření kůže po jiném povrchu – vznikají mikrotraumata,
• „střižné“ síly – pohybují se proti sobě vrstvy kůže s podkožím a svaloviny; dochází k natažení a zúžení cév, čímž dochází k ischemizaci v postižené oblasti,
• vlhkost – vznikající z inkontinence nebo pocení, může vést k maceraci kůže a snižuje se odolnost kůže.

Velmi rizikové faktory

• Vysoký věk,
• traumatické poranění mozku,
• traumatické poranění míchy,
• neurosvalové poruchy.

Přidružené faktory

• Nepohyblivost,
• nedostatečná výživa,
• inkontinence moče a stolice,
• změna úrovně vědomí,
  • chronická onemocnění,
  • zlomeniny (znehybňující obvazy).

Hygienická péče

• Péče o čisté osobní a ložní prádlo,
• čištění zubů a péče o dutinu ústní,
• ranní mytí, česání, stříhání nehtů,
• celková koupel na lůžku,
• hygienické vyprazdňování,
• ošetření znečištěného nemocného,
• péče o vlasy,
• prevence a ošetření opruzenin a proleženin.

Hygienická péče u soběstačného pacienta

• Nepotřebuje pomoc ošetřovatelského personálu,
• pomoc s přípravou pomůcek na mytí,
• připravit sprchový kout či vanu,
• zajistit signalizaci nebo pravidelně kontrolovat pacienta (nenadálá situace).

Hygienická péče u částečně soběstačného pacienta

• Je schopen s pomocí ošetřovatelského personálu provést hygienickou péči,
• zjistit soběstačnost pacienta a tomu přizpůsobit pomoc,
• připravit na dosah pomůcky na mytí,
• pomoc s přepravou do sprchy,
• podporovat pacienta v získávání soběstačnosti a dovednosti zvládat nové činnosti.

Hygienická péče u nesoběstačného pacienta

• Mytí celého těla na lůžku nahrazuje sprchování či koupel ve vaně u těch, kteří nemohou opustit lůžko,
• provádí se podle potřeby, nejméně jednou denně,
• někde se provádí hygiena v koupelně – pacient je přesunut do vany pomocí speciálního zařízení pro imobilní pacienty, poté je pacient převezen na čistě převlečené lůžko.

Odkazy

Použitá literatura

• KOLEKTIV AUTORŮ,. Základy ošetřování nemocných. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 145 s. ISBN 80-246-0845-6.

• MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6.

• MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče II.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 171 s. ISBN 80-247-1443-4.

• RICHARDS, A a S EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 376 s. ISBN 80-247-0932-5.

• ROZSYPALOVÁ, M a A ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I., II.. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1.

• WORKMAN, B a C., L. BENNETT. Klíčové dovednosti sester. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. 259 s. ISBN 80-247-1714-X.