Laser ve stomatologii

Z WikiSkript

Využití laseru ve stomatologii[upravit | editovat zdroj]

Ve stomatologii se používají různé druhy laseru a jejich použití je taktéž různé. Jsou to hlavně:

  1. diodový laser
  2. erbiový laser

Diodový laser[upravit | editovat zdroj]

Využití:


Typ laseru, který se vstřebává ve tkáních s vysokým obsahem krevního barviva – hemoglobinu. Používá se tedy na ošetření měkkých tkání jako je dáseň, sliznice anebo kůže. Nedokáže však odstranit zubní kaz, nicméně nám pomáhá zjistit, kde a v jakém stádiu se kaz nachází. Pracuje na vlnové délce přibližně 655 nm a zasahuje až 2 mm pod sklovinu, přes kterou proniká pomocí senzoru, který zachytává odražený světelný paprsek a na principu laserové fluorescence tak získáváme informaci o stavu zubní tkáně. Dnes jsou tyto lasery ve světě běžně používané dokonce i ve formě pera (Diodový laser Diagnodent Pen ©), ale v naší běžné praxi (v České republice) jsou ještě stále novinkou.

Erbiový laser[upravit | editovat zdroj]

Využití:

  • preparace zubního kazu (zejména I. a V. třídy)
  • sterilizace zubního kanálku při endodoncii
  • odstranění zubního kamene
  • terapie zánětů


Na rozdíl od diodového laseru se nejlépe vstřebává v tkáních obsahujících vodu, např. zubech a kostech. Vlnová délka paprsku je 2940 nm. Protože tato vlnová délka hraničí se spektrem viditelného světla, je dentální laser vybavený zdrojem zaměřovacího paprsku (polovodič), jehož vlnová délka je 670 nm. Energie emitovaná tímto laserem zvyšuje ve tkáni teplotu o několik 100 °C a zasažená tkáň je vlastně vypařována. Tento laser se používá k bezkontaktnímu odstranění zubního kazu nebo kamene. Může být použitý i ke sterilizaci zubního kanálku nebo se jeho využití uplatňuje při zánětech zubní dřeně.

Při odstranění zubního kamene laserová koncovka nejprve vyhledá zubní kámen a přístroj vyhodnotí jeho velikost. Podle toho přesně vypočítá dávku na jeho odstranění. Velikost dávky a přítomnost zubního kamene je zobrazená na displeji měřícího přístroje. Přístroj vysílá laserové paprsky jen do míst, kde je přítomný zubní kámen a zjednodušuje a urychluje tak následnou regeneraci.

Výhody[upravit | editovat zdroj]

  • možnost včasné detekce změn v zubní substanci – tzv. demineralizace skloviny, což je 1. stádium vzniku zubního kazu
  • rychlejší hojení ran díky sterilizačním vlastnostem laseru
  • často je nutné menší množství anestezie
  • při laserové preparaci zůstávají dentinové tubuly otevřeny, takže není nutné povrch leptat před plněním kompozitním materiálem,
  • na dně preparované kavity nenacházíme smear layer.
  • bezhlučnost při prepapraci
  • dekontaminace kavity

Nevýhody[upravit | editovat zdroj]

  • vysoká pořizovací cena přístroje
  • hmotnost přístroje
  • nutnost intenzivního chlazení při ošetření (hrozí termické poškození tkání (např. poškození zubní dřeně při laserové preparaci zubního kazu)).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MAZÁNEK, Jiří, et al. Zubní lékařství : Propedeutika. 1. vydání. Grada Publishing, 2014. 576 + 28 s. ISBN 978-80-247-3534-4.

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • BROUKAL, . Strategie léčby / ošetření kazu [přednáška k předmětu Kariologie, obor Zubní lékařství, 1. LF UK]. VFN. 20. 5. 2014. 

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]