Lipidy (1. LF UK, NT)

Z WikiSkript

Jsou přírodní nepolární sloučeniny, které jsou nerozpustné ve vodě, jsou však rozpustné v nepolárních rozpouštědlech.

Význam lipidů[upravit | editovat zdroj]

  • jsou jednou ze základních složek potravy, složí jako zdroj a rezerva energie (38kJ/g)
  • strukturní funkce - jsou součást biomembrán (např.:dvojvrstva fosfolipidů -> tvoří micely)
  • ochranná funkce - obalují některé orgány a tak je chrání před otřesem
  • termoizolace
  • rozpouštědla nepolárních vitamínů (A,D,E,K)
  • prekurzory

Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

Jednoduché[upravit | editovat zdroj]

obsahují jen lipidovou část

- v lidské stravě se nejvíc vyskytují triacylglyceroly

  • vosky (živočišné,rostilnné)
Lipid bilayer and micelle.png
Dvojvrstva fosfolipidů a micela

Složené[upravit | editovat zdroj]

obsahují lipidovou a nelipidovou část

  • glykoacylglyceroly - obsahují sacharidovou složku

- jsou součástí rostlinných membrán

  • fosfoacylglyceroly - jsou součástí biologických membrán a lipoproteinů

- jejich molekula je amfipatická

  • sfingolipidy - jejich základ tvoří součenina, která obsahuje 18ti uhlíkaty aminoalkohol sfingosin

- dále se dělí na sfingomyeliny obsahující ceramid a cholin, ty zahrnují cerebrosidy a gangliosidy obsahující sacharid a kyselinu sialovou - jsou amfipatické a vyskytují se v mozku a v nervech

Odvozené[upravit | editovat zdroj]

  • terpeny
  • steroidy
Glycerin.svg
Glycerol

Vyšší mastné kyseliny[upravit | editovat zdroj]

Jsou základní složkou lipidů. Mají vysoký počet C, vysoký počet nepolárních vazeb a puoze jednu funkční skupinu - COOH, která je polární. Jsou nevětvené, mají hydrofobní charakter a cis uspořádání, které je v přírodě přirozené a naše tělo jej umí štěpit.

Glycerol[upravit | editovat zdroj]

=propan-1,2,3-triol, glycerin
Je sladká vizkózní kapalina, neomezeně mísitelná s vodou.


Zdroj tuků v potravě[upravit | editovat zdroj]

získávání surových tuků a olejů, zdroje

  • rostlinné – lisování, extrakce
  • živočišné – tavení, extrakce

Rostlinné tuky a oleje[upravit | editovat zdroj]

Rafinace

  • odslizování (hydratace), rostlinné slizy, bílkoviny, jejich komplexy – lecithin
  • odkyselování (neutralizace) – soli kyselin
  • bělení – karotenoidy, chlorofyly
  • deodorace – tokoferoly, steroly

Klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Podle konzistence

  • oleje (kapalné)
    • vysychavé – lněný
    • polovysychavé – slunečnicový/sójový
    • nevysychavé – olivový
  • tuky (plastické, kašovité) – sádlo
  • vosky (tvrdé, nemastící) – včelí vosk

Podle struktury

  1. mastné kyseliny a jejich mýdla R-[CH2]n-COOH
  2. homolipidy (estery mastných kyselin s alkoholy)
    1. jednosytné alkoholy (vosky)
      • alifatické (ceridy)
        • CH3-[CH2]25-OH... cerylalkohol (včelí vosk)
        • H3-[CH2]15-OH... hexadekan-1-ol, cetylalkohol (cetaceum)
      • alicyklické (steridy) - estery sterolů (cholesterolu), triterpenových alkoholů
    2. dvojsytné alkoholy (glykoly), alkoxylipidy: 1-alkoxypropan-2,3-dioly chimylalkohol Ether-glycerolu.jpg Tuk žraloka.jpg
    3. trojsytné (glycerol) Glycerol-3syt.jpg tuky a oleje
    4. vícesytné alkoholy:
      • cukry – glykolipidy
        • galaktosa, galaktosidy, digalaktosidy, diacylglycerogalaktosid (diacylgalaktosylglycerol) Glykolipidy.jpg
      • sacharóza (1–3 MK emulgátory, 6–8 MK nízkoenergetické tuky (OLESTRA))
      • sorbitol (cukerné alkoholy) emulgátory
  3. heterolipidy 0,5–2 %
    • glycerol, MK, další složka
    • fosfolipidy (estery MK) Fosfolipidy.jpg
    • sulfáty lipidů (estery MK) Sulfátylipidu.jpg
    • sulfolipidy Sulfolipidy.jpg
    • lipamidy (amidy MK) Lipamidy.jpg
    • serinol Serinol.jpg, ceramidy Ceramidy.jpg, cerebrosidy Cerebrosidy.jpg
  4. komplexní lipidy
    • proteolipidy (lipoproteiny)
    • glykolipidy (cerebrosidy)
    • mukolipidy (sialoglykosfingolipidy = gangliosidy)


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]