Mediátorové systémy CNS

Z WikiSkript

V mozku kromě normálních drah existují také dráhy chemické. Těmito drahami proudí přes neurony chemické mediátory, které napomáhají a stimulují funkce CNS. Mediátory jsou vysoce specifické látky a často ovlivňují specifické oblasti mozku.

Cholinergní systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je tvořen neurony systetizujícími acetylcholin. Cholinergní systém je tvořen jádry uloženými v hemisférách a v kmeni. Jádra cholinergního systému jsou Septum verum, nucleus basalis (Meynerti), patřící mezi bazální ganglia, a některá z jader retikulární formace. Neurony septum verum projikují do Hippokampální formace, nc. basalis projikuje do celého neocortexu a jádra RF vysílají axony k thalamu. Cholinergní systém má excitační vliv na neurony a je především uvolňován na presynaptických zakončeních neocortexu, kde usnadňuje přenos na excitačních korových synapsích.

Monoaminergní systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je tvořen skupinami neuronů uložených převážně v jádrech retikulární formace v mozkovém kmeni. Pro axony neuronů tohoto systému je charakteristická bohatá kolateralizace a inervace velkého množství struktur CNS.

Dělení monoaminergního systému:

  • katecholaminergní:
    1. noradrenergní – syntetizuje noradrenalin
    2. dopaminergní – syntetizuje dopamin
  • serotoninergní – syntetizuje serotonin

Dopaminergní systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dopaminergní jádra se označují A8–A10. Nejvýznamnější je substantia nigra – pars compacta (A9) a mediálně od něj area tegmentalis ventralis (A10). Vlákna ze substantia nigra projikují do striata a v menší míře i do globus pallidus. Vlákna vystupující z area tegmentalis ventralis vytvářejí tzv. mezolimbický dopaminergní systém a končí v striatum ventrale, pallidum ventrale, v septum verum, v amygdale a v mozkové kůře, hlavně v prefrontální a primárně motorické oblasti.

Funkce:

  • snížená koncentrace dopaminu ve striatu → Parkinsonův syndrom (hypokineze, rigidita, chvění)
  • snížená koncentrace v prefrontální kůře → poruchy paměti, pozornosti, motivace

Noradrenergní systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jeho neurony se nacházejí v retikulární formaci pontu a medully oblongaty a označují se jako jádra A1–A7. Největším a nejvýznamnějším noradrenergním jádrem je locus coeruleus (A7), uložený pod spodinou IV. mozkové komory. Vystupují z něj sestupná i vzestupná vlákna. Sestupná vlákna směřují do předních i zadních rohů míchy, do senzitivních jader hlavových nervů a do mozečku, kde končí na dendritech Purkyňových buněk. Vzestupná vlákna končí hlavně v hypothalamu a thalamu (v nc. VPL a nc. VPM). Silné projekce směřují i do neokortexu a hippokampální formace. Noradrenergní vlákna nevstupují do striata a pallida.

Funkce:

  • inervace malých cév mozku a regulace mozkové cirkulace
  • noradrenergní vlákna jsou součástí aktivačního ascendentního systému Retikulární formace

Serotoninergní systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Většina neuronů tohoto systému je uložená v rafeálních jádrech retikulární formace. Jejich axony vstupují do vzestupných i sestupných svazků, směřujících do všech korových oblastí a do všech struktur limbického systému. Další končí ve striatu, thalamu, hypothalamu, v mozkovém kmeni, v mozečku a míše.

Funkce:

  • aktivita ve vzestupné složce způsobuje změny nálady a poruchy chování
  • vlákna končící v zadním rohu míchy ovlivňují přenos bolestivých signálů, jejich stimulace způsobuje analgézii
  • snížení syntézy serotoninu vyvolává deprese, poruchy spánkunespavost

Histaminergní systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Většina neuronů je uložena v zadním thalamu a jimi produkovaný histamin ovlivňuje přenos bolestivých signálů, motorickou aktivitu a termoregulaci.

Glutamátový systém[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Glutamát je hlavním excitačním mediátorem v CNS. Je produkován většinou neuronálních savčích systémů. Je obsažen ve většině mozkových drah. Při dlouhém excitačním působení vyvolaném uvolňováním glutamátu dochází k poškozování a případně až k destrukci ovlivněných neuronů.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Seznam literatury[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • DRUGA, Rastislav a Miloš GRIM. Anatomie centrálního nervového systému. 1. vydání. Praha : Galén; Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1895-1.
  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 692 s. ISBN 978-80-247-1132-4.