Monitoring v neurointenzivní péči

From WikiSkripta

Metody specifické pro neurointenzivní péči lze obecně dělit na metody sledující parametry globální a parametry fokální v oblasti zájmu.

Ke globálním lze řadit jugulární oxymetrii, monitorování nitrolebečního tlaku a transkraniální dopplerovskou ultrasonografii.

K metodám uplatňovaným v monitorování ložiskového postižení řadíme mikrodialýzu a intraparenchymové sledování parciální tenze O2 a CO2, pH a teploty.

Měření intrakraniálního tlaku[edit | edit source]

K monitorování nitrolebečního tlaku se v dnešní době používají tlakové senzory zaváděné přímo do tkání. K multimodálnímu ložiskovému monitorování používáme v současnosti kyslíkové a tepelné senzory, senzory k určení parciální tenze CO2 a pH, mikrodialyzační katetry.

V současné době se nejvíce využívá intraparenchymatozní monitoring nitrolebního tlaku. Tlakové čidlo zavádíme z návrtu nad nedominantní hemisférou (1 cm před koronárním švem) v sagitální rovině proložené zornicí odpovídající strany.

Jedinečnou technologii v současné době představuje multimodální senzor umožňující měření pHti, ptiCO2 a ptiO2. Další písmeno za indexem "ti" (tissue = tkáň) označuje druh tkáně, např. Ptib (b = brain) je parciální tlak kyslíku v mozku, Ptim (m = muscle) ve svalu atd. Uplatňují se i další modality – pH senzory, pCO2 senzory, kyslíkové a teplotní senzory.

Mikrodialýza[edit | edit source]

Mikrodialýza zatím není standardní metoda monitorování mozku, ale její užití v klinické praxi může mít v budoucnu zásadní vliv na kvalitu neurointenzivní péče. Je to metoda sledující metabolické změny v mezibuněčném prostoru. Do mozkové tkáně je zaveden mikrodialyzační katetr. Systémem protéká Ringerův roztok rychlostí 0,3 μl/min. Mikroobjemy jsou potom analyzovány v kapalinovém chromatografu.

Ke standardnímu metabolickému profilu patří: laktát, pyruvát, glutamát, glukóza a glycerol.

Kromě katetru zavedeného do poškozené oblasti (the worse side), se zavádí ještě referenční katetr do nepoškozené tkáně (better side) a katetr, který by měl odrážet systémové změny (best side). Ten je zaveden do podkožní tukové tkáně v břišní oblasti.

Spektroskopie pomocí blízkého infračerveného záření (near infrared spectroscopy; NIRS)[edit | edit source]

Metoda je založena na zjištění, že světlo spadající do blízké infračervené oblasti může proniknout kůží a kostní hmotou.

Absorpce tohoto záření mozkovou tkání závisí na koncentracích hemoglobinu, oxygenovaného a deoxygenovaného. Uvedené hemoglobiny vykazují rozdílnou absorpci světla. Analýzou změn absorpce je možné získat informaci o oxidačním stavu mozkové tkáně.

Klinická aplikace metody je založena na využití malých optických snímačů propojených s monitorem. Optické elektrody jsou umístěny v čelní krajině ve vzdálenosti 4–7 cm. Metoda je schopna podrobit analýze cca 10 cm3 tkáně. Její obecnou nevýhodou je neschopnost diferencovat mezi extrakraniálními a intrakraniálními změnami průtoku.

Jugulární oxymetrie[edit | edit source]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Jugulární oxymetrie.

Jugulární oxymetrie měří saturaci kyslíku v jugulárním bulbu (SvjO2), která je odrazem globální cerebrální oxygenace, ev. perfuze.

Transkraniální dopplerovská ultrasonografie[edit | edit source]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Transkraniální dopplerovská ultrasonografie.

TCD je užívána pro sledování rychlosti krevního toku v bazálních arteriích i karotidách. Je užívána k diagnostice vazospasmů a poruch regionální perfuze, které mohou provázet mozkové trauma či subarachnoidální krvácení.

Bispektrální index (Bispectral Index, BIS)[edit | edit source]

Bispektrální index je forma EEG monitoringu hloubky sedace a anestézie.

Výsledkem softwarového zpracování signálu je bezrozměrné číslo na stupnici 0 do 100, kdy hodnota 100 odpovídá plnému vědomí, 80–65 sedaci, 65–40 střední až hluboké anestézii, hodnoty < 40 představují koma. Optimální hodnoty pro chirurgické výkony jsou hodnoty 40–60.

Index má velmi dobrou validitu doloženou studiemi u dospělých pacientů v průběhu inhalační anestezie. Užití metody v pediatrické anestezii a na lůžkách intenzivní péče je stále předmětem výzkumu.

Limitem metody u dětí je velká variabilita hodnot pro adekvátní analgosedaci (konkrétní hodnota u jednoho pacienta může znamenat dobrou míru analgosedace, zatímco stejná hodnota u jiného pacienta ne). Přesto existuje řada studií u dětských pacientů, která dokládá přínos pro zlepšení titrace sedace a objektivitu (kvantifikaci) hodnocení hloubky sedace.

Vztah hodnoty BIS a stavu vědomí v přehledu
Hodnota BIS Stav vědomí
100 plné vědomí
80–65 sedace
65–40 střední až hluboká anestézie
< 40 koma

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

HAVRÁNEK, Jiří: Ostatní monitoring.