Místní laloky

Místní lalok z čela v plné tloušťce (rekonstrukce nosu)

Jde o laloky stopkované z okolí.

Rozlišujeme:

1. axiální lalok – výživa anatomicky definovanými cévami
2. random pattern flap – zásobení kapilárami dermálního + subdermálního plexu; délka:šířka max. 2:1

Základní typy a užití místních laloků:

• transpoziční lalok – přemísťovaný do defektu z jeho okolí; rozměry dány velikostí defektu, limitovány úhlem rotace
• rhomboidní lalok (Limbergův) – krytí rhomboidních defektů
• posuvný lalok – vysunutí na místo defektu, nahromaděnou tkáň při jeho odstupu (tzv. "psí uši") po obou str. klínovitě excidujeme
• ostrůvkový lalok – vysouváme do defektu V-Y plastikou, živený pouze z hlubokých cév spodiny
• rotační lalok – vytváří se v okolí defektu obloukovitým řezem od jeho okraje v dvojnásobku velikosti defektu, ukončeným nářezem směrem k defektu; ke krytí ∆ i jiných defektů
• Z-plastika – symetrická transpozice tkáně do defektu; přesouvané klíny tkáně nadzdviženy pod úhlem 30–60 °

Odkazy

Související články

• Laloky
• Vzdálené laloky
• Volné laloky
• Rekonstrukce tváře
• Rekonstrukce nosu
• Poranění měkkých tkání obličeje
• Rekonstrukce horního rtu
• Rekonstrukce dolního rtu
• Kožní transplantace

Použitá literatura

• MĚŠŤÁK, Jan, et al. Úvod do plastické chirurgie. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, 2005. 125 s. ISBN 80-246-1150-3.