Parametry syntetické funkce jater

Parametry syntetické funkce jater posoudíme hodnocením plasmatických bílkovin.

Elektroforéza[upravit | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce Elektroforéza.

Elektroforéza sérových bílkovin

Dnes má elektroforéza spíš screeningový charakter, hlavně při vyhledávání gamapatií (paraprotein). Z hlediska jater sledujeme albumin či α, β globuliny.

Dříve se pomocí elektroforézy hodnotil zánět:

začátek zánětu - α1, α2 zvýšené
pozdní zánět - α2 a γ zvýšené
chronický zánět – γ zvýšené
akutní exacerbace chr. zánětu – α1, α2 i γ zvýšené

Podrobnější informace naleznete na stránce Elektroforéza bílkovin v séru.

Prealbumin[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o transportní protein pro T3 a T4, v komplexu s ním je RBP, retinol vázací protein - nese vitamin A. Poločas prealbuminu činí 12 h. Pokles je časným a citlivým ukazatelem proteinové malnutrice (ztráty střevem, ledvinami či malabsorpce). Pouze u HD hladiny stoupají.

Albumin[upravit | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce Albumin.

Kvantitativní hodnocení s poločasem albuminu 15–19 dní. Játra mají velkou proteosyntetickou rezervu → když už klesají, tak už je choroba rozvinuta. Albumin se využívá spíše na dlouhodobé sledování průběhu chorob.

Hlavní příčiny hypalbuminémie:

snížená syntéza – primárně – jaterní choroby, sekundárně při malém příjmu AMK
zvýšený katabolismus
proteinové ztráty – močí, DM, lupus, stolicí, kůže
snížená resorpce AMK střevem – malabsorpce
sekvestrace albuminu do třetího prostoru (ascites)

Hyperalbuminemie - dáno čistě dehydratací.

Oromukoid[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o protein akutní fáze (viz tam). Snižuje se u malnutric.

Transferin[upravit | editovat zdroj]

Transferin se stanovuje k dif. diagnostice anémií a k monitorování léčby. Je to negativní protein akutní fáze.

CDT transferin – je změněn u alkoholiků a v těhotenství, na západě ho stanovují při přijímání do zaměstnání…

C-reaktivní protein a jiné proteiny akutní fáze[upravit | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce C-reaktivní protein.

Podrobnější informace naleznete na stránce Proteiny akutní fáze.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.


			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.