Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/183. Otázka

			183. Otázka
			Okohybné svaly
			Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)
			Předchozí • Další

Okohybné svaly

Okohybné svaly jsou svaly zajišťující pohyby oční koule.

 Přehlednou tabulku těchto svalů naleznete na stránce Svaly oka (tabulka)

• Podle průběhu svalových snopců je dělíme na:
  • přímé,
  • šikmé.

Společným začátkem okohybných svalů (kromě m. obliquus inferior, který začíná z dolní strany očnice) je kruhovitá šlacha umístěná v hrotu orbity – anulus tendineus communis.

• 

  Boční pohled na pravé oko a okohybné svaly

• 

  3D projekce okohybných svalů

Musculi recti

Úpony jednotlivých svalů jsou lokalizovány do každého kvadrantu bulbu jeden. Název odpovídá poloze svalu.

Třetí hlavový nerv – n. oculomotorius zajišťuje inervaci všem přímým svalům, s výjimkou m. rectus lateralis, který již spadá pod n. abducens.

• M. rectus superior: n. III.;
• m. rectus inferior: n. III.;
• m. rectus medialis: n. III.;
• m. rectus lateralis: n. VI..

Musculi obliqui

Šikmé svaly mají s přímými společný začátek, ale liší se úpony a průběhy.

Inervaci zajišťuje n. trochlearis a n. oculomotorius.

• M. obliquus superior: n. IV.;
• m. obliquus inferior: n. III..

Okohybný sval a jeho funkce

Schéma funkce okohybných svalů

Základní charakteristika jednotlivých okohybných nervů

Nerv		Inervované svaly	Fyziologická funkce
III – n. oculomotorius
	část parasympatická	m. sphincter pupillae, m. ciliaris	zúžení zornice, akomodace
	motorická vlákna	m. rectus medialis, superior et inferior, m. obliquus inferior	pohyb oka nazálně, vzhůru, dolů
		m. levator palpebrae superioris	elevace víčka, otevřená oční štěrbina
IV – n. trochlearis		m. obliquus bulbi superior	pohyb bulbu dolů a zevně
VI – n. abducens		m. rectus lateralis	abdukce oka
sympaticus		m. dilatator pupillae, m. tarsalis	dilatace zornice, tonus očního víčka