Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/182. Otázka

			182. Otázka
			Víčka, spojivka, slzný aparát
			Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)
			Předchozí • Další

Víčka

Víčka (palpebrae) jsou zploštělé útvary chránící oko. Zakřivují se podle tvaru oční koule a jsou tedy spíše sféricky ohnuté.

Anatomie

Schéma pravé oko, přední pohled

• Palpebra superior (horní větší víčko) – jeho začátek je pod obočím.
• Palpebra inferior (dolní menší víčko)
• Commissura palpebrarum medialis et lateralis – jedná se o spojení horního a dolního víčka z mediální a laterální strany. Fixují víčka z obou stran ke stěnám orbity.
• Ligamentum palpebrale mediale – vaz, vážou se zde mediální části obou tarsálních plotének.
• Ligamentum palpebrale laterale – vaz nacházející se před septum orbitale a připojuje tarsální ploténky k orbitě ze zevní strany.
• Rima palpebrarum – štěrbina na okrajích víček. Z laterální strany končí jako angulus oculi lateralis (zevní oční koutek) a z mediální jako angulus oculi medialis (vnitřní oční koutek).
• Facies anterior palpebrare (přední plocha víčka) - plocha krytá kůží v tela subcutanea.
  • tela subcutanea (podkoží) – nejtenčí na víčkách, zde je velmi řídká a umožňuje lehké posuny

Základní stavba

průřez horním víčkem

• Septum orbitale – vazivová ploténka, která zavěšuje tarsální ploténky u vstupu do orbity. Rozbíhá se od horní a dolní očnice směrem k rima palpebrarum.
• Tarsus superior et tarsus inferior (horní a dolní tarsální ploténky)
  • Tuhé vazivové ploténky u oční štěrbiny. Jejich laterární části jsou spojeny s orbitou díky ligamentum palpebrale laterale (k ligamentu jsou upnuty oblouky m. orbitalis). Mediální část se váže na ligamentum palpebrale mediale.
  • M. tarsalis superior a šlacha m. levator palpebrae superioris – svaly tarsální ploténky horního víčka.
  • M. tarsalis inferior – sval tarsální ploténky dolního víčka.
• Glandulae tarsales – najdeme je v každé tarsální ploténce. Ústí do limbus palpebralis posterior. Svým sekretem mastí okraje víček a tím brání přetékání slz.
• Musculus orbicularis oculi – dělí se na pars palpebralis a pars orbitalis.

Volný okraj víčka

• Limbus palpebralis anterior (přední hrana víčka) – vytváří přechod z přední strany víčka do rima palpebrarum. Zde vyrůstají ve třech až čtyřech řadách řasy – cilia. Na pochvy řas jsou vázané glandulae sebaceae – mazové žlázky. Do pochev řas (nebo volně do okraje víčka) ústí glandulae ciliares – apokrinní žlázy.
• Limbus palpebralis posterior (zadní hrana víčka) – nachází se mezi z rima palpebrarum a facies posterior palpebrae.
• Facies posterior palpebrae (zadní plocha víčka) – jedná se tedy o zadní část víčka, blíže k oku. Pokrývá ji spojivka.

Cévy víček, přední pohled
1. arteria et vena supraorbitalis
2. a. nasalis
3. a. angularis
4. a. facialis
5. a. suborbitalis
6. a. temporalis superficialis (ramus anterior)
7. a. lacrimalis
8. a. palpebralis superior
9. anastomosis (a. palpebralis superior, temporalis superficialis et lacrimalis)
10. a. palpebralis inferior
11. v. facialis
12. v. angularis
13. v. temporalis supeficialis

Cévy a nervy

Cévy

Tepenní zásobení je zprostředkováno pomocí a. lacrimalis a aa. palpebrales mediales jako větve z a. ophthalmica.

Nervy

Inervace je zprostředkovaná 1. a 2. větví trojklanného nervu, stejně jako u spojivky.

Spojivka

Spojivka (tunica conjunctiva) je tenká transparentní blanka. Pokrývá zadní plochy horního a dolního víčka (tunica conjunctiva palpebrarum). Přechází na bulbus, kde pokrývá bělimu a dosahuje až k okraji rohovky (tunica conjunctiva bulbi). Epitel spojivky se mění na přední epitel rohovky. Zde se nachází hluboká štěrbina - fornix conjunctivae superior et inferior. Spojivka má také lymfatické tkáně a mízní uzlíky zprostředkovávající imunitní funkci.

Epitel spojivky

Je složen z vícevrstevného cylindrického epitelu. Obsahuje pohárkové buňky, tvořící spojivkový hlen. Dále jsou zde glandulae mucinosae a při fornixu se nachází přídatné slzní žlázy – glandulae lacrimales accessoriae.

Anatomie

Oční spojivka
1. limbus corneae (okraj rohovky)
2. tunica conjunctiva bulbi
3. fornix conjunctivae inferior
4. tunica conjunctiva palpebrarum
5. limbus palpebrae anterior
6. plica semilunaris conjunctivae
7. caruncula lacrimalis

• Tunica conjunctiva bulbi (bulbární spojivka) – navazuje na epitel rohovky a ve předu pokrývá skleru. Slizniční vazivo postupně mizí směrem k rohovce.
• Tunica conjunctiva palpebrarum (víčková spojivka) – pokračuje na zadní část očního víčka. Je nepohyblivě spojena s tarsální ploténkou.
• Fornix conjunctivae superior (horní klenba spojivky) – při otevírání víčka se zvrásňuje do slizničních řas a tím umožňuje pohyb víčka. Nachází se zde vývody slzných žláz, které zvlhčují rohovku. Na laterální straně oka, přechází ve fornix conjunctivae inferior.
• Fornix conjunctivae inferior (dolní klenba spojivky) – její vyklenutí dovoluje pohyby víčka.
• Lacus lacrimalis (slzní jezírko) – nachází se v mediálním koutku oka, u přerušení přechodu obou kleneb fornixu. Spojivka je zde vyklenuta v malý růžový hrbolek – caruncula lacrimalis (slzní jahůdka).
• Plica semilunaris cunjunctiva – poloměsíčitá rezervní řasa spojivky, nachází se u vnitřního očního koutku.
• Saccus conjunctivalis – štěrbina pokrytá spojivkou a nacházející se mezi zadní stranou víček a oční koulí.

Cévy a nervy spojivky

Cévy

Aa. ciliares anteriores zásobují spojivku bulbární. Cévy pro spojivku palpebrální (víčkovou spojivku) přicházejí z arcus palpebrales.

Nervy

Inervace je zprostředkovaná 1. a 2. větví trojklanného nervu.

Slzný aparát

Základem pro slzný aparát (apparatus lacrimalis) je glandula lacrimalis, produkující slzy neboli lacrimae. Ty putují skrz ductuli excretorii. Rozptylují se ve fornix conjuctivae superior po povrchu rohovky, víčkové a bulbární spojivky. Slzy poté vtékají skrz rivus lacrimalis do lacus lacrimalis (slzného jezírka). Poté jsou odváděny odvodními slznými cestami do nosního průchodu.

Slzný aparát

Anatomie

Glandula lacrimalis (slzní žláza)

Tubuloalveolární žláza složena z lalůčků.

• Ductuli excretorii – vystupují ze slzní žlázy.
• Pars orbitalis – horní a větší část žlázy. Nachází se za septum orbitale.
• Pars palpebralis – je dolní a menší část.
• Rivus lacrimalis – kapilární štěrbina mezi přední plochou rohovky a víčky. Slzy zde putují do vnitřního koutku oka.
• Lacus lacrimalis (slzné jezírko) – vkleslina, ze které jdou slzy do odvodních slzních cest.
• Punctum lacrimale – malé otvůrky na vrcholech papillae lacrimales (=vyvýšeniny při mediálním okraji víčka). Fungují jako vstup do canaliculus lacrimalis.
• Canaliculi lacrimales (slzní kanálky) – tenké kanálky (superior et inferior). Vedoucí slzy do saccus lacrimalis.

Saccus lacrimalis (slzní vak)

Trubicový vak ve vnitřním okraji fossa sacci lacrimalis. Zde srůstá s periostem, což umožňuje stálé otevření vaku. Zepředu a zezadu je obklopen povrchní a hloubkovou částí ligamentum palpebrale mediale. Kaudálně se slzný vak mění na ductus nasolacrimalis, neboli slzovod. Ductus prostupuje canalis nasolacrimalis a končí pod dolní nosní skořepou (meatus nasi inferior), kde je jeho ústí kryto slizniční řasou – plica lacrimalis (valvula Hesneri).

Cévy a nervy slzního aparátu

Tepny slzní žlázy vycházejí z arteria lacrimalis. Pro slzní kanálky jdou tepny z mediální strany víčka. Saccus lacrimalis a ductus nasolacrimalis mají tepny z mediální stěny očnice a mediální stěny nosní dutiny.

Podél a. lacrimalis vede sympatický plexus lacrimalis. Parasympatická visceromotorická vlákna přicházejí z nukleus salivatorius superior nervi facialis.