Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/85. Otázka


			85. Otázka
			Penis – stavba (nakreslit průřez), cévní a nervové zásobení, mechanismus erekce
			Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)
			Předchozí • Další

Penis

[ upravit vložený článek

]

Penis – průřez

Penis neboli pyj je orgán mužské pohlavní a vylučovací soustavy. Jde o vývojově analogický orgán k ženskému klitorisu. Jedná se o kopulační orgán s topořivými tělesy.

Podélný řez penisem

Části penisu

Penis rozdělujeme na několik částí:

radix penis - nebo-li kořen je skrytá párová část, která je připojena ke spodním okrajům stydkých kostí a symfysy pomocí crura penis (tzv. ramena penisu);

corpus penis (tělo) - volný úsek od radix penis;
- dorsum penis - oploštělý hřbet penisu;
- facies urethralis - spodní plocha v jejíž blízkosti probíhá urethra;
glans penis (žalud) - kónické zakončení penisu;
- corona glandis - rozšířená část žaludu přivrácená ke corpu;
- collum glandis - představuje hranici mezi glans a corpus;
- ostium urethrae externum - vnější vyústění močové trubice;
kůže - tenká, tažná a více pigmentovaná;
- posunlivá vůči fascii;
- raphe penis - podélný šev jako pozůstatek vývoje;
- praeputium (předkožka) - duplikatura na přechodu corpus penis a collum glandis;
  - frenulum preputii - tenká řasa kůže jdoucí od glans penis k předkožce;
  - glandulae preputiales - mazové žlázky na corona glandis;
    
    Syntopie penisu
podkožní vazivo - bez tuku, řídké a označuje se jako fascia penis superficialis;
- umožňuje posunlivost kůže, obsahuje vrstvičku hladké svaloviny (přechází do tunica dartos šourku) a cévy s nervy;
- fascia penis profunda - tvoří obal kolem topořivých těles, je pokračováním povrchové břišní fascie.

Fixace penisu

Kromě fixace pomocí crura penis je penis připojen ke kostře symfýzy pomocí následujících vazů:

ligamentum fundiforme penis - povrchovější s elastickými vlákny;
- postupuje od linea alba abdominis po předním okraji symfýzy k penis, který obemyká;
ligamentum suspensorium penis - jde od symfýzy do fascia penis profunda;

Příčný řez penisem

Stavba penisu

Základ penisu tvoří dvě topořivá tělesa (corpora cavernosa penis), která jsou na hřbetní straně, a jedno corpus spongiosum penis, které je na spodní straně a obsahuje urethru. Každé topořivé těleso je připojeno ke kosti sedací a stydké pomocí výše zmíněných crura penis. Dále máme septum penis vzniklé spojením crura penis pod symfýzou. Septum není úplným dělítkem, protože samo není úplné a je tvořeno oddělenými svislými proužky čímž mohou topořivá tělesa komunikovat. Na povrchu topořivých těles je tuhá vazivová tunica albuginea. Z ní odstupují trabeculae corporum cavernosorum, které topořivá tělesa rozdělují na menší cavernae corporum cavernosorum. Do těchto endothelem vystlaných dutinek se otevírají arteriae helicinae (mají vinutý tvar, kterým se přizpůsobují změnám velikosti orgánu). Průsvit artérii mění tzv. Ebnerovy polštářky, které se nacházejí pod jejich endothelem. Z kavernosních dutin se poté sbírají venae cavernosae a odvádějí krev do větších žil. Konce topořivých těles vytvářejí glans penis.

Corpus spongiosum penis vzniká mezi sbíhajícími se crura penis. Tento začátek nazýváme bulbus penis. Vnitřní stavba je podobná jako u topořivých těles, ale dutinky mají charakter rozšířených žil a tunica albuginea je tenčí.

Glans penis (žalud) je součástí corpus spongiosum. Není obalen tunica albuginea. Kolem vyústění urethry je vazivový prstenec.

Mechanismus erekce

[ upravit vložený článek

]


			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu `{{Pracuje se}}` a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována ve středu 25. března 2026 v 09:51.

Erekce je vyvolána sexuálním vzrušením či mechanickou stimulací erotogenních zón.

Průběh nervového vzruchu

Neerekovaný a erekovaný penis

Při stimulaci glans penis/clitoris jde signál aferentně skrze nervus pudendus do sakrálního erekčního centra (S2-S4). Sakrální centrum pošle eferentní signál na parasympatické nervi splanchnici pelvici neboli nervi erigentes (pregangliové). Signál pokračuje přes plexus hypogastricus inferior a plexus prostaticus na nervi cavernosi (postgangliové) k cévám penisu.
Axony postgangliových neuronů se v okolí aa. helicinae větví a vypouští acetylcholin. Ten působí na endotel cév a vytváří se oxid dusnatý (NO), který difunduje k cévní svalovině a dilatuje tak cévy. Ebnerovy polštářky, což jsou fyziologické ztluštění stěny aa. helicinae tvořené hladkým svalstvem, ochabnou. To vše způsobí zvýšený průtok krve a naplnění kaveren, hlavně corpus cavernosum, méně corpus spongiosum. Kvůli přítomnosti močové trubice se corpus spongiosum nemůže tolik naplnit krví. Znemožnila by se ejakulace.
Tím, že se větvě aa. helicinae naplní, v nich prudce vzroste tlak až na 1000 mmHg. Dilatované aa. helicinae stlačují odvodné žíly a zároveň dojde k reflexivnímu stahu m. ischiocavernosus a m. bulbocavernosus, čímž je znemožněn odtok krve. Celý děj se projeví jako erekce.
Tato reflexní erekce je do značné míry nezávislá na vlivech kůry, proto může zůstat zachována i u lidí s poraněnou krční či hrudní míchou.
Erekční centrum je ovlivňováno také nadřazenými centry v pontu, prodloužené míše, ale především v diencefalu, resp. v pravé části hypothalamu.