Portál:Otázky z anatomie (1. LF UK, VL)/86. Otázka
 | 86. Otázka | |||
| Ovarium – stavba a funkce, ovariální cyklus, poloha, syntopie, cévní zásobení | ||||
| Otázky z anatomie (1. LF UK, VL) | ||||
Vaječník
Vaječník (ovarium) patří mezi ženské pohlavní orgány vnitřní, jehož funkcí je produkce pohlavních buněk a pohlavních hormonů. Je oválného tvaru, na dvou stranách zploštělý. Velikost závisí na věku, délka se pohybuje mezi 2,55 cm, šířka 1–3 cm, tloušťka je 1–1,5 cm. Hmotnost se udává kolem 6–10 g. Těchto rozměrů dosahuje vaječník až v pubertě. Povrch ovaria je šedorůžové barvy, na povrchu v dětství hladký, po pubertě se postupně zvrásňuje vlivem proběhlých ovulací. Ve stáří je vaječník zmenšený, tuhý a svraštělý.
Uložení
U žen, které nerodily, je ovarium zavěšeno peritoneální duplikaturou (mesovariem) k malé pánvi ve fossa ovarica – pod rozvětvením a. iliaca communis v a. iliaca interna a a. iliaca externa. U žen, které rodily, klesá vaječník dozadu, u mnohorodiček až do tzv. Claudiovy jamky.
Popis
Na ovariu se rozlišují dvě plochy:
- facies lateralis – zevní plocha;
- facies medialis – vnitřní plocha;
dvě hrany:
- margo liber – zadní okraj;
- margo mesovaricus – přední okraj, přirostlý k mesovariu;
dva póly:
- extremitas tubaria – horní pól připojený ke stěně malé pánve;
- extremitas uterina – dolní pól připojený k rohu děložnímu.
Fixační aparát
Ovarium v poloze fixují:
- mesovarium – peritoneální duplikatura;
- ligamentum suspensorium ovarii – fixuje horní pól ovaria ke stěně malé pánve;
- ligamentum ovarii proprium – fixuje dolní pól ovaria ke cornu uteri.
Stavba
Povrch vaječníku je krytý jednovrstveným kubickým epitelem – zárodečným. Pod epitelem se nachází zahuštěná vazivová vrstva tunica albuginea.
Dřeň ovaria (medulla ovarii) je řidší konzistence, obsahuje cévy a nervy.
Kůra ovaria (cortex ovarii) tužší konzistence, obsahuje řídké vazivo s ovariálními folikuly.
Folikuly
Rozlišujeme tři typy folikulů:
- primární – folliculi ovarici primarii, objevuje se ve fetálním období, velikost 30–40μm;
- rostoucí – objevují se v období puberty, postupně dozrávají, zároveň se ve vaječníku nachází různá stadia vývoje folikulů;
- zralé – folliculus ovaricus vesiculosus (Graafův folikul), obsahují folikulární tekutinu, při dozrání se uvádí velikost folikulu 10–20 mm.
Ovulace – po dozrání folikul praskne a uvolní vajíčko, které je vytékající folikulární tekutinou vyplaveno z ovaria.
Žluté tělísko (corpus luteum) – vzniká ze zbytku prasklého folikulu, kdy se původní membrána přemění na luteinové buňky, které vyplní bývalý folikul, produkuje hormon žlutého tělíska.
Cévní zásobení
Ovarium je zásobováno z:
- arteria ovarica – odstupuje z břišní aorty;
- ramus ovaricus a. uterinae.
Venózní krev odvádí vena ovarica do v. cava inferior. Levostranná v. ovarica ústí zpravidla do v. renalis. Část venózní krve je odváděna do děložních žil.
Mikroskopická stavba
Povrch ovaria je kryt jednovrstevným kubickým epitelem, tzv. zárodečným nebo germinálním epitelem. V hilu tento epitel přechází v mezotel (plochý peritoneální epitel).
Pod povrchem se nachází tunica albuginea, což je husté kolagenní vazivo.
Ovarium sestává ze dvou od sebe špatně rozlišitelných částí:
- Kůra ovaria je tvořena řídkým kolagenním vazivem. Fibroblasty a fibrocyty obsahují mnoho jader, proto se na preparátu zdají být tmavší. V kůře se nachází ovariální folikuly s oocyty.
- Dřeň ovaria je tvořena hustší kolagenní vazivo s převahou vláknité složky. Dřeň v oblasti stromy obsahuje charakteristické vřetenovité fibroblasty. Je bohatě cévně zásobena.
Ovariální cyklus
Délka ovarialního cyklů je nejčastěji 28 dní (ale pohybuje se v rozmezí 24–36 dní). V ováriu jsou folikuly, které obsahují oocyty. Množství folikulů se v průběhu života ženy mění – nejvíc jich je u plodu v 5.–6. měsíci, při narození jich je jen 1–2 milióny a při menarché přibližně 500 000. Na počátku cyklu se začne několik folikulů zvětšovat, kolem oocytu vzniká dutinka, ale pouze jeden začne růst rychleji. Kolem 6. dne vzniká folikul dominantní, ostatní folikuly podlehnou regresivním změnám – vznikají atretické folikuly. Folikulární buňky produkují estrogeny, po ovulaci vzniká corpus luteum, a to tvoří též progesteron. Tyto děje ovlivňují LH a FSH. LH aktivují tvorbu androgenů v thékálních buňkách a FSH podmiňuje přeměnu androgenů v estrogeny v granulózových buňkách.
Fáze ovariálního cyklu
1.fáze – folikulární – trvá 12–14 dní od prvního dne posledního menstruačního cyklu, folikulární buňky v průběhu tohoto období tvoří pohlavní hormony – estrogeny a v malém množství progesteron. Jeden z folikulů se zvětšuje rychleji a dozrává v Graafův folikul (1–1,5cm), vyklenuje se nad povrch ovaria.
2. fáze – ovulační – Graafův folikul praskne a vajíčko se uvolňuje (vyplaví se do dutiny břišní → ovulace) zde je zachyceno třásněmi vejcovodu.
3. fáze – luteální – po vyplavení z Graafova folikuly se vytváří žluté tělísko, které produkuje hlavně progesteron. Pokud nedojde k oplodnění, žluté tělísko se zmenší v bílé tělísko cca 24. den a zaniká. Na povrchu vaječníku po něm zůstává drobná jizvička. Cílovou tkání estrogenu a progesteronu je nejen sliznice děložního hrdla, ale i děložní hrdlo, pochva a prsní žlázy, ovlivňuje kostní tkáň, zasahují do řízení štítné žlázy a tělesné teploty.
Vývoj folikulu
- primordiální folikul – nejmenší a nejpočetnější, kolem oocytu se nachází jedna vrstva plochých folikulárních buněk
- primární folikul – maturaci zahajují patrně estrogeny
- unilaminární – je tvořen primárním oocytem a jednou vrstvou folikulárních buněk kubického tvaru
- multilaminární – je tvořen primárním oocytem a několika vrstvami folikulárních buněk, začíná být znatelná zona pellucida a theca interna
- sekundární (vesikulární) folikul – FSH stimuluje růst buněk granulózy, LH buněk thékálních, produkuje estrogeny, tím stimulují růst oocytu
- terciární folikul
- estrogeny a FSH zvyšují v buňkách FSH a LH receptory – tím stále stoupá produkce estrogenů, která ale tlumí centrálně tvorbu FSH, je naopak zvýšená hladina LH
- stoupající LH zvyšuje tvorbu androgenů a tím zastavuje růst oocytu a způsobuje atrézii folikulu
- o tom, zda folikul zanikne nebo ne, rozhoduje poměr FSH/LH ve folikulu
- není zcela jasné, jakým způsobem se vybere ten jeden, co neatretizuje
- Graafův (zralý) folikul – ke konci folikulární fáze je vysoká hladina estrogenů, je tak vysoká, že naopak zas začne podporovat tvorbu FSH a LH
- FSH způsobí vzestup receptorů pro LH v buňkách granulózy – to má pak význam v luteální fázi, neboť LH podporuje tvorbu progesteronu, který se trochu tvoří již v Graafově folikulu
- progesteron aktivuje různé enzymy, které nastartují ovulaci (14. den cyklu)
- prasklý folikul se vyplňuje krví (corpus haemorrhagicum), thékální a granulózové buňky proliferují a tvoří se corpus luteum – hlavní zdroj progesteronu a estrogenů v luteální fázi
- pokud nedojde k oplodnění, 4 dny před menstruací tělísko podléhá autolytickým procesům, mění se na corpus albicans (fibrosum)
- je-li oplodněno, vzniká corpus luteum graviditatis, které se udržuje do 4.–5.měsíce těhotenství pod vlivem lidského choriového gonadotropinu
- v luteální fázi stoupá progesteron (i když LH klesá) – je to díky množství LH receptorů v buňkách
Jednotlivá stádia vývoje folikulů
Žluté tělísko
