Ptóza
| Ptóza | |
| Ptosis | |
 Ptóza pravého víčka | |
| Patogeneze | více typů, viď článek |
|---|---|
| Klinický obraz | pokles očního víčka |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | H02.4, vrozená ptóza:Q10.0 |
| MeSH ID | D001763 |
| OMIM | 178300 |
| MedlinePlus | 001018 |
| Medscape | 754403 |
Ptóza je pokles, bez bližšího určení zpravidla pokles očního víčka (blefaroptóza). Ptózou víček rozumíme stav, kdy oční víčka dosahují k zornici / ji částečně překrývají + vadí při vidění.
Příčina[upravit | editovat zdroj]
Porucha inervace n. III (n. oculomotorius) nebo poruchy levator palpebrae sup.
Vrozená ptóza[upravit | editovat zdroj]
- častěji je oboustranná s vymizelou orbitopalpebrální rýhou; způsobená hypoplázií, dystrofií či aplázii levator palpebrae sup. nebo vrozenou poruchou n. III.
Získaná ptóza[upravit | editovat zdroj]
- nejčastěji neurogenní původ (po ruptuře aneurysmatu, traumatech hlavy, polyneuropatie u DM); ptóza je úplná s uzavřenou oční štěrbinou, vázne hybnost.
Rozdělení[upravit | editovat zdroj]
- myogenní – nejvíce jako vrozená vada, jinak při dystrofiích, myasthenia gravis (obvykle první příznak, změny během dne), porucha sympatiku (odstranitelná adrenalinem);
- neurogenní – např. léze nervus oculomotorius ;
- mechanická – poškozená motilita víčka jeho nadměrnou hmotností nebo jizvením spojivky;
- pooperační – někdy po aplikaci retrobulbární injekce;
- traumatická.
Pseudoptóza: asymetrie obličeje, epikantus, enoftalmus, blefarochelatáza.
Pozn. Hornerův syndrom = ptóza víčka + mióza + enoftalmus (způsobeno parézou krčního sympatiku)
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Důležité je celkové vyšetření (habitus), postavení hlavy (oboustranná ptóza – záklon hlavy), zvětšení vrásek na čele (namáhání m. frontalis), pozorujeme, zda se ptóza nemění v závislosti na žvýkacích pohybech; k přesnému posouzení měříme výšku očních štěrbin, vzdálenost okraje víčka od zornice a změny při pohledu vzhůru a dolů. Hodnotíme stupeň ptózy víčka (pokles 2 mm = mírná, 3 mm = střední, 4 mm = těžká) + exkurzi levator palpebrae sup..
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Spočívá v chirurgickém zákroku – záleží na funkčnosti svalu (když není – napojení víčka na m. frontalis pomocí fascia lata).
- zkrácení víčka (např. operace podle Fasanelly-Servata)
- resekce zdvihače víčka z konjunktiválního přístupu
- resekce zdvihače víčka z kožního přístupu
- závěs víčka na zdvihače obočí (např. operace podle Reese-Buriana)
Častým problémem je dosažení symetrie.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Otázky z očního lékařství [online]. [cit. 2010-12-11]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.
Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]
- ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0, 80-246-1213-5.
- KOLÍN, Jan. Oční lékařství. 2. vydání. Karolinum, 2007. 109 s. ISBN 978-80-246-1325-3.
- MĚŠŤÁK, Jan, et al. Úvod do plastické chirurgie. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, 2005. 125 s. ISBN 80-246-1150-3.
