Radiofrekvenční katétrová ablace

Z WikiSkript

Radiofrekvenční katétrová ablace (RFA) představuje definitivní nefarmakologickou léčbu arytmií; navazuje na elektrofyziologické vyšetření. Jedná se o zákrok, kterým můžeme cíleně ovlivnit patologickou elektrickou aktivitu určitého okrsku srdečního myokardu. Selektivní radiofrekvenčí ablace má za cíl zničit arytmogenní fokální ložisko v myokardu nebo přerušit reentry okruh.[1]

Mechanismus radiofrekvenční ablace[upravit | editovat zdroj]

Radiofrekvenční energie představuje vysokofrekvenční střídavý elektrický proud, pro účely katetrizačních ablací využíváme proud o frekvencích 500–1000 kHz.[1]

  • Ablační katétr zavádíme cestou vény nebo arterie femoralis pod RTG kontrolou do srdečních dutin (ablační katétr je propojen s radiofrekvenčním ablatorem a vícekanálovým zapisovačem EKG).
  • Průchod elektrického proudu myokardem zrychluje pohyb iontů, čímž dochází k tvorbě tepla. Teplota nad 46 °C má za následek denaturaci proteinů, vzniká koagulační nekróza, která se následně hojí nearytmogenní jizvou. Obvykle využívanými teplotami jsou 60–70 °C po dobu 40–50 sekund.[1]
  • Efektivitu RFA ověříme elektrofyziologickým vyšetřením.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Princip ortodromní AV reentry tachykardie: vzruch se fyziologickou cestou (přes AV uzel) dostává na komory, ze kterých se však akcesorní dráhou v přepážce mezi levou síní a levou komorou (Jamesův svazek) vrací zpět na síně, čímž vzniká reentry okruh vedoucí k tachykardii. Přerušení tohoto okruhu by bylo podstatou RFA
  • Supraventrikulární tachyarytmie (SVT),
  • Komorové tachykardie (ventrikulární tachykardie, VT),
  • Monomorfní komorová tachykardie,
  • Bundle-branch reentry komorová tachykardie.

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Komplikace radiofrekvenční ablace jsou obecně nízké. Může se jednat o:


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c KAUTZNER, Josef. Katetrizační ablace srdečních arytmií. Kardiologická revue. 2006, roč. 0, vol. Suplementum, s. 4, ISSN 1801-8653. 

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.