Radionuklidová terapie

Radionuklidová terapie využívá otevřené zářiče – radiofarmaka s β⁻ nebo α emitujícím radionuklidem – k cílenému ničení patologických buněk pomocí ionizujícího záření. Uplatňuje se v léčbě maligních i benigních onemocnění.

Úvod

První praktické využití radionuklidů v medicíně ve 30. letech 20. století bylo terapeutické. Terapie využívá otevřené zářiče – podávají se radiofarmaka s radionuklidy emitujícími β⁻ nebo α záření. Zářiče β⁻ (užívané častěji) mají dolet v řádu jednotek mm, zářiče α v řádu desítek μm. Díky tomu mohou předat vysoké množství energie na krátké dráze. Účinek spočívá v přímém poškození DNA nebo v toxicitě volných radikálů vzniklých působením záření. Terapie probíhá ambulantně, pokud není přítomno i γ záření. V tom případě je nutná hospitalizace na speciálním oddělení nukleární medicíny se stíněním a sanitárními úpravami. Pacient vylučuje radionuklidy tělesnými sekrety. Absolutní kontraindikací je myelosuprese a těhotenství.

Radiofarmaka

• ¹³¹I – benigní i maligní onemocnění štítné žlázy
• ¹⁵³Sm-EDTMP, ⁸⁹Sr-chlorid – paliativní léčba kostních metastáz
• ²²³Ra – kurativní léčba metastatického postižení skeletu u karcinomu prostaty (první α zářič v terapii)
• ⁹⁰Y, ¹⁸⁶Re, ¹⁶⁹Er – radionuklidová synovektomie (např. RA, jiné artropatie)
• ¹³¹I-MIBG – neuroendokrinní nádory
• ⁹⁰Y-Zevalin – léčba farmakorezistentních non-Hodgkinských lymfomů

Léčba maligních onemocnění

Hlavní využití radionuklidové terapie je pro maligní nádory štítné žlázy, neuroednokrinní nádory a v nedávné době karcinom prostaty či nádory jater

Nádory štítné žlázy

Radionuklidová terapie je vhodná pro terapii diferencovaných nádorů štítné žlázy (papilární, folikulární, smíšený). Nádory anaplastické již nepřijímají jód, medulární nádory vycházejí z parafolikulárních buněk. Radionuklidové terapii nádorů štítné žlázy předchází totální thyroidektomie (při 80% TTE zbyde menší množství tyreoidální tkáně). Nádory jsou závislé na TSH, aby vychytávaly jód, musí pacient nejprve vysadit hormonální substituční terapii 4–6 týdnů před zákrokem. ¹³¹I je smíšený zářič (γ i β^-) a jde tedy o zákrok teranostický. Záření γ poslouží pro scintigrafické zobrazení reziduální tkáně štítné žlázy. Záření β^- pak slouží k ablaci zbylé tyreoideální tkáně. Poločas rozpadu t_1/2 ¹³¹I je ~8 dní. Pacient musí být hospitalizován na specializovaném oddělení zhruba 14 dní. Po terapii je pacient doživotně dispenzarizován. Sledujeme hodnoty tyreoglobulinu v plazmě.

Úspěšné vyléčení diferencovaného karcinomu štítné žlázy spočívá tedy v totální tyroidektomii, podání radiojodu a následné doživotní dispenzarizaci.

Neuroendokrinní nádory

V léčbě dobře diferencovaných neuroendokrinních nádorů s expresí somatostatinových receptorů se dá užít tzv. PRRT (peptide receptor radionuclide therapy). Na DOTA-peptidy (analoga somatostatinu) navážeme β⁻ nebo α zářiče – hlavně ⁹⁰Y, ¹⁷⁷Lu. Příslušné radiofarmakum aplikujeme intravenózně a po navázání na somatostatinové receptory dojde k destrukci endokrinní části nádoru. PRRT není kurativní, nicméně prodlužuje život pacienta a zlepšuje symptomatiku.

Feochromocytom, paragangliom či neuroblastom se dají léčit pomocí ¹³¹I-MIBG.

Léčba nemaligních onemocnění

Léčba benigních onemocnění štítné žlázy

Graves-Basedowa choroba lze léčit pomocí ¹³¹I. Indikace radiojodu je rezistence na léčbu tyreostatiky, operační kontraindikace, recidivující struma nebo peroperační riziko poškození hlasivek u hlasových profesionálů. Pro Graves-Basedowu chorobu je kauzální thyreoablace.

Funkční adenom štítné žlázy je benigní nádor. Adenom produkuje hormony nezávisle na hypofýze (TSH). Zbytek tkáně štítné žlázy je tlumen nedostatkem TSH. Radiojod se vychytá v adenomu a zbytek žlázy je ušetřen, cílem terapie je tedy normalizace funkce štítné žlázy.

Radiosynovektomie

Radionuklidová synovektomie je speciální přístup k synovitidě u revmatoidní artritidy, vzácně u Hemofilie a artrózy. Jde o ambulantní zákrok. Pacient nejprve podstoupí artrografii pomocí kontrastní látky. Poté je lokálně podáno radiofarmakum a následně se udělá distribuční scintigrafie. Imobilizace trvá 48 hodin, poté by mělo dojít k ústupu příznaků.

• ⁹⁰Y-silikát, ⁹⁰Y-citrát – Kolenní kloub
• ¹⁸⁶Re-koloid – rameno, loket, zápěstí, kyčel, hlezno
• ¹⁶⁹Er-koloid – malé klouby

β^- zářiče jsou fagocytovány synovialocyty. Dochází k jejich nekróze a synoviofibróze. Následkem je snížení kloubního výpotku a redukce zánětu.

Odkazy

Související články

• Diferencovaný karcinom štítné žlázy
• Radiofarmaka
• Neuroendokrinní nádor

Použitá literatura

KUPKA, Karel. Nukleární medicína

Prezentace z nukleární medicíny ÚNM 1. LF UK - NM terapie doc. MUDr. David Zogala, Ph.D.