Stres (hygiena)

From WikiSkripta

Stres je reakce organismu na hrozící nebezpečí. Jedná se o funkční stav, kdy je organismus vystaven mimořádným podmínkám (stresorům) a jeho následné reakce, jenž mají za úkol udržet vnitřní homeostázu a zajistit přežití.

Prvotní jednoduchá stresová reakce směřuje k aktivaci sympato-adrenomedulárního systému a testosteronu – „fight or flight,“ útěk nebo útok.

Druhy stresu:

  • Eustres – pozitivní zátěž, v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším výkonům.
  • Distres – nadměrná zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění až smrt.

Psychické reakce na stres[edit | edit source]

Zahrnují přizpůsobení se, úzkost a depresi. V případě eustresu vede k vyšším psychickým nebo fyzickým výkonům, pokud se však jedná o distres, často vede k rozhodnutím, jejichž důsledkem je úzkostné či depresivní chování.

deprese

Fyzické reakce na stres[edit | edit source]

Mozek, který vyhodnocuje zátěž, řídí nejen chování, které má za cíl tuto zátěž překonat, ale zároveň vyvolává v těle fyziologické reakce umožňující krátkodobě aktivovat rezervy pro útěk nebo boj. Při "dlouhodobém či intermitentním stresu" se aktivuje převážně hypofýzo-adrenokortikální systém s přednostní produkcí ACTH, kortikoidů a alterací androgenů (snížení testosteronu u mužů a estrogenů u žen).

Výsledkem chronického stresu je ztráta kontroly nad metabolismem, útlum reprodukčních schopností, útlum imunitních reakcí, a jak už bylo zmíněno, depresivní stavy, riziko vzniku ischemické choroby srdeční (dlouhodobé zvýšení tlaku), diabetu mellitu druhého typu (dlouhodobé zvýšení glykémie), stresového žaludečního vředu (aktivace sympatiku snižuje prokrvení sliznice v gastrointestinálním traktu) !!!

  • Dlouhodobá pracovní zátěž může vést až k chronickému únavovému syndromu.

Chronický únavový syndrom[edit | edit source]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Chronický únavový syndrom.

Základní podmínkou je únava jako dominující příznak trvající aspoň 6 měsíců nebo lehká unavitelnost. Z dalších příznaků bývají přítomny například dlouhodobě zvýšená tělesná teplota, bolesti svalů a kloubů, poruchy pozornosti, paměti, labilní nálady.

  • Nejčastěji ženy ve věku 25–45 let, méně u mužů.
  • Přesná etiologie je nejasná. Předpokládá se podíl virové infekce, poruch imunitního systému a podíl psychických obtíží.
  • Terapie je kognitivně-behaviorální, postupná adaptace na zvyšující se zátěž.

Syndrom vyhoření[edit | edit source]

Jedná se o stav emocionálního vyčerpání a depersonalizace, který vede k poklesu efektivity práce. Hlavními spouštěči jsou chronický stres, permanentní časový tlak a emoční napětí.

  • nejvíce se vyskytuje u osob, které mají neustálý, náročný a intenzivní kontakt s lidmi a jejichž práce je neadekvátně ohodnocena = lékař (v ČR).

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • LINHART, Jiří, et al. Slovník cizích slov pro nové století. 1. vydání. Litvínov : Dialog, 2003. ISBN 80-85843-61-7.




  • Prednáška: Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění, MUDr. Alexandra Kmeťová, Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK