Vývoj endokrinního systému

Z WikiSkript

Jednotlivé orgány náležící k endokrinnímu systému se nevyvíjejí jako jeden celek, ale mají odlišný původ a vznikají samostatně.

Vývoj štítné žlázy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Štítná žláza se zakládá okolo 24. dne vývoje jako epitelový čep na spodině faryngu mezi tuberculum impar a copulou. Postupně prorůstá kaudálně jako dvoulaločný výběžek. Základ štítné žlázy sestupuje před jazylkou a chrupavkami hrtanu a do své definitivní polohy se dostává v sedmém týdnu embryonálního vývoje. Zpočátku je spojen s dutinou faryngu pomocí ductus thyroglossus, který později zaniká a v místě jeho začátku na kořeni jazyka zůstává patrné foramen caecum.

Štítná žláza vstupuje do funkce na konci třetího měsíce, kdy se objevují folikuly s koloidní substancí. Folikulární buňky štítné žlázy pocházejí z endodermu, vazivové stroma a parafolikulární C-buňky mají původ v ektomezenchymu neurální lišty.

Vývoj nadledvin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nadledviny vznikají ze dvou základů – kůra je původu mezodermového, dřeň pochází z buněk neurální lišty. Během pátého týdne mesothelové buňky mezi radix mesenterii a základem gonád proliferují a vrůstají do okolního mezenchymu. V první vlně proliferace vznikají velké acidofilní buňky, které jsou základem primitivní kůry nadledviny. Poté následuje druhá vlna mesothelových buněk, které obklopí primitivní kůru a vytvářejí definitivní kůru. Buňky primitivní kůry produkují během prenatálního období steroidy, které se podílejí na udržení těhotenství. Postnatálně podléhají regresi.

Dřeň nadledviny se vytváří z buněk neurální lišty, které se přikládají mediálně k základu kůry a vytvářejí zde trámce a pruhy. Nadledviny plodu jsou vzhledem k celkové tělesné hmotnosti 10 až 20krát větší než dospělé žlázy. Zmenšují se s regresí fetální kůry během prvního roku života.

Hypofýza a epifýza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Neurohypofýza se vyvíjí z výběžku diencefala v oblasti infundibula. Adenohypofýza vzniká z ektodermové Rathkeho výchlipky ve stropu stomodea, která roste dorsálně, během druhého měsíce ztrácí kontakt s dutinou ústní a přikládá se k infundibulu. Ze zadní stěny Rathkeho váčku vzniká pars intermedia. Výběžek obklopující stopku hypofýzy tvoří pars tuberalis. Epifýza se zakládá jako ztluštění ependymu stropové ploténky diencefala a postupně vytvoří solidní orgán zasahující až mezi colliculi superiores.

Příštítná tělíska[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Příštítná tělíska vznikají z buněk endodermu třetí a čtvrté žaberní výchlipky, přičemž horní příštítné tělísko pochází z dorsálního výběžku čtvrté výchlipky, dolní příštítné tělísko z dorsálního výběžku třetí žaberní výchlipky. Během vývoje se jejich základy posouvají kaudálně a přikládají se k zadní ploše štítné žlázy.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • SADLER, Thomas W. Langmanova lékařská embryologie : Překlad 10. vydání. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2011. 432 s. ISBN 978-80-247-2640-3.
  • MOORE, Keith L – PERSAUD, T.V.N. Zrození člověka : Embryologie s klinickým zaměřením. 1. vydání. 2000. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.