Vývoj končetin

Z WikiSkript

Embryonální zdroje[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezenchym – skelet a pojivové tkáně končetiny

Přimigrované buňky – myogenní buňky, melanoblasty, Schwannovy buňky, angioblasty

Ektodermepidermis, apikální entodermová lišta

4. týden[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Na konci čtvrtého týdne se objevují končetinové pupeny a výchlipky na ventrolaterální straně těla embrya. Končetinové pupeny jsou tvořeny mezenchymovým jádrem, které je kryto ektodermem. Mezenchymové jádro je původně ze somatopleury laterálního mezodermu. Buňky ostatních tkání do končetin migrují. Horní končetinový pupen se objevuje o 2 dny dříve než dolní končetinový pupen. V celém vývoji končetin platí, že vývoj dolních končetin je o trochu opožděn za vývojem horních končetin.

5. týden[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Horní končetinové pupeny mají tvar pádel. Dolní končetinové pupeny nabírají tvar ploutví.

6. týden[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V šestém týdnu se oplošťuje distální část končetiny a vytváří základ ruky a nohy, tj. autopodium oddělené cirkulárním zúžením od zbytku končetiny tj. axopodia. Později se axopodium rozdělí podobným cirkulárním zúžením na stylopodium (stehno) a zeugopodium (lýtko). V šestém týdnu se také mesenchymové buňky se začínají zhušťovat, zmnožovat a diferencovat se v chondrocyty. Chondrocyty vytváří první chrupavčité modely budoucích kostí. Začínají se také formovat prsty – tzv. digitální paprsky. V šestém týdnu už mohou nastat také pohyby končetin.

7. týden[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Během sedmého týdne končetiny rotují, horní končetiny ven, tj. extenzorová strana dorsálně s palcem laterálně a dolní končetiny dovnitř, tj. extenzorová strana ventrálně s palcem mediálně. Apoptosou buněk v budoucích meziprstních štěrbinách se formují prsty.

8. týden[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Na konci embryonálního období začíná chondrogenní osifikace kostí končetin. Formace prstů je již dokončena, avšak proximálně stále přebývá blána, která prsty propojuje.

12. týden[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ve 12. týdnu se vytvoří primární osifikační centra v diafýze dlouhých kostí. Osifikace začíná v perichondriu diafýzy. Vzápětí vrůstají cévy do chrupavky v centru diafýzy a tvoří se primární osifikační centrum.

Postnatální vývoj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Obvykle je diafýza zcela osifikována již při narození. V [epifýza|epifýzách]] se vytváří sekundární osifikační centra až v časné fázi postnatálního vývoje. Jedinou výjimkou je distální epifýza femuru, kde se vytváří sekundární osifikační centrum již před narozením. Na rozhraní epifýz a diafýzy přetrvává epifýzová růstová ploténka, která je důležitá pro růst kostí do délky. Růstová ploténka vymizí, když kost doroste konečné délky (u většiny kostí mezi 14. a 18. rokem věku) a epifýzy splývají s diafýzou.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MOORE, Keith L. a T. V. N PERSAUD. Zrození člověka. 1. vydání. Praha : ISV, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.
  • SADLER, Thomas W. Langmanova lékařská embryologie. 10. vydání. Praha : Grada, 2011. 432 s. ISBN 978-80-247-2640-3.