Vývoj svalového systému

Z WikiSkript

Vývoj svalů obecně[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Kosterní svalovina vzniká z paraaxiálního mezodermu, který vytváří somity od okcipitální do křížové krajiny a v oblasti hlavy je částečně segmentován do somitomer. Vytváří svalovinu trupu podél páteře a vysílá deriváty do tělní stěny a končetin.
  • Hladká svalovina vzniká ze splanchnického mezodermu, a to mezodermu laterální ploténky a buněk neurální lišty.
  • Srdeční svalovina pochází z kardiogenního mezodermu splanchnopleury.
  • Výjimky jsou m. sphincter a dilatator pupillae, které vznikají z neuroepitelu očního pohárku.

Vývoj epaxiálního a hypaxiálního oddílů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Svaly se vyvíjejí ze somitů, jejich laterální části. Ta se diferencuje do dermomyotomů. Koncem 1. měsíce vysílají myotomy ventrálním směrem ventrální výběžky, které vrůstají do tělní stěny mezi základy kůže a somatopleuru. Každý myotom se rozdělí na epaxiální oddíl (dorsální) a hypaxiální oddíl (ventrální). Pozůstatkem septa, které původně obě skupiny svalstva oddělovalo je potom fascie. Diferenciace myotomů probíhá kraniokaudálním směrem. V průběhu diferenciace se buňky myotomů přeměňují v myoblasty, ty se seskupují v podélné sloupce a splývají v mnohojaderná syncytia. Syncytia jsou základem svalových vláken. V jejich cytoplazmě se diferencují příčně žíhané myofibrily a postupně jich přibývá (nakonec vyplňují téměř celou cytoplazmu).

Obecné schéma vývoje dorzální a ventrální skupiny svalů

Diferenciace svalů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dorsální svalstvo trupu má v jednotlivých vrstvách různý původ a vývoj. K epaxiálnímu svalstvu patří tzv. hluboké zádové svaly: vyvíjejí se z epaxiálních částí myotomů (in. dorsálními větvemi spinálních nervů). V nejhlubší vrstvě zachováno segmentové uspořádání, zatímco v povrchových vrstvách dochází k částečnému spojování materiálů ze sousedních dvou i více segmentů. Spinokostální svaly pocházejí z ventrálních výběžků myotomů, které se přesunuly dorzálně (odpovídají mezižeberním svalům). Dvě povrchové vrstvy zádového svalstva jsou původně končetinové svaly (m. trapezius, m. levator scapulae, mm. rhomboidei) a své začátky na trup rozšířily až druhotně.

Ventrální svalstvo trupu vzniká z hypaxiálních výběžků myotomů, původně má tedy rovněž segmentové uspořádání. Inervaci dostává z ventrálních větví spinálních nervů. Původní segmentální uspořádání zůstává zachováno v krajině hrudní (mm. intercostales). Většina krčních svalů vzniká splynutím většího počtu ventrálních myomer, má tedy plurisegmentální původ.


Porucha vývoje svalů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Při poruše vývoje může některý sval být redukovaný, či úplně chybět. V případě, že se jedná o m.pectoralis major hovoříme o tzv. Polandově anomálii.
Velký prsní sval

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • SADLER, Thomas, W. Langmanova lékařská embryologie. 1. české vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2011. 414 s. ISBN 978-80-247-2640-3.