Intervenční radiologie

Z WikiSkript

(přesměrováno z Vaskulární intervence)

Postup zavádění katetru Seldingerovou technikou

Intervenční radiologie je metoda, která nám umožňuje nahradit či usnadnit chirurgický výkon pod dohledem zobrazovací techniky. Vzhledem k tomu, že se jedná o více či méně invazivní zákroky, musíme vždy zvážit zda riziko není pro pacienta větší než přínos. Tyto intervenční radiologické metody můžeme dělit na vaskulární a nevaskulární.

Vaskulární intervence[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o léčebné miniinvazivní postupy, které provádíme přímo na cévním systému nebo skrze něj. Vycházejí z katétrizační angiografie. Mezi nejčastější patří: perkutánní transluminální angioplastika, použití stentů a stentgraftů, lokální trombolýza, transkatétrová embolizace, zavádění filtrů do dolní duté žíly a TIPS.

Lokální trombolýza[upravit | editovat zdroj]

Lokální trombolýza je proces, kdy zavádíme katétr přímo do místa obliterace a tím je použití trombolytických látek selektivnější a má méně systémových účinků. Indikací k lokální trombolýze jsou čerstvé tromby − mozkový infarkt např. do 3 hodin od vzniku příznaků.

  1. Lokální kontinuální trombolýza − katétr zavedeme do proximální části trombu a kontinuálně podáváme trombolytikum infúzní pumpou.
  2. Lokální akcelerovaná trombolýza − tato metoda v sobě spojuje mechanické rozbíjení trombu spolu s použitím trombolytik.

Komplikacemi mohou být krvácení, periferní embolizace zbytků trombu, alergická reakce na trombolytikum a komplikace spojené se zaváděním katétru.

Transkatétrová embolizace[upravit | editovat zdroj]

Transkatétrové embolizace využíváme u některých případů nekontrolovatelného krvácení, pro snížení vaskularizace v tumorech a tím i zpomalení jejich růstu, pro odstraňování A-V malformací, aneuryzmat a hemobilie. Příklady:

  • uzávěr malých arterií u A-V malformací v mozku lepidlem (následuje chirurgická resekce / ozáření gama nožem);
  • uzavření nutrientních cév např. u velkých meningeomů před neurochirurgickou operací;
  • uzavření mozkových výdutí spirálkami (coiling aneuryzmat); u starších nemocných s vysokým rizikem operace, u aneuryzmat ve vertebrobazilárním řečišti;
    • výhodou přístup pouhým vpichem v třísle, menší počet komplikací, které by byly spojené s operací a kratší doba hospitalizace;
    • nevýhodou (zatím) nižší spolehlivost uzávěru aneuryzmatu z dlouhodobého pohledu ve srovnání s chirurgickým klipem;
    • v současnosti lze využívat intrakraniální stent pro větší stabilitu koilu a samotné koily jsou potaženy vstřebatelnou matrix, takže aneuryzma se postupně svrašťuje.

Filtry dolní duté žíly[upravit | editovat zdroj]

K zavedení filtru do dolní duté žíly jsou indikováni pacienti, pro které není vhodná antikoagulační léčba a trpí trombembolickou chorobou.

Kavafiltry se zavádějí Seldingerovou technikou přes femorální nebo jugulární žílu. Důležité je, aby byly zavedeny na správné místo − až na malé výjimky vždy pod ústí renálních žil, proto musíme před zákrokem provést kavografii a to nejlépe ve dvou projekcích.

  • Mezi komplikace patří chybné umístění filtru, perforace dolní duté žíly, trombóza dolní duté žíly, migrace při zvolení špatných rozměrů nebo při nedostatečné fixaci a komplikace spojené s katetrizací.

Nevaskulární intervence[upravit | editovat zdroj]

Nevaskulární výkony se provádějí mimo cévní systém. Řadíme sem intervence na žlučových cestách, na GIT, na dýchacích cestách a perkutánní drenáže abscesů.

Intervence na žlučových cestách[upravit | editovat zdroj]

Mezi nejčastější zákroky patří:

  • perkutánní transhepatická drenáž žlučových cest:
    • indikacemi jsou obstrukce žlučových cest provázené sepsí až jaterní dekompenzací, předoperační dekomprese žlučových cest a především léčba jinak neřešitelných onemocnění žlučových cest a paliativní léčba maligních stenóz;
    • absolutní kontraindikace nejsou;
    • před vlastním výkonem provádíme US, ERCP nebo CT vyšetření;
  • dilatace stenóz žlučových cest;
  • perkutánní extrakce konkrementů ze žlučových cest.

Intervence na GIT[upravit | editovat zdroj]

V tomto systému zasahujeme především při:

  • dilataci stenóz horní části GIT za použití balónkového katetru nebo stentů. Příčiny mohou být benigní − poleptání jícnu − ale častěji se jedná o malignity jícnu a kardie;
  • perkutánní gastrostomii − především u pacientů, kteří nemohou přijímat dlouhodobě potravu jiným způsobem.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Související obrázky[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.
  • JOSEF NEKULA, Miroslav Heřman, et al. Radiologie. První vydání. Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 205 s. ISBN 80-244-0259-9.