Záření gama – mechanismus vzniku

Z WikiSkript

Záření gama je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích. Je to druh ionizujícího záření. Do materiálů proniká lépe než záření alfa nebo záření beta, ale je méně ionizující.

Mechanismus vzniku záření[upravit | editovat zdroj]

Gama záření často vzniká spolu s alfa či beta zářením při radioaktivním rozpadu jader. Když jádro vyzáří částici nebo , nové jádro může být v excitovaném stavu. Do nižšího energetického stavu může přejít gama záření vyzářením fotonu podobně jako elektron v obalu atomu vyzářením kvanta ultrafialového záření.

Příklad:

= elektronové neutrino

Schematické znázornění gama záření:

Zářiče[upravit | editovat zdroj]

Většina radionuklidů jsou zářiče smíšené – buď nebo . Jen některé zářiče jsou čisté α či čisté – radioaktivní přeměna někdy nastává přímo na základní stav dceřiného jádra (tak je tomu např. u tritia nebo uhlíku ). Čisté zářiče γ však v přírodě neexistují, ale dají se připravit pomocí jaderné reakce v jaderných reaktorech. (Jsou využívány v oblasti nukleární medicíny).

Vnitřní konverze záření[upravit | editovat zdroj]

Vnitřní konverze záření je proces, při kterém je zabráněno emisi fotonů záření. Jejich energie je předána elektronům elektronového obalu a foton zaniká. Předaná energie je využita na uvolnění elektronu a na kinetickou energii, s níž elektron opouští své místo. Tyto elektrony se nazývají konverzní elektrony. Na jeho původní místo okamžitě přeskakuje elektron z vyšší hladiny, což je doprovázeno emisí kvant rentgenového záření. I toto záření může podlehnout vnitřní konverzi, takto emitované elektrony se nazývají "Augerovy elektrony".

Proces vnitřní konverze

Konverzní koeficient[upravit | editovat zdroj]

= je relativní pravděpodobnost vnitřní konverze vůči rozpadu , roste s a se jádra.

Energie gama záření
protonové číslo prvku = počet protonů v jádře

Izomerický přechod[upravit | editovat zdroj]

Izomerický přechod je přechod metastabilní/excitované formy jádra v energeticky nižší nebo základní stav. Za určitých podmínek je časový úsek excitovaného stavu natolik dlouhý, že jádro jeví svou vlastní radioaktivitu . Na podkladě tohoto jevu lze získat čisté zářiče .

Izomerie jádra = atomy/jádra o stejném protonovém i neutronovém čísle lišící se energetickým stavem jádra.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří, Pravoslav STRÁNSKÝ a František VÍTEK. Základy lékařské biofyziky. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2007. 201 s. ISBN 978-80-246-1386-4.