Základní příznaky při onemocnění periferních tepen a žil

Z WikiSkript

Onemocnění tepen[upravit | editovat zdroj]

Akutní tepenné uzávěry[upravit | editovat zdroj]

Vnikají náhlým uzávěrem tepny embolií, méně často trombózou, jsou doprovázené jejím spasmem (křeče). U 50 % postižených vzniká akutní ischemický syndrom, neléčený může vést až ke gangréně.

Žíly dolních končetin

Akutní ischemický syndrom[upravit | editovat zdroj]

Příznaky:

  • Prudká bolest;
  • chlad (hodnotíme srovnáním teploty obou končetin);
  • bledost kůže, která později přechází v mramorování až cyanózu;
  • poruchy hybnosti, citlivosti a reflexů;
  • chybí pulzace (vyšetřujeme od periferie);
  • kolaps povrchových žil.

Syndromy horní hrudní apertury[upravit | editovat zdroj]

Je to skupina syndromů, při nichž dochází ke kompresi nervově-cévního svazku horní končetiny.

  • Syndrom kostoklavikulární – vzniká tlak mezi 1. žebrem a klíční kostí.
  • Skalenový syndrom – tlak mezi m.scalenus anterior et medius a 1. žebrem.

Příznaky:

  • šelest v oblasti klíční kosti;
  • změny barvy, parastezie.

Onemocnění žil[upravit | editovat zdroj]

Tromboflebitida[upravit | editovat zdroj]

Tromboflebitida je zánět povrchový žil spojený se vznikem trombů, které jsou pevně fixovány k žilní stěně a většinou neembolizují. U pacientů nacházíme pouze lokální otok (nikoliv otok celé končetiny), zarudlé uzly či podélné kožní infiltráty s vyšší teplotou sledující průběh žil. Vzniká v důsledku dlouhodobé kanylace, jako následek mechanické iritace nebo infúze látek dráždících endotel. Často vzniká v patologicky změněné žíle (varix) nebo při systémových chorobách.

Žilní trombóza[upravit | editovat zdroj]

Žilní trombóza postihuje hluboký žilní systém, dochází k tvorbě trombů, které nejsou pevně fixovány k žilní stěně. Hrozí jejich uvolnění a embolizace do plic. Klinicky němé nebo nevýrazný obraz. Hluboká žilní trombóza (flebotrombóza) je vznik krevní sraženiny (trombu) v hlubokém žilním systému vedoucí k obstrukci (omezení toku krve žilou). Hluboká žilní trombóza postihuje primárně hluboký žilní systém (žíly bérce, popliteální žíla, femorální žíla až vysoká trombóza iliaky). Jedná se o nejčastější příčinu plicní embolie.

Příznaky[upravit | editovat zdroj]

  • Michaelisův příznak – zvýšení tělesné teploty.
  • Mahlerův příznak – zvýšení tepová frekvence.

Pohled[upravit | editovat zdroj]

  • asymetrický otok dolních končetin – barva kůže nemusí být jednotná;
  • Prattovy strážné žíly – rozšíření povrchových žil na přední straně bérce.

Pohmat[upravit | editovat zdroj]

  • Otok – dá se do něj udělat důlek;
  • plantární znamení – bolestivost při palpaci plosky;
  • Homansovo znamení – bolestivost lýtka při dorzální flexi nohy.

Chronická žilní insuficience[upravit | editovat zdroj]

Následek žilní trombózy či opakovaných tromboflebitid (vede to k destrukci chlopňového aparátu), může vést až ke vzniku bércového vředu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Grada, 2003. ISBN 80-247-0609-1.