Srdeční šelesty

Srdeční šelesty jsou typickým nálezem provázejícím srdeční postižení. Vznikají buď turbulencí krve nebo vibrací tkáně. Vždy jde o zneklidňující nález, přestože nemusí ihned znamenat srdeční vadu. O „nevinný“ šelest se jedná, pokud jsou všechna ostatní srdeční vyšetření v normě. Je užitečné definovat, zda jde o šelest systolický, diastolický (většinou patologický) nebo kontinuální. Šelest vyplňuje nejméně čtvrtinu příslušné fáze cyklu (systoly či diastoly).

Dělení

Fáze srdečního cyklu

Časný (protosystolický, protodiastolický)
Střední (mezo-)
Pozdní (tele-)

U dětí nelze odlišit – mají rychlou akci srdeční.

Změna intenzity

Pásový (nemění se)
Crescendový
Decrescendový
Crescendo-descrescendový

Intenzita šelestu

Šestistupňová klasifikace: 1/6 je slyšet až při soustředění; 2/6 nejtišší, který je slyšet bez soustředění; 3/6 jakkoli hlučný, ale bez víru; 4/6 provázen hmatným vírem; 5/6 je slyšet hranou fonendoskopu; 6/6 i po oddálení fonendoskopu od hrudníku

Frekvence šelestu

Nízkofrekvenční (šelest označujeme jako rachot – rumble)
Středněfrekvenční (šelesty drsné, hrubé)
Vysokofrekvenční (mají foukavý charakter)

Systolický šelest

Ejekční šelest: při průchodu krve zúženou chlopní, nevyplňuje celou systolu, začíná až za první a končí před druhou ozvou (crescendo-decrescendový).

Regurgitační šelest: vzniká při nedomykavosti, je pansystolický, hlasitost se po celou dobu nemění.

V dětské kardiologii se nedoporučuje tyto termíny užívat – nemusí být typické a můžou být i u jiných věcí.

Nevinné šelesty

Nevinným šelestem nazýváme zvuk, který je tvořen vibracemi srdečních stěn při proudění krve skrz komory a chlopně nebo průtokem krve skrz cévy srdce. Tento šelest je neškodný, často se vyskytuje u dětí a do dospělosti vymizí. Jsou relativně běžné. Vyskytují se asi v 80 %, zkušený pediatr je většinou dobře pozná. Jde o systolické šelesty krátké intenzity, stupeň 1–2/6, které se nikam nepropagují. V některých případech je vhodné provést echokardiogram a elektrokardiogram, aby došlo k vyloučení možného problému. Tyto šelesty nevyžadují žádnou medikaci a neindikují problém se srdcem. Ačkoliv se nejčastěji vyskytují u dětí a později vymizí, můžou být pozorovány i u dospělých.

Stillův šelest

Tento šelest je nejčastější u předškolních dětí a batolat. Je to vibrační či drásavý šelest o nízké frekvenci, který se vyskytuje při dolním sternu. Trvá krátce a připomíná zadrnčení strun. Mění se s polohou a nejlépe je slyšet vleže. Jeho intenzita se zesiluje po námaze a zeslabí se při Valsavově manévru, což je usilovný výdech proti zavřeným ústům.

Podrobnější informace naleznete na stránce Vibrační šelest.

Fyziologický ejekční šelest nad plicnicí

Vyskytuje se častěji u školních a dospívajících dětí. Má vypuzovací charakter a je nejvíce slyšet ve 2. mezižebří u sterna. Je ho možné zaměnit s nálezem lehké stenózy plicnice nebo defektu síňového septa, proto je důležitý normální nález II. ozvy nad plicnicí (bez rozštěpu nebo kliknutí).

Podrobnější informace naleznete na stránce Pulmonální vypuzovací šelest.

Šelest fyziologické periferní stenózy plicnice

Můžeme ho slyšet v prekordiu, v axilách a na zádech, bývá častý u novorozenců a kojenců, nejdéle do věku půl roku. Lze ho zaměnit se skutečnou periferní stenózou plicnice a s lehkou koarktací aorty.

Vířivý žilní šelest

Nejčastější bývá u dětí od tří do osmi let, slyšet je pod klíčky, nejlépe vpravo. Je tichý, hučivý a kontinuální, může budit podezření na otevřený ductus arteriosus. Výraznější je vstoje a při záklonu hlavy, naopak vleže a při předklonu (nebo při stisknutí jugulární žíly prstem) mizí.

Podrobnější informace naleznete na stránce Vířivý žilní šelest.

Indikace kardiologického vyšetření

Ke kardiologickému vyšetření by měl být poslán pacient se šelestem, který

má další příznaky – cyanózu, sníženou zdatnost, opakované respirační infekce,
hmotnostně neprospívá, nebo měl nízkou porodní hmotnost či má chromozomální abnormalitu,
má šelest hlučný (3/6 a více), provázený vírem nebo jinými fenomény či je diastolický,
má abnormální EKG či rtg nález.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Zdroj

Použitá literatura

LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. -. ISBN 978-80-7262-438-6.