Vyšetření srdce poslechem

From WikiSkripta

Auskultaci srdce provádíme pomocí fonendoskopu v poslechových místech jednotlivých chlopní, podle potřeby lze sledovat propagaci zvuku (např. v levé axilární čáře, mezi lopatkami). Vyšetřujeme ve třech polohách – vleže na zádech, vleže na levém boku a vsedě, pacient je svlečený do půl těla. Poslechu předchází palpace – nalezení místa úderu srdečního hrotu, možných vírů v poslechových místech. Vyšetřujeme při normálním dýchání i při apnoických pauzách, aby se vyloučily dýchací šelesty ("nadechnout, vydechnout, nedýchat").

Poslechové oblasti chlopní[edit | edit source]

Poslechová místa

Poslechové oblasti se liší od anatomických projekcí chlopní na stěnu hrudní.

  • aortální chlopeň (1) – 2. mezižebří parasternálně vpravo
  • pulmonální chlopeň (2) – 2. mezižebří parasternálně vlevo
  • Erbův bod (3) – 3. mezižebří parasternálně vlevo
  • trikuspidální chlopeň (4) – 5. sternokostální kloub vlevo
  • mitrální chlopeň (5) – oblast srdečního hrotu

Auskultační nález[edit | edit source]

Zvuky dělíme podle původu na srdeční a mimosrdeční (vznik v perikardu, velkých cévách). Srdeční zvuky se dělí na ozvy (do 0,1 s) a šelesty (nad 1 s).

Průběh srdečního cyklu a srdeční ozvy

Ozvy se dělí podle mechanismu vzniku na:

  • uzavírací – I. (systolická), II. (diastolická)
  • plnicí – III., IV.
  • přídatné zvuky – otevírací (zúžené venózní ústí), ejekční (kliky, tepenné ústí)

I. a II. ozva jsou slyšet vždy, ostatní zvuky se lokalizují buď mezi I. a II. ozvu – jevy systolické, nebo II. a I. ozvu – jevy diastolické.

Srdeční ozvy[edit | edit source]

Zpravidla slyšíme 2 ozvy, u mladých lidí nebo patologicky můžeme slyšet 3 nebo i 4 ozvy. První ozva je začátek systoly, druhá je konec systoly. Systolická pauza je pauza mezi první a druhou ozvou (je kratší). Diastolická pauza je pauza mezi druhou a následující první ozvou (je delší). Při klidné srdeční frekvenci tvoří systola 1/3 srdeční revoluce, diastola tvoří 2/3. Při tachykardii se zkracuje délka diastoly, takže obě pauzy pak můžou být stejně dlouhé.

První (systolická) ozva[edit | edit source]

  • je tvořena vibracemi při kontrakci levé komory, uzávěrem cípatých a otevřením poloměsíčitých chlopní;
  • souvisí s prudkým vzestupem komorového tlaku na začátku systoly;
  • nejlépe slyšitelná v oblasti srdečního hrotu;
  • je temnější a delší než druhá ozva;
  • následuje po ní systolická pauza;
  • zesílení – způsobeno rychlostí stahu levé komory při pohyblivých cípech chlopně;
  • oslabení – pozorujeme při selhání levé komory, u fibrotické změny nebo kalcifikace mitrální chlopně (po revmatickém poškození srdce), obezity;
  • rozštěp – asynchronní kontrakce komor například při blokádě Tawarových ramének, lépe slyšitelný v inspiriu.

Druhá (diastolická) ozva[edit | edit source]

  • vzniká uzavřením poloměsíčitých chlopní;
  • je slyšitelná na bázi srdce (2. a 3. mezižebří);
  • je jasná a krátká;
  • následuje po ní diastolická pauza;
  • tvořena dvěma komponentami – uzavírací aortální (A2) a uzavírací pulmonální (P2), vznikají opožděným uzávěrem pulmonální chlopně oproti aortální o 0,02 s, tento fyziologický rozštěp se v inspirii zvětšuje na 0,04 s;
    • pravá komora je relativně lépe plněna, díky nasávací činnosti hrudníku;
    • levá komora se plní hůř (krev zůstává v roztažených plicních žilách);
  • fixní rozštěp – nezávisí na dýchání; způsoben poklesem odporu v plicním řečišti, pomalejší aktivací pravé komory (BPTR);
  • paradoxní rozštěp – opoždění aortální komponenty; zpomalená aktivace levé komory (BLTR), aortální regurgitace, prodloužení mechanické systoly (hypertenze, blok výtokového traktu);
  • zesílení komponenty – A2 u systémové hypertenze, P2 u plicní hypertenze, embolizace plicnice – II. ozve lépe slyšitelná vlevo, je slyšitelná i v oblasti hrotu, kde normálně není;
  • zeslabení komponenty – při nepohyblivosti chlopní.

Třetí (protodiastolická) ozva[edit | edit source]

  • tvoří se ve fázi rychlého plnění komor a jejich rychlého rozpínání;
  • souvisí s náhlým prudkým ukončením rozpínání komor v iniciální fázi diastoly;
  • závisí na tloušťce stěny – častěji u dilatované kardiomyopatie a nebývá u těžké hypertrofie;
  • diastolická, 0,15 s po druhé ozvě;
  • vyskytuje se fyziologicky u zdravých mladých jedinců;
  • patologicky – u selhávání levé komory díky vysokému plnícímu tlaku levé síně (ne vždy slyšetelná), neselhávající mitrální regurgitace; temná, lépe slyšitelná v exspiriu, na levém boku, po zacvičení (navození tachykardie) – prezentuje se jako protodiastolický cval (angl. gallop).

Čtvrtá (presystolická) ozva[edit | edit source]

  • vzniká při plnění komor kontrakcí síní na konci diastoly;
  • fyziologicky – mladí jedinci se silnou kontrakcí síní a po prodělání infarktu myokardu;
  • patologicky – u snížení poddajnosti levé komory s dobrou kontrakcí síní – není známkou srdečního selhávání (nemůže být u fibrilace síní), je u hypertenze, ICHS;
  • může tvořit síňový cval, u srdeční frekvence nad 100/min může III. a IV. ozva splynout – sumační cval nebo vytvořit čtyřdobý rytmus

Přídatné zvuky[edit | edit source]

Nevznikají u normálních chlopní, pouze u patologicky změněných. Slyšitelné jako vysokofrekvenční klapnutí.

  • otevírací klapnutí při mitrální stenóze (opening snap) – začátek diastoly, značí zvýšený tlak v levé síni, čím blíže II. ozvě, tím závažnější stenóza, nejlépe slyšitelný nad bazí a parasternálně vlevo;
  • ejekční klik u aortální stenózy – časný systolický, charakteristický pro kongenitální valvulární stenózu;
  • systolický klik u prolapsu mitrální chlopně – mezosystolický (mid-systolický)[1].

Srdeční šelesty[edit | edit source]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Srdeční šelesty.

Vyšetření srdce[edit | edit source]



Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Praha : GRADA Publishing, 2007. 243 s. ISBN 978-80-247-1309-0.


  • ŠPINAR, Jindřich a Ondřej LUDKA, et al. Propedeutika a vyšetřovací metody vnitřních nemocí. 2. vydání. Praha : Grada, 2013. ISBN 9788024743561.


  • ŠTEJFA, Miloš. Kardiologie. 3. vydání. Praha : Grada, 2007. 722 s. ISBN 978-80-247-1385-4.
  1. WEI, J. Y. a N. J. FORTUIN. Diastolic sounds and murmurs associated with mitral valve prolapse.. Circulation [online]. 1981, roč. 1981, vol. 63, no. 3, s. 559–564, dostupné také z <https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/01.cir.63.3.559>. ISSN –. PMID: 7460241.DOI: 10.1161/01.cir.63.3.559.