Vyšetření srdce poslechem
Auskultaci srdce provádíme pomocí fonendoskopu v poslechových místech jednotlivých chlopní, podle potřeby lze sledovat propagaci zvuku (např. v levé axilární čáře, mezi lopatkami). Vyšetřujeme ve třech polohách – vleže na zádech, vleže na levém boku a vsedě, pacient je svlečený do půl těla. Poslechu předchází palpace – nalezení místa úderu srdečního hrotu, možných vírů v poslechových místech. Vyšetřujeme při normálním dýchání i při apnoických pauzách, aby se vyloučily dýchací šelesty ("nadechnout, vydechnout, nedýchat").
Poslechové oblasti chlopní[edit | edit source]
Poslechové oblasti se liší od anatomických projekcí chlopní na stěnu hrudní.
- aortální chlopeň (1) – 2. mezižebří parasternálně vpravo
- pulmonální chlopeň (2) – 2. mezižebří parasternálně vlevo
- Erbův bod (3) – 3. mezižebří parasternálně vlevo
- trikuspidální chlopeň (4) – 5. sternokostální kloub vlevo
- mitrální chlopeň (5) – oblast srdečního hrotu
Auskultační nález[edit | edit source]
Zvuky dělíme podle původu na srdeční a mimosrdeční (vznik v perikardu, velkých cévách). Srdeční zvuky se dělí na ozvy (do 0,1 s) a šelesty (nad 1 s).
Ozvy se dělí podle mechanismu vzniku na:
- uzavírací – I. (systolická), II. (diastolická)
- plnicí – III., IV.
- přídatné zvuky – otevírací (zúžené venózní ústí), ejekční (kliky, tepenné ústí)
I. a II. ozva jsou slyšet vždy, ostatní zvuky se lokalizují buď mezi I. a II. ozvu – jevy systolické, nebo II. a I. ozvu – jevy diastolické.
Srdeční ozvy[edit | edit source]
Zpravidla slyšíme 2 ozvy, u mladých lidí nebo patologicky můžeme slyšet 3 nebo i 4 ozvy. První ozva je začátek systoly, druhá je konec systoly. Systolická pauza je pauza mezi první a druhou ozvou (je kratší). Diastolická pauza je pauza mezi druhou a následující první ozvou (je delší). Při klidné srdeční frekvenci tvoří systola 1/3 srdeční revoluce, diastola tvoří 2/3. Při tachykardii se zkracuje délka diastoly, takže obě pauzy pak můžou být stejně dlouhé.
První (systolická) ozva[edit | edit source]
- je tvořena vibracemi při kontrakci levé komory, uzávěrem cípatých a otevřením poloměsíčitých chlopní;
- souvisí s prudkým vzestupem komorového tlaku na začátku systoly;
- nejlépe slyšitelná v oblasti srdečního hrotu;
- je temnější a delší než druhá ozva;
- následuje po ní systolická pauza;
- zesílení – způsobeno rychlostí stahu levé komory při pohyblivých cípech chlopně;
- zesílení první ozvy nacházíme u mitrální stenózy, u námahové tachykardie, u nemocných s horečkou nebo tyreotoxikózou;
- oslabení – pozorujeme při selhání levé komory, u fibrotické změny nebo kalcifikace mitrální chlopně (po revmatickém poškození srdce), obezity;
- rozštěp – asynchronní kontrakce komor například při blokádě Tawarových ramének, lépe slyšitelný v inspiriu.
Druhá (diastolická) ozva[edit | edit source]
- vzniká uzavřením poloměsíčitých chlopní;
- je slyšitelná na bázi srdce (2. a 3. mezižebří);
- je jasná a krátká;
- následuje po ní diastolická pauza;
- tvořena dvěma komponentami – uzavírací aortální (A2) a uzavírací pulmonální (P2), vznikají opožděným uzávěrem pulmonální chlopně oproti aortální o 0,02 s, tento fyziologický rozštěp se v inspirii zvětšuje na 0,04 s;
- pravá komora je relativně lépe plněna, díky nasávací činnosti hrudníku;
- levá komora se plní hůř (krev zůstává v roztažených plicních žilách);
- fixní rozštěp – nezávisí na dýchání; způsoben poklesem odporu v plicním řečišti, pomalejší aktivací pravé komory (BPTR);
- paradoxní rozštěp – opoždění aortální komponenty; zpomalená aktivace levé komory (BLTR), aortální regurgitace, prodloužení mechanické systoly (hypertenze, blok výtokového traktu);
- zesílení komponenty – A2 u systémové hypertenze, P2 u plicní hypertenze, embolizace plicnice – II. ozve lépe slyšitelná vlevo, je slyšitelná i v oblasti hrotu, kde normálně není;
- zeslabení komponenty – při nepohyblivosti chlopní.
Třetí (protodiastolická) ozva[edit | edit source]
- tvoří se ve fázi rychlého plnění komor a jejich rychlého rozpínání;
- souvisí s náhlým prudkým ukončením rozpínání komor v iniciální fázi diastoly;
- závisí na tloušťce stěny – častěji u dilatované kardiomyopatie a nebývá u těžké hypertrofie;
- diastolická, 0,15 s po druhé ozvě;
- vyskytuje se fyziologicky u zdravých mladých jedinců;
- patologicky – u selhávání levé komory díky vysokému plnícímu tlaku levé síně (ne vždy slyšetelná), neselhávající mitrální regurgitace; temná, lépe slyšitelná v exspiriu, na levém boku, po zacvičení (navození tachykardie) – prezentuje se jako protodiastolický cval (angl. gallop).
Čtvrtá (presystolická) ozva[edit | edit source]
- vzniká při plnění komor kontrakcí síní na konci diastoly;
- fyziologicky – mladí jedinci se silnou kontrakcí síní a po prodělání infarktu myokardu;
- patologicky – u snížení poddajnosti levé komory s dobrou kontrakcí síní – není známkou srdečního selhávání (nemůže být u fibrilace síní), je u hypertenze, ICHS;
- může tvořit síňový cval, u srdeční frekvence nad 100/min může III. a IV. ozva splynout – sumační cval nebo vytvořit čtyřdobý rytmus
Přídatné zvuky[edit | edit source]
Nevznikají u normálních chlopní, pouze u patologicky změněných. Slyšitelné jako vysokofrekvenční klapnutí.
- otevírací klapnutí při mitrální stenóze (opening snap) – začátek diastoly, značí zvýšený tlak v levé síni, čím blíže II. ozvě, tím závažnější stenóza, nejlépe slyšitelný nad bazí a parasternálně vlevo;
- ejekční klik u aortální stenózy – časný systolický, charakteristický pro kongenitální valvulární stenózu;
- systolický klik u prolapsu mitrální chlopně – mezosystolický (mid-systolický)[1].
Srdeční šelesty[edit | edit source]
Vyšetření srdce[edit | edit source]
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Praha : GRADA Publishing, 2007. 243 s. ISBN 978-80-247-1309-0.
- ŠPINAR, Jindřich a Ondřej LUDKA, et al. Propedeutika a vyšetřovací metody vnitřních nemocí. 2. vydání. Praha : Grada, 2013. ISBN 9788024743561.
- ŠTEJFA, Miloš. Kardiologie. 3. vydání. Praha : Grada, 2007. 722 s. ISBN 978-80-247-1385-4.
- ↑ WEI, J. Y. a N. J. FORTUIN. Diastolic sounds and murmurs associated with mitral valve prolapse.. Circulation [online]. 1981, roč. 1981, vol. 63, no. 3, s. 559–564, dostupné také z <https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/01.cir.63.3.559>. ISSN –. PMID: 7460241.DOI: 10.1161/01.cir.63.3.559.