Aktinomykóza

Aktinomycety

Aktinomycety a nokardie představují přechod mezi bakteriemi a plísněmi – tvoří dlouhá větvící se vlákna. Hlavními zástupci jsou:

1. Actinomyces israeli – anaerobní nebo mikroaerofilní, nachází se v ústní dutině (často v tonsilárních kryptách)
2. Nocardia asteroides – aerobní, acidoresistentní, saprofyt v půdě a rostlinách

Aktinomykóza

Aktinomykóza je chronická infekce vyvolaná Actinomyces israeli. Lokální zánětlivé změny (generalisace z pyemie je vzácná) mají dvojí charakter:

1. hnisavá kolikvace – tvorba abscesů, eventuálně píštělí
2. fibroprodukce – jizvení

Neléčený proces se dále šíří per continuitatem, nezastaví jej ani fascie ani kost.

Morfologie

Základním morfologickým projevem je jizvící se zánětlivý infiltrát v podobě velkých, tuhých, nepřesně ohraničených pseudotumorosních útvarů prostoupených abscesy (tzv. aktinomykom), důležitá je přítomnost drúz tvořených aktinomycetovými vlákny (centrum kompaktní, na periferii jsou vlákna uspořádána radiálně, na okrajích kyjovitě ztluštělá a silně eosinofilní – tzv. Splendorův-Hoeppliho fenomén z reakce mezi antigenem a protilátkou), drúzy jsou patrné i makroskopicky jako sírově žlutá granula, která mohou odcházet s hnisem píštělemi.

Aktinomykom – Splendorův-Hoeppliho fenomén

Drúza

Formy

Podle lokalizace se rozlišuje několik forem aktinomykosy:

1. cervikofaciální – začíná kdekoliv v ústní dutině a hltanu, především v dásni dolní čelisti, zevně je patrné zánětlivé zduření a vytváření píštělí, jimiž se navenek otvírají mnohotné abscesy
2. intrathorakální – nejčastěji infekce plic aspirací aktinomycet z ústní dutiny, případně per continuitatem nebo hematogenně z cervikofaciální či abdominální formy, aktinomykosa plic má charakter chronické abscedující pneumonie
3. abdominální – vzniká propagací z hrudníku nebo jde o primární střevní aktinomykosu nejspíše deglutičního původu, nejčastěji je postižen apendix, opět jde o hnisavý a fibroproduktivní proces se vznikem srůstů mezi sousedními orgány a s tvorbou píštělí (zevních i vnitřních), thrombophlebitis mesenteriálních žil vede k portální pyemii – v játrech jsou pak mnohočetné abscesy
4. kožní – zřídka vzniká primárně (hluboký zánětlivý infiltrát, abscesy se provalují píštělemi a vznikají vředy, proces se šíří do hloubky a zachvacuje fascie, svaly a další tkáně), většinou vzniká provalením hlouběji uložených procesů

Diagnostika

• mikroskopické vyšetření nebo kultivace
• častěji histologické vyšetření

Terapie

• podáváme penicilin 6–8 týdnů
• alternativou jsou tetracyklin, chloramfenikol, makrolidy, klindamycin

Prevence

• ústní hygiena, pravidelná výměna zubního kartáčku a návštěvy stomatologa

Nokardiosa

• postihuje primárně plíce (tvorba granulomů, podobná tuberkulose), ve srovnání s aktinomykosou má větší sklon ke generalisaci, hlavně do mozku a kůže
• v terapii je výhodná kombinace antibakteriální (sulfonamid, cefotaxim, aminoglykosidy) a chirurgické léčby

Mycetom (maduromykosa)

• chronické kožní onemocnění v tropických a subtropických oblastech, postihuje převážně dolní končetiny, původci jsou bakterie (nokardie a streptomycety) i plísně

Odkazy

Související články

• Antimykotika
• Imunitní obrana proti intracelulárním bakteriím a plísním

Zdroj

• PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009]. <https://langenbeck.webs.com/>.

• DOSTÁL, Václav, et al. Infektologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2004. 338 s. ISBN 80-246-0749-2.