Ankylozující spondylartritida

Z WikiSkript


Ankylozující spondylartritida
Ankylosing spondylitis
Spondylitis ankylosans
RTG snímek lumbální páteře v boční projekci. Typický obraz bambusové tyče; osifikace kloubů a vazů.
RTG snímek lumbální páteře v boční projekci. Typický obraz bambusové tyče; osifikace kloubů a vazů.
Rizikové faktory HLA-B27, mužské pohlaví [1]
Klasifikace a odkazy
MKN-10 juvenilní ankylozující spondylartritidaM08.1, dospělácka formaM45
MeSH ID D013167
OMIM 106300
MedlinePlus 000420
Medscape 332945
Shoberův test
Ukázka změn na páteři u Bechtěrevovy choroby. Obraz bambusové tyče a hrudní hyperkyfózy vzniklý v důsledku osifikace zánětlivě změněných tkání

Ankylozující spondylartritida (také morbus Bechtěrev či spondylitis ankylosans) patří mezi spondylartritidy, skupinu zánětlivých revmatických onemocnění, postihující spojení na páteři (intervertebrální, kostovertebrální, SI skloubení, disky a vazy páteře, někdy i kořenové či periferní klouby). Vede k postupné osifikaci kloubních pouzder a vazů a tím k ankylóze segmentů až celé páteře (může ztuhnout v jakémkoli postavení).

Etiopatogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Onemocnění začíná v mladém věku (nejčastěji 2.–3. decenium). Vyskytuje se častěji u mužů. Nemoc je vázaná na HLA-B27. Etiologické agens nebylo prokázáno. Uvažuje se o roli střevní mikroflóry.

Příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Příznaky nemoci se dělí do tří skupin: axiální, periferní a mimokloubní příznaky.

Axiální příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi základní příznaky nemoci patří zánětlivá bolest v dolních zádech – vzniká na pokladě sakroiliitidy, typicky v druhé polovině noci a pacienta probudí ze spaní. Je provázena ranní ztuhlostí. Bolest i ztuhlost se zlepšují s rozcvičením. Bolest se dále šíří na vyšší oblasti páteře (až na krční páteř) – pokladem je spondylitida. Mezi axiální příznaky jsou řazeny i artritidy ramenních a kyčelních kloubů.

Periferní příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nejčastěji vzniká nesymetrická oligoartritida s preferencí na dolních končetinách. Může se vyskytnout i daktylitida (tzv. párkovitý prst) – postižení interfalangeálních kloubů jednoho prstu a šlachy.

Mimokloubní příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Fyzikální vyšetření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Při vyšetření se zaměřujeme na sakroiliakální klouby, rozvíjení páteře ve třech rovinách a expanze hrudníku.

  • Mennelův manévr – Tlačíme pacientovi na křídla kyčelních kostí. Test je pozitivní v případě, že pacient pociťuje bolest na poškozené straně.
  • Schoberův test – Ukazuje rozvíjení bederní páteře.
  • Forestierova flèche – Jedná se o vzdálenost okciputu ke kolmé stěně. Měla by být maximálně 2 cm.
  • lateroflexe
  • expanze hrudníku – minimálně 5 cm
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vyšetření pohyblivosti páteře.

Zobrazovací metody[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Na RTG je prvním projevem sakroiliitida. Dále vznikají syndesmofyty a osifikace úponů šlach, což vede k fúzi obratlových těl až k obrazu tzv. bambusové tyče. Sakroileitida často oboustranná.

Rozlišujeme 5 stadií podle lokalizace změn.

Stadium zánětlivé změny
Stadium I unilaterální sakroiliitida
Stadium II bilaterální sakroiliitida
Stadium III postižení lumbální páteře
stadium IV postižení hrudní páteře
stadium V postižení krční páteře

Další důležitou zobrazovací metodou je magnetická rezonance, kde je typickým nálezem přítomnost výpotku nebo otok kostní dřeně.

Laboratorní vyšetření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V laboratorním nálezu nalezneme zvýšení sedimentace a CRP, normocytární normochromní anémii.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Základem léčby je pravidelné, celoživotní cvičení, rehabilitace a fyzikální terapie. U pacientů je každý rok indikována lázeňská léčba. Farmakologická léčba zahrnuje:

CAVE!!! DMARDs nemají žádný vliv na axiální příznaky!

  • biologická léčba – TNF blokující léky: etanerceptStátní úřad pro kontrolu léčiv: etanercept, infliximabStátní úřad pro kontrolu léčiv: infliximab,adalimumabStátní úřad pro kontrolu léčiv: adalimumab, golimumabStátní úřad pro kontrolu léčiv: golimumab.[1];


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.


Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.