Ulcerózní kolitida
Ulcerózní kolitida (idiopatická proktokolitida, proctocolitis idiopathica, MKN-10:K51) je vzácný autoimunitní typ zánětu trávící trubice. Jde o hemoragicko-hnisavý až ulcerózní zánět sliznice a submukózy konečníku a přilehlé části colon (proctocolitis, popř. celého colon – pancolitis, nikdy nejsou změny v tenkém střevě). 20 % pacientů je diagnostikováno před dvacátým rokem života.
Epidemiologie[edit | edit source]
- prevalence: 150/100 000 obyvatel;
- 19 % pacientů jsou děti do 18 let – pediatrická prevalence: 29/100 000 obyvatel; pediatrická incidence: 1-3/100 000 obyvatel;
- výskyt v posledních letech nestoupá (na rozdíl od Crohnovy choroby);
- průměrný věk pacientů je 11 let.[1]
Etiopatogeneze[edit | edit source]
Příčina není známá. Mezi nejpravděpodobnější teorie patří dysregulace imunitní odpovědi na běžné bakteriální antigeny. Zánět postihuje pouze rektum a kolon a to v různém rozsahu. U dětí je častá pankolitida. Zánět je kontinuální a distální úseky tlustého střeva jsou většinou postižené více.[1]
Patologický obraz[edit | edit source]
Je postižena pouze mukóza a submukóza. Postižení je na rozdíl od m. Crohn kontinuální. Makroskopicky kontrakce postiženého úseku, sliznice je hypertrofická a edematózní s četnými vředy s navalitými okraji, seróza je lesklá, mesocolon nezesíleno. Mikroskopicky kryptové abscesy (dilatované krypty vyplněné polymorfonukleáry, jejich rozpadem dochází k odloučení sliznice a zvředovatění).
Klinický obraz[edit | edit source]
- Gastrointestinální příznaky
- průjmy s krví;
- bolesti podbřišku v souvislosti s defekací;
- tenesmy (bolestivé nucení na stolici, po defekaci přetrvává pocit nucení).[1]
Podle lokalizace rozlišujeme dva základní syndromy:
- rektální syndrom – tenesmy (nutkavý pocit na stolici s defekací malého množství stolice nebo hlenu s krví);
- kolitický syndrom – křečovité bolesti břicha s vodnatými průjmy s příměsí krve a hlenu, ztráty albuminů.
- Extraintestinální manifestace
Jsou podstatně méně časté než u Crohnovy choroby. Patří mezi ně:
- artralgie, erythema nodosum, pyoderma gangrenosum.[1]
Komplikace[edit | edit source]
- iridocyklitida (postihuje asi 1 % pacientů)
- glaukom a katarakta v důsledku léčby kortikosteroidy
- primární sklerózující cholangitida – může předcházet projevy ulcerózní kolitidy
- „overlap syndrom“ s autoimunitní hepatitidou, primární sklerózující cholangitidou a ulcerózní kolitidou
- tromboembolické komplikace
- toxické megakolon (RF: anticholinergika, opiáty, irigografie, kolonoskopie)
- kolorektální karcinom (po 10 letech u 2 %, po 50 letech u 40 % pacientů) – prevence 5-ASA a kyselina listová.[1]
Diagnostika[edit | edit source]
- anamnéza: chronické průjmy, rektální krvácení, ohraničené bolesti břicha, ztráta výkonnosti, úbytek hmotnosti;
- fyzikální vyšetření: bledost, bolestivá rezistence v levém podbřišku;
- laboratorní diagnostika: lehce až středně zvýšené markery zánětu, anémie;
- protilátky proti cytoplazmatickým komponentám neutrofilních leukocytů (pANCA) pozitivní v 70 %;
- další parametry jako u Crohnovy choroby;
- endoskopie – metoda volby; vždy horní i dolní (k odlišení Crohnovy choroby);
- zobrazovací metody:
- ultrazvuk: ztluštěná střevní stěna;
- irigografie pouze u striktur, které nelze překonat endoskopicky; vymizení haustrace kolon, pseudopolypy, striktury;
- scintigrafie s leukocyty značenými radionuklidy se nepoužívá – pouze nespecifický průkaz zánětu.[1]
Terapie[edit | edit source]
Základní cíle: navození a udržení remise, prevence komplikací.
- Medikamentózní terapie
- 5-aminosalicyláty (sulfasalazin, mesalazin) – blokují metabolismus kyseliny arachidonové, tím působí mírně protizánětlivě. Kortikosteroidy lokálně působící (budenosid) nebo systémově působící (Prednison). Imunomodulancia (azathioprin, 6-mercaptopurin). Cyklosporin A – při rezistenci na kortikosteroidy. Tacrolimus (imunosupresivum ze skupiny makrolidů).
- Cílená léčba
- Infliximab (Remicade) – chimérická monoklonální protilátka (lidská + myší) proti TNF-α.
- Probiotika
- E. coli Nissle – u dospělých s lehčím průběhem mají srovnatelný účinek jako mesalazin.
- Terapie výživou
- Enterální výživa nemá tak výrazný efekt jako u Crohnovy choroby.
- Chirurgická terapie
-
- Urgentní indikace jsou při perforaci, krvácení, endotoxemickém šoku a toxické megacolon.
- Provádí se subtotální kolektomie s ileostomií a slepým uzávěrem rekta dle Hartmanna nebo jeho vyvedením jako mukózní píštěle v dolním pólu operační rány dle Mikulicze.
- Elektivní (plánované) operace při selhání konservativní léčby, slizniční dysplázii nebo karcinomu, striktuře či extrakolických projevech.
- Doporučuje se totální proktokolektomie s ileostomií nebo s ileo-anální anastomózou pomocí pouche (J, S nebo W). Pouch tvoří rezervoár stolice, takže není nutná trvalá ileostomie.[1]
- Urgentní indikace jsou při perforaci, krvácení, endotoxemickém šoku a toxické megacolon.
- Podpůrná terapie
- Psychologická péče.[1]
Porovnání Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy[edit | edit source]
V diferenciální diagnostice se lze řídit následujícími odlišnostmi ve výsledcích vyšetření a v projevech:
Crohnova choroba | ulcerózní kolitida | |
---|---|---|
Lokalizace | celý trávicí trakt, nejčastěji terminální ileum | rektum a kolon |
RTG břicha | segmentární postižení (střídání zánětlivých a nepostižených úseků) | kontinuální postup orálním směrem |
ztluštění střevní stěny, stenózy | vymizelá haustrace | |
Endoskopie | diskontinuální postižení, fokální afty, lineární vředy | hemoragická sliznice, difuzní zánět, pseudopolypy |
Histologie | zánět všech vrstev střevní stěny (transmurální) | zánět sliznice a submukózy |
typické epiteloidní granulomy, lymfocytární infiltráty | kryptitida, kryptové abscesy | |
Klinický obraz | bolesti břicha, úbytek na váze, průjmy s krví a hlenem | krvavé průjmy s tenezmy |
Komplikace | tvorba píštělí, stenóz a abscesů | zvýšené riziko vzniku karcinomu[2] |
Souhrnné video[edit | edit source]
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
- ZÁDOROVÁ, Zdena. Česká gastroenterologická společnost : Nespecifické střevní záněty [online]. ©2007. Poslední revize 2009-01-23, [cit. 2010-05-02]. <https://www.cgs-cls.cz/informace-pro-pacienty/nespecificke-strevni-zanety/>.
- Ulcerózní kolitida – video na youtube.com
Reference[edit | edit source]
Zdroje[edit | edit source]
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2010]. <https://langenbeck.webs.com/>.
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2009]. <https://www.stefajir.cz/>.
Použitá literatura[edit | edit source]
- HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
- ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.