Ulcerózní kolitida

Z WikiSkript
Endoskopický obraz ulcerózní kolitidy

Ulcerózní kolitida (idiopatická proktokolitida, proctocolitis idiopathica, MKN-10:K51) je vzácný autoimunitní typ zánětu trávící trubice. Jde o hemoragicko-hnisavý až ulcerózní zánět sliznice a submukózy konečníku a přilehlé části colon (proctocolitis, popř. celého colon – pancolitis, nikdy nejsou změny v tenkém střevě). 20 % pacientů je diagnostikováno před dvacátým rokem života.

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • prevalence: 150/100 000 obyvatel;
  • 19 % pacientů jsou děti do 18 let – pediatrická prevalence: 29/100 000 obyvatel; pediatrická incidence: 1-3/100 000 obyvatel;
  • výskyt v posledních letech nestoupá (na rozdíl od Crohnovy choroby);
  • průměrný věk pacientů je 11 let.[1]

Etiopatogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Příčina není známá. Mezi nejpravděpodobnější teorie patří dysregulace imunitní odpovědi na běžné bakteriální antigeny. Zánět postihuje pouze rektum a kolon a to v různém rozsahu. U dětí je častá pankolitida. Zánět je kontinuální a distální úseky tlustého střeva jsou většinou postižené více.[1]

Ulcerózní kolitida – biopsie

Patologický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je postižena pouze mukóza a submukóza. Postižení je na rozdíl od m. Crohn kontinuální. Makroskopicky kontrakce postiženého úseku, sliznice je hypertrofická a edematózní s četnými vředy s navalitými okraji, seróza je lesklá, mesocolon nezesíleno. Mikroskopicky kryptové abscesy (dilatované krypty vyplněné polymorfonukleáry, jejich rozpadem dochází k odloučení sliznice a zvředovatění).

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.
Gastrointestinální příznaky
  • průjmy s krví;
  • bolesti podbřišku v souvislosti s defekací;
  • tenesmy (bolestivé nucení na stolici, po defekaci přetrvává pocit nucení).[1]

Podle lokalizace rozlišujeme dva základní syndromy:

  1. rektální syndrom – tenesmy (nutkavý pocit na stolici s defekací malého množství stolice nebo hlenu s krví);
  2. kolitický syndrom – křečovité bolesti břicha s vodnatými průjmy s příměsí krve a hlenu, ztráty albuminů.
Extraintestinální manifestace

Jsou podstatně méně časté než u Crohnovy choroby. Patří mezi ně:

  • artralgie, erythema nodosum, pyoderma gangrenosum.[1]

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • anamnéza: chronické průjmy, rektální krvácení, ohraničené bolesti břicha, ztráta výkonnosti, úbytek hmotnosti;
  • fyzikální vyšetření: bledost, bolestivá rezistence v levém podbřišku;
  • laboratorní diagnostika: lehce až středně zvýšené markery zánětu, anémie;
    • protilátky proti cytoplazmatickým komponentám neutrofilních leukocytů (pANCA) pozitivní v 70 %;
    • další parametry jako u Crohnovy choroby;
  • endoskopie – metoda volby; vždy horní i dolní (k odlišení Crohnovy choroby);
  • zobrazovací metody:
    • ultrazvuk: ztluštěná střevní stěna;
    • irigografie pouze u striktur, které nelze překonat endoskopicky; vymizení haustrace kolon, pseudopolypy, striktury;
    • scintigrafie s leukocyty značenými radionuklidy se nepoužívá – pouze nespecifický průkaz zánětu.[1]

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Základní cíle: navození a udržení remise, prevence komplikací.

Medikamentózní terapie
  • 5-aminosalicyláty (sulfasalazin, mesalazin) – blokují metabolismus kyseliny arachidonové, tím působí mírně protizánětlivě;
  • kortikosteroidy lokálně působící (budenosid) nebo systémově působící (Prednison);
  • imunomodulancia (azathioprin, 6-mercaptopurin);
  • cyklosporin A – při rezistenci na kortikosteroidy;
  • tacrolimus (imunosupresivum ze skupiny makrolidů).
Cílená léčba
  • infliximab (Remicade) – chimérická monoklonální protilátka (lidská+myší) proti TNF-α
Probiotika
  • E. coli Nissle – u dospělých s lehčím průběhem mají srovnatelný účinek jako mesalazin;
Terapie výživou
  • enterální výživa nemá tak výrazný efekt jako u Crohnovy choroby;
Chirurgická terapie
  • Urgentní indikace jsou při perforaci, krvácení, endotoxemickém šoku a toxickém megacolon – provádí se subtotální kolektomie s ileostomií a slepým uzávěrem rekta dle Hartmanna nebo jeho vyvedením jako mukózní píštěle v dolním pólu operační rány dle Mikulicze.
  • Elektivní (plánované) operace při selhání konservativní léčby, slizniční dysplázii nebo karcinomu, striktuře či extrakolických projevech, doporučuje se totální proktokolektomie s ileostomií nebo s ileo-anální anastomosou pomocí pouche (J, S nebo W). Pouch tvoří rezervoár stolice, takže není nutná trvalá ileostomie.[1]
Podpůrná terapie
  • psychologická péče.[1]

Porovnání Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Crohnova choroba vs. ulcerózní kolitida

V diferenciální diagnostice se lze řídit následujícími odlišnostmi ve výsledcích vyšetření a v projevech:

Crohnova choroba ulcerózní kolitida
Lokalizace celý trávicí trakt, nejčastěji terminální ileum rektum a kolon
RTG břicha segmentární postižení (střídání zánětlivých a nepostižených úseků) kontinuální postup orálním směrem
ztluštění střevní stěny, stenózy vymizelá haustrace
Endoskopie diskontinuální postižení, fokální afty, lineární vředy hemoragická sliznice, difuzní zánět, pseudopolypy
Histologie zánět všech vrstev střevní stěny (transmurální) zánět sliznice a submukózy
typické epiteloidní granulomy, lymfocytární infiltráty kryptitida, kryptové abscesy
Klinický obraz bolesti břicha, úbytek na váze, průjmy s krví a hlenem krvavé průjmy s tenezmy
Komplikace tvorba píštělí, stenóz a abscesů zvýšené riziko vzniku karcinomu[2]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 316-318. ISBN 978-80-7262-772-1.
  2. MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 372-377. ISBN 978-80-247-2525-3.

Zdroje[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.