EKG (pediatrie)

Z WikiSkript
Vedlejší článek Pro toto téma je ve WikiSkriptech základní článek na stránce Elektrokardiografie.
EKG křivka

Při zápisu EKG křivek používáme dvanácti svodový záznam: tři bipolární končetinové svody I, II, III; tři unipolární končetinové svody (z pravé ruky aVR, z levé ruky aVL a z levé nohy aVF); šest unipolárních hrudních svodů V1−V6.

  • U dětí používáme rychlost posunu papíru 50 mm/sec, potom 1 mm = 0,02 s, potenciál 1 mV má výšku 10 mm.
  • Artefakt nacházíme jen v některém svodu, zatímco patologický nález − např. extrasystolu nacházíme ve všech současně natáčených svodech.

Základní charakteristiky EKG[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vlna R = 1. pozitivní kmit v komplexu QRS.
  • Vlna Q = 1. negativní kmit v komplexu QRS.
  • Vlna S = negativní kmit následující za vlnou R.
  • Osu srdeční měříme podle "největšího" kmitu v I. a III. svodu:
    • jdou-li kmity "k sobě" → sklon doprava → převaha P komory (pomůcka pro zapamatování: při "pravé" lásce jdou kmity k sobě);
    • jdou-li kmity "od sebe" → sklon doleva → převaha L komory;
    • jdou-li kmity "jedním směrem" → přechodné formy.
  • Převaha P komory je dále charakterizována převahou pozitivních kmitů R ve svodech z pravého prekordia V1−V3 a převahou negativních kmitů S nad levým prekordiem V5−V6.
  • Při převaze L komory je tomu právě naopak, nad pravým prekordiem převažují negativní kmity S, nad levým pozitivní kmity R.
  • Hypertrofie PK → R ve V1 > 20 mm v kterémkoli věku.
  • Hypertrofie LK → S ve V1 > 20 mm, R ve V6 > 20 mm v kterémkoli věku.
  • Do 1 roku fyziologicky převažuje P komora, od 3 let začne převažovat L komora.

Dle EKG určujeme frekvenci, rytmus, elektrickou osu, intervaly PQ, QRS a QTc, tvar ST úseku a velikost srdečních oddílů.

Určení srdeční frekvence (SF)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Počet QRS komplexů v záznamu během 5 sekund násobíme 12 krát a dostaneme SF za minutu.

Podle místa vzruchu určíme srdeční rytmus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Fyziologický je sinusový rytmus, který má ve standardních končetinových svodech I, II, III pozitivní vlnu P − ta fyziologicky předchází komplexu QRS.
  • Pokud najdeme v některém z těchto svodů vlnu P negativní a komplex QRS je přitom normální, jde o ektopický rytmus.
  • Chybí-li vlna P ve všech svodech a QRS komplex je přitom normální, jde o junkční rytmus.
  • Jestliže vlna P chybí a komorový komplex QRS je abnormální, jde o komorový rytmus.
  • Je-li abnormální ojedinělý stah (maximálně 3 stahy za sebou) → jedná se o extrasystolu síňovou, junkční, komorovou.
  • Jsou-li abnormální více než 3 stahy po sobě, hovoříme o tachykardii.

Hodnotíme délku jednotlivých intervalů − rychlost šíření vzruchu ve vodivém systému[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Délka intervalu PQ = délka převodu ze síní na komory, je závislá na SF a věku dítěte.
    • Prodloužení PQ nacházíme u AV blokády, naopak zkrácení u syndromu preexcitace WPW.
  • Šíři komorového komplexu QRS = rychlost komorové depolarizace, šíře se mění s věkem, ale neměla by přesáhnout 0,10 s.
  • Délka intervalu QT = rychlost komorové repolarizace, měří se od začátku komplexu QRS do konce vlny T; protože délka se výrazně mění se srdeční frekvencí, musíme aktuální naměřenou délku korigovat na jednotnou srdeční frekvenci 60 /min. → získáme QTc = korigovaný QT interval.

Hodnotíme tvarové a voltážní odchylky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vlna P = síňová vlna, fyziologicky trvá < 0,10 s a vysoká je 2,5 mm, nejlépe je patrna ve II. svodu.

  • P pulmonale označujeme P vlnu o výšce > 3 mm → hypertrofie pravé síně.
  • P mitrale označujeme P vlnu o délce > 0,10 s → hypertrofie levé síně.

Komplex QRS − výška jeho kmitů závisí na velikosti svaloviny komor.

Úsek ST je normálně izoelektrický, fyziologická je případná deprese do 0,5 mm a elevace do 1 mm v kterémkoli svodu.

  • Fyziologická může být i větší deprese, pokud úsek ST jde šikmo vzhůru a plynule přechází do vlny T.
  • Patologická deprese je nejčastěji způsobena ischemií, hypokalemií.
  • Patologická elevace je známkou ischémie nebo časné fáze perikarditidy.

Vlna T se během dětství mění.

  • Po narození je vlna T ve všech hrudních svodech pozitivní, stejně jako potom v dospělosti.
  • V prvních hodinách a dnech života invertuje vlna T v pravém prekordiu V1−V4 do negativity.
  • V dětském věku se pak postupně stávají negativní vlny T pozitivními, kdy inverze postupuje od V4 k V1 → kolem desátého roku jsou vlny T ve všech hrudních svodech opět pozitivní.
  • K patologickým změnám vln T dochází při ischemii myokardu, perikarditidě a myokarditidě (nízké a oploštělé T).

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HAVRÁNEK, Jiří: EKG.