Edukace diabetika
Edukace diabetika je proces posilující znalosti, dovednosti a schopnosti pacienta nezbytné pro samostatnou péči o diabetes a pro aktivní spolupráci se zdravotníky. V případě dětí se edukace týká samozřejmě i jejich rodičů. Podobně rodinné příslušníky či blízké osoby zapojujeme do edukačního procesu u pacientů, u kterých předpokládáme, že se zdravotníky nebudou spolupracovat.
Edukace je nezbytná součást léčebného plánu, neboť kompenzace onemocnění z podstatné části závisí na chování pacienta k svému onemocnění, tj. v dodržovaní farmakoterapie, dietního režimu a provozování fyzické aktivity. Pacient si musí být vědom následků, které můžou nastat v případě, že nebude respektovat doporučení lékaře či dietní sestry.
Edukační proces[edit | edit source]
Edukační proces pozůstává z několik fází: základní (počáteční), rozšířené (komplexní) a v případě potřeby opakovací (reedukační) fáze. Toto rozdělení je důležité z důvodu pacientovy schopnosti přijímat nové informace. Samozřejmě, formu podání a částečné i obsah je nutno korigovat dle mentálních možností pacienta. Základní fáze edukačního procesu by měla být zaměřena na následující:
- cíle terapie,
- způsob terapie,
- self-monitoring (samostatná kontrola) se zaměřením na akutní komplikace (hypoglykémie a hyperglykémie),
- dietní opatření a fyzická aktivita.
Rozšířená fáze staví na základech počáteční fáze, kdy se prohlubují znalosti diabetika o svém onemocnění. Měla by být zaměřena na získaní dalších informací o podstatě diabetu, hlavně na chronické komplikace a specifické situace, se kterými se pacient může setkat, jako např. těhotenství, cestování, psychosociální problémy atd. V poslední době se doporučuje skupinová edukace vícerých pacientů, kteří si mohou navzájem vyměnit své poznatky ze života s diabetem.
Reedukace je zaměřena na obnovení vědomostí nebo na motivaci pacienta, kterého je nutno znovu poučit o důsledcích, v případě že odmítá spolupracovat na léčebném procesu.
Obsah edukace[edit | edit source]
Podstata diabetu a jeho léčby[edit | edit source]
Objasnění patogeneze onemocnění a zdůvodnění podávaní PAD nebo inzulinu včetně jejich správného podávaní (u diabetiků léčených inzulinem sem patří i nácvik aplikace inzulinu nebo zásady starostlivosti o inzulinovou pumpu).
Self-monitoring[edit | edit source]
Sem patří poučení pacienta o nutnosti spolupráce. Jedině v případě kooperace je možné dosáhnout terapeutických cílů hladin glykémie a zabránění akutních či chronických komplikací. Pacienta poučíme o monitoraci glykémie pomocí glukometru (a případně CGM - kontinuálního měření glykémie) a nutnosti vést si záznamy svých hodnot pro pravidelné kontroly. Kromě toho by si měl zaznamenávat dávky inzulinu, objem zkonzumovaných sacharidů a fyzické aktivity. V současné době jsou dostupné aplikace pro chytré telefony (jako například Diabetes diary), které umožňují komunikaci s glukometrem a ve kterých si diabetik může ukládat i další záznamy. Jako pomocnou metodu můžeme doporučit sledování hladin glukózy a ketolátek v moči. Lepší, avšak finančně náročnější metodou monitorace koncentrace cukru v krvi, je tzv. kontinuální měření glykemie (CGM), kdy je glykemie měřena v intersticiální tekutině podkoží pomocí senzoru v intervalu 1–5 minut.
Prevence akutních komplikací[edit | edit source]
Jak předejít a co dělat v případě hypo- nebo hyperglykémie.
Dietní opatření[edit | edit source]
V spolupráci s dietní sestrou by se měl diabetik naučit správné zásady dietního stravování.
Fyzická aktivita[edit | edit source]
Zdůraznění fyzické aktivity jako důležitého prvku správné kompenzace diabetu. Je elementární poučit pacienta o předcházení vzniku hypoglykémie.
Prevence chronických komplikací[edit | edit source]
Cílem léčby diabetes mellitus je zabránit vzniku komplikací vyplývajících z dlouhodobé hyperglykémie – onemocnění srdce a velkých cév, retinopatie, nefropatie, neuropatie a syndrom diabetické nohy. Lékař by měl pacienta poučit o vlivu kouření a obezity na vývoj těchto komplikací.
Specifické aspekty diabetu v běžném životě[edit | edit source]
V rámci komplexní edukace by se měl diabetik dozvědět co dělat v případě netypických situací a dále by mu měly být poskytnuty informace o sociálních problémech (zaměstnání, řidičský průkaz, nárok na finanční příspěvek), o spolcích pro diabetiky.
Problematiku diabetu a důsledků psychologických změn u pacienta je rovněž vhodné sledovat a případně hledat adekvátní formy pomoci, včetně psychosociálních zdrojů (eventuelně psychoterapie). Je vhodné sledovat emocionální i kognitivní zátěž, která vyplývá z diagnózy diabetes mellitus.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
- Diabetes mellitus 1. typu (endokrinologie)• Diabetes mellitus 1. typu (biochemie)
- Diabetes mellitus 2. typu (endokrinologie)• Diabetes mellitus 2. typu (biochemie)
- Gestační diabetes mellitus• Novorozenec diabetické matky
- Komplikace diabetu mellitu
- Vliv fyzické aktivity na diabetes mellitus
Externí odkazy[edit | edit source]
Diabetes diary: http://www.diabetesdagboka.no/en/download/
Zdroj[edit | edit source]
1. Standards of Medical Care in Diabetes--2012. Diabetes Care [online]. 2011, 35(Supplement_1), S11-S63 [cit. 2016-12-09]. DOI: 10.2337/dc12-s011. ISSN 0149-5992. Dostupné z: http://care.diabetesjournals.org/cgi/doi/10.2337/dc12-s011
2. Česká diabetologická společnost. Doporučení k edukaci diabetika - aktualizace 2012. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/Standard_edukace_diabetika_2012.pdf