Endokrinní hypertenze

Z WikiSkript

Endokrinní hypertenze je vysoký krevní tlak z hormonálních příčin.

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Endokrinní hypertenze je nejčastější formou sekundární hypertenze (vysokého tlaku ze známé příčiny). Sekundární hypertenze obecně tvoří asi jen 10% hypertenzí. Ve zbylých 90% se jedná o hypertenzi primární, tedy bez známé příčiny.

Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Mechanismem vzniku je nadprodukce hormonů nadledvin.

Nejčastější příčinou je primární hyperaldosteronismus. Méně častěji feochromocytom nebo Cushingův syndrom.

  • Cushingův syndrom je sice vzácnou příčinou sekundární hypertenze, nicméně pokud se u Cushingova syndromu arteriální hypertenze vyvine, mortalita a morbidita u těchto pacientů stoupá.


Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Pro endokrinní hypertenzi je charakteristická špatná ovlivnitelnost farmakoterapií a chybění nočního poklesu tlaku. Jelikož je způsobena hormonální dysbalancí, mohou se současně s ní vyskytovat i jiné symptomy hormonální poruchy.

Pokud se u pacientů vyskytuje trias hypertenze, dříve nevysvětlené hypokalémie a metabolické alkalózy, měli bychom vždy pomyslet na primární hyperaldosteronismus. Hypokalémie se v těchto případech nicméně nemusí vyskytnout, 50-70 % pacientů mívá normální plazmatickou koncentraci kalia.

Pokud se vysoký tlak objevuje náhle, záchvatovitě, může být příčinou feochromocytom.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Terapie endokrinní hypertenze vždy zahrnuje léčbu její příčiny - tedy primárního endokrinologického onemocnění.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. 964 s. ISBN 978-80-7553-780-5.

Reference[upravit | editovat zdroj]