Epidemiologie a prevence KV onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou chronická onemocnění, která se vyvíjejí pozvolna v průběhu života, manifestují se až v relativně pokročilém stadiu a jsou hlavní příčinou předčasného úmrtí v Evropě, i s ohledem na pokles mortality KV onemocnění za poslední dobu.

Epidemiologie

Předčasné úmrtí na KVO tvoří více než 40% všech předčasných úmrtí, ženy umírají na následky KVO častěji než muži.

Ve statistice předčasných úmrtí na KVO existují výrazné geografické rozdíly: v Rusku, střední a východní Evropě se pozoruje narůst úmrtnosti, když země západní, severní a jižní Evropy demonstrují sestupný trend. Česká Republika tvoří výjímku, pokles úmrtnosti na KVO se v Česku dokumentuje od roku 1985 a přetrvává i do dnešní doby, i když hodnota standardizované úmrtnosti je stále vysoká v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie.

Hlavní příčinou vzestupného trendu úmrtnosti na KVO je stárnutí populace a pokles úmrtnosti na akutní koronární příhody vzhledem ke zlepšení kvality zdravotní péče, což vede ke zvýšení počtu pacientů s chronickými formami ischemické choroby srdeční. Tím pádem se prodlužuje očekávaná délka života a zároveň narůstá morbidita osob vyššího věku.

Kromě uvedených výše faktorů velmi významnou roli hraje životospráva pacienta: nikotinismus, abusus alkoholu a jiných návykových látek, fyzická aktivita, stravování, psychosociální stres atd. Dle světové zdravotnické organizace WHO více než třem čtvrtinám úmrtí na KVO lze předejít odpovídajícími změnami v životosprávě.

V roce 2007 byla přijata Evropská charta pro zdraví srdce, definující charakteristiky osob, které pravděpodobně neonemocní KVO:

Prevence

Prevence KVO se dělí na primární a sekundární (u pacientů s jíž manifestním KVO). Ideálně by měla trvat od intrauterinního vývoje jedince do konce jeho života, reálně se ale provadí v menším rozsahu a je zaměřená hlavně na muže středního a vyššího věku, ženy s jíž manifestním KVO a další rizikové skupiny pacientů (nikotinismus, DM, hypertenze, dyslipidémie...).

Poklesu úmrtnosti na KVO lze dosáhnout snížením letality při zlepšení úrovně léčebné péče a snížením incidence KVO prostřednictvím ovlivnění rizikového profilu obyvatelstva. Rizikový profil se skládá z modifikovatelných (ovlivnitelných) a nemodifikovatelných faktorů:

Modifikovatelné RF Nemodifikovatelné RF
  • hypertenze
  • ↑ LDL cholesterol
  • ↓ HDL cholesterol
  • ↑ TAG
  • ↑ glykémie, DM
  • nadváha, obezita
  • trombogenní faktory
  • markery chronického zánětu
  • věk
  • mužské pohlaví
  • předčasný výskyt KVO v rodině (do 55 let u mužů, do 65 let u žen)
  • KVO v anamnéze
  • genetické faktory

Pro výpočet rizika kardiovaskulární příhody se používají tabulky SCORE, které berou v potaz jak modifikovatelné tak i nemodifikovatelné rizikové faktory.

A - populační model; B - lékařský model

Existuje dvě základní strategie prevence KVO: populační a lékařský model. Obě strategie mají své výhody a omezení a neměly by se stavět do protikladu, neboť nejúčinnější prevence lze dosáhnout při kombinaci obou modelů.

Populační model

Cílem této strategie je snížení výskytu KVO na úrovni populace, opatření se tedy tykají všech jedinců a zahrnují skupiny s různou úrovni rizika. V rámci tohoto modelu se používají legislativní opatření (např. zákaz kouření) a komunitní intervence (např. snížení obsahu soli v potravinách).

Lékařský model

Lékařský model je zaměřen hlavně na osoby z vysoko rizikových skupin, má větší přínos pro jednotlivce a pouze omezený dopad na populaci. Principem strategie je identifikace pacientů s vysokým rizikem pomocí screeningových metod a následné zavedení opatření cílených na snížení hladiny rizikového faktoru. Na rozdíl od populačního modelu tahle strategie nevede k poklesu incidence KVO.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Použitá literatura