Epidurální hematom

Obaly mozku

Epidurální hematom vlevo

Epidurální hematom je krevní kolekce mezi dura mater a kalvou. V supratentoriálním prostoru vzniká nejčastěji na podkladě arteriálního krvácení, a to nejčastěji krvácením z arteria meningea media. V infratentoriální oblasti bývají zdrojem krvácení venózní siny. Ve věku nad 60 let se vyskytuje spíše vzácně, protože dura mater lpí pevně ke kosti.

Klinický obraz

• Malý – asymptomatický;
• ložiskové příznaky progresivního charakteru;
• poruchy vědomí;
• anizokorie = důsledek komprese nervus oculomotorius jako iniciální příznak temporální herniace (v 85 % je mydriáza na straně hematomu);
• hemiparéza (na opačné straně než hematom);
• kraniokaudální deteriorace;
• u třetiny pacientů je tzv. lucidní interval – po úrazu je nejprve vědomí zachováno, až po té se začnou projevovat příznaky;
• typický průběh – po úrazu je bezvědomí (dáno komocí mozku), pak se probere k vědomí (tzv. lucidní interval) a pak následuje rychle se horšící stav vědomí končící smrtí (tentokrát dáno útlakem hematomem);
  • takový průběh má jen asi 15–20 % epidurálních hematomů,
  • asi v pětině nemusí úraz vyvolat bezvědomí (pacient může mít pocit rozlití horké tekutiny v hlavě),
  • nebo je úraz naopak těžší a nevznikne vůbec lucidní interval,
  • celý průběh může být zastřen účinkem alkoholu,
  • varovné příznaky – hemiparéza – kontralaterální (útlakem kůry), později i ipsilaterální (útlak druhostranné pyramidové dráhy proti tentoriu),
    • anizokorie – ipsilaterální mydriáza je dána útlakem n. III ve zkřížení s a. cerebri post.,
    • u hematomu v zadní jámě lební je varovný příznak změna dýchání, často ještě při zachovaném vědomí.

Diagnóza

• CT – bikonvexní hyperdenzní útvar u kalvy, často u místa fraktury lebky.

Léčba

• Neurochirurgické odstranění hematomu a podvaz arterie, venózní krvácení lze léčit konzervativně za monitorace CT,
  • jde o život zachraňující výkon, při akutním průběhu nesnese odklad nebo zdržení delším transportem!,
  • musí se provést bez ohledu na stav nemocného,
  • zpravidla provedeme temporálně návrt a pak kost vyštípeme, nebo uděláme kraniotomii,
  • někdy musíme dojít až k foramen spinosum a ucpat ho,
  • kvůli recidivám přišíváme duru k periostu.

Odkazy

Související články

• Kraniocerebrální traumata
• Akutní subdurální hematom
• Subdurální hematom
• Subarachnoidální krvácení
• Chronický subdurální hematom

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2010. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

Externí odkazy

• epidurální hematom, stefajir.cz

Literatura

• NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.

• AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.

• ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.