Fibromyalgie
| Fibromyalgie | |
 Fibromyalgie | |
| Rizikové faktory | věk, lupus, ženské pohlaví |
|---|---|
| Klinický obraz | únava, poruchy spánku, bolest svalů, ztuhlost, bolest hlavy |
| Diagnostika | krevní odběr, rentgen |
| Léčba | psychoterapie, rehabilitace |
| Klasifikace a odkazy | |
| MeSH ID | bmc11009776 |
| Medscape | 329838 |
Fibromyalgie je chronický, nezánětlivý muskuloskeletální syndrom (jeden z projevů mimokloubního revmatismu) charakterizovaný plošnou bolestí se ztuhlostí + body se ↑ citlivostí na tlak, který nemá zjevnou příčinu v synovitidě nebo myozitidě.
- Primární x sekundární (spojena zpravidla s RA, SLE, spondyloartropatií aj.).
- prevalence 3–10 % s výraznou převahou žen, hl. ve věku 40–70 let.
- příčina neznámá.
Patofyziologie[edit | edit source]
Přesný mechanismus vzniku fibromyalgie není do dnes docela znám. Jako hlavní se ale jeví dysfunkce v mono-aminergním systému. Dochází k zvýšeným hladinám excitačních neurotransmiterů (glutamát, substance P) a sníženým hladinám serotoninu a norepinefrinu v prodloužené míše na úrovni descendentních anti-nociceptivních drah.[1]
Dalšími alteracemi, které byly zjištěny jsou změněná aktivita endogenních opioidů a souvisí i s dopaminem.[1]
Dohromady vše vede k centrální senzitizaci.[1]
Klinický obraz[edit | edit source]
- Plošná muskuloskeletální bolest + ztuhlost v různých částech těla bez vztahu ke kloubům; maximum potíží ráno + navečer, zejm. po pracovním vytížení,
- pocit chronické únavy + vyčerpanosti,
- poruchy spánku, paměti,
- syndrom dráždivého tračníku,
- bolesti hlavy,
- obdobné projevy jako u Raynaudova fenoménu.
Diagnostika[edit | edit source]
Jako diagnostické stanovila Americká kolej revmatologů (American College of Rheumatology = ACR) trvání bolesti déle než 3 měsíce, lokalizaci bolesti nad i pod pasem a axiální charakter bolesti (šíje, přední strana hrudníku, oblast hrudní a bederní páteře).[2]
Dalším diagnostickým kritériem je pozitivita (tlaková bolestivost) aspoň 11 z 18 definovaných párových bodů: úpon m. suboccipitalis, v oblasti krční páteře v rovině intertransverzálních prostorů C5–7 zpředu, střední část horního okraje musculus trapezius, mediální okraj musculus supraspinatus nad hřebenem lopatky, druhé žebro při kostrochondrálním spojení – laterálně při horním okraji junkce, laterální epicondyl lokte – distálně od epicondylů, velký trochanter za vrcholem prominence distálně, gluteální bod v horním zevním kvadrantu, mediální část kolene – proximálně od štěrbiny, v tukovém polštáři.[2]
Diferenciální diagnostika[edit | edit source]
- Překrývaní fibromyalgie s ostatními onemocněními (chronický únavový syndrom),
- předstírání/zastírání.
Terapie[edit | edit source]
- Získat důvěru pacienta (zbavit strachu ze závažného onemocnění),
- úprava úzkosti + poruch spánku → TCA (amitriptylin),
- zmírnění bolestí → NSA, paracetamol (i ve formě gelů/mastí),
- RHB, cvičení.
Prognóza[edit | edit source]
- Možnost trvalého vyléčení nepravděpodobná x lze významně ovlivnit kvalitu života pacienta s fibromyalgií.
Odkazy[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ a b c SIRACUSA, Rosalba, et al. Fibromyalgia: Pathogenesis, Mechanisms, Diagnosis and Treatment Options Update [online] . In Emanuele Marzetti. International Journal of Molecular Sciences. 8. vydání. 2021. sv. 22. Dostupné také z <https://www.mdpi.com/1422-0067/22/8/3891>.
- ↑ a b Remedia – farmakoterapeutický časopis. Současné možnosti léčby fibromyalgie [online]. Poslední revize 22. 10. 2009, [cit. 23. 9. 2023]. <https://www.remedia.cz/rubriky/prehledy-nazory-diskuse/soucasne-moznosti-lecby-fibromyalgie-2774/>.
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství: učebnice pro lékařské fakulty. 2., dopl. a přeprac. vydání. Praha : Galén, ©2007. ISBN 978-80-7262-496-6.
